Sulík: Emisní povolenky jsou dobrý nástroj. Jejich účinek ale snižují dotace na technologie v oblasti obnovitelných zdrojů

Systém obchodování s povolenkami na emise, které jsou lidově pojmenovány jako emisní povolenky, je základním kamenem strategie Evropské unie (EU) v oblasti změny klimatu. Poslanec Národní rady Slovenské republiky Richard Sulík, který kandiduje do europarlamentu za opoziční stranu Svoboda a Solidarita (SaS), tvrdí, že emisní povolenky jsou dobrým nástrojem. Na Eurodebatu Zdravotnického deníku s názvem Budoucnost Evropy – agenda pro nový Evropský parlament a Evropskou komisi však zdůraznil, že jejich účinek snižuje systém dotací na technologie v oblasti obnovitelných zdrojů. Podle prvního viceprezidenta Asociace zaměstnavatelských svazů a sdružení SR (AZZZ) a prezidenta Svazu chemického a farmaceutického průmyslu Romana Karlubíka se však z povolenek stalo něco, co likviduje množství podniků. Jednatel společnosti První Energetická Andrej Lednár zase vidí cestu spíše v zelených certifikátech.

Emisní povolenky jsou podle Sulíka dobrým nástrojem, který s sebou jako jeden z mála nenese výdaj v miliardách eur pro EU. „Ale v přímém protikladu jsou jakékoli dotace na technologie v oblasti obnovitelných zdrojů, které snižují účinek emisních povolenek. Jako když byste chtěli mít teplou i studenou vodu, ale nakonec máte jen vlažnou,“ řekl v Eurodebatě Zdravotnického deníku Sulík. Systém takzvaných emisních povolenek funguje tak, že průmyslové firmy vypouštějící skleníkové plyny musí prokázat, že mají tyto emise pokryté povolenkami v příslušném rozsahu.

Sulík: Zakázal bych překupníky s povolenkami

Průmyslové závody mají možnost snížit své emise i tak, že investují do zelenějších technologií. Tato alternativa může být pro ně levnější. Na zmíněné investice mohou získat dotace. „Emisní povolenky by měly zůstat, ale dotace by měly být zrušeny. Potom budou mít povolenky daleko vyšší účinek. Netvrdím to jen já, ale také jeden německý profesor, který o tom napsal knihu,“ uvedl v debatě kandidát do europarlamentu za SaS.

Sulík podle svých slov vidí u emisních povolenkách řešení ve dvou krocích. „Množství emisních povolenek každý rok klesá zhruba o dvě procenta. Klesání by se mělo zastavit na deset let. Za druhé bych zakázal překupníky s povolenkami. Není úplně správné, aby si velké investiční fondy nakoupily emisní povolenky a poté na tom vydělávaly velké peníze. Dovolil bych obchodování, ale jen v omezeném množství,“ vysvětlil Sulík.

S tím, že princip emisních povolenek je správný, souhlasí také první viceprezident AZZZ a prezident Svazu chemického a farmaceutického průmyslu SR Roman Karlubík. Podle jeho slov se však z tohoto nástroje stalo něco, co likviduje řada podniků a trh na to není připraven. „Cílem je přece pozvednout hospodářství, a ne ho zlikvidovat. Otázkou je, proč nepodpoříme podniky. Koneckonců, lidem to bere práci a likviduje to jejich pohled na průmysl. Známe řešení, ale podniky k tomu nejsou motivovány. Když má podnik zaplatit za povolenky, zaplatí. Ale když má zelené řešení a investuje do toho, mělo by mu být něco i odpuštěno,“ tvrdí Karlubík.

Připlatí si lidé za zelená řešení?

Jednatel společnosti První Energetická Andrej Lednár tvrdí, že negativem emisních povolenek je to, že je začaly skupovat velké investiční skupiny a znevýhodnily samotné výrobce, kteří potřebují emisní povolenky. Podle jeho slov se tím pádem prostředky nevracejí zpět do systému. Cestou podle něj mohou být zelené certifikáty. „V Německu a západní Evropě je standard, že odběratelé si připlatí za zelený certifikát. Například za elektřinu ze zelených zdrojů. U nás je spíše otázka, zda budou lidé ochotni minimálně nějaké období platit za zelená řešení více peněz. Podpořili by výrobce, který by dostal více peněz a ty mohl zase investovat,“ uvedl v Eurodebatu Zdravotnického deníku Lednár.

Karbulík v diskusi o zelených certifikátech uvedl, že spotřebitelé nejsou připraveni na to, aby platili za zelenější výrobky více peněz. Podle Sulíka něco podobného funguje už i na Slovensku a někteří dodavatelé umožňují připlatit si například za zelenější elektřinu, ale jde jen o „poplatek za dobrý pocit“ a zaplatí to jen zlomek lidí. „S tím se nedá dělat průmyslová či energetická politika. Ať se jasně stanoví, kdo produkuje emise a ať si k tomu koupí povolenku. Ten systém není špatný, jen je třeba ho trochu upravit. Omezit hlavně spekulanty, aby bylo obchodování pouze v průmyslu a aby přestal klesat počet povolenek alespoň několik let,“ dodal kandidát na europoslance.

Volby do Evropského parlamentu jsou v členských státech naplánovány na 6. až 9. červen letošního roku a na Slovensku proběhnou v sobotu 8. června.

Miroslav Homola