Se zamítnutou žádostí o odpuštění soudního poplatku a ustanovení advokáta narazily u Ústavního soudu (ÚS) Městský soud v Praze a Nejvyšší správní soud. Zpracovatel žádosti u městského soudu dále nezakládal do spisu tištěné přílohy žadatele, jen je uložil do systému. Oba soudy žádosti muže zamítly pro nedostatečné doložení poměrů. Postup je nepřípustný a závěry soudů jsou ve zjevném rozporu s kompletním spisem, uvedl v nálezu ÚS.

Kvůli dlouhodobě neutěšené sociální situaci bez peněz na „zaplacení soudního poplatku a placení erudované právní pomoci“, požádal architekt ing. J.D.B. Městský soud v Praze o osvobození od poplatku a o ustanovení advokáta. Architekt se chtěl domáhat svého práva v soudním řízení s Českou komoru architektů, kterou žaluje, vyplývá z rozhodnutí Ústavního soudu. „Je nezaměstnaný, nemá žádný majetek, nemá vzdělání právního zaměření. Je svobodný, bezdětný,“ vysvětlil o sobě žadatel před soudem.

Elektronickým podáním ze dne 7. 2. 2023 podepsaným zaručeným elektronickým podpisem pak doručil muž městskému  soudu do jeho elektronické podatelny řádně vyplněné „Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce“ Stěžovatel je svobodný, bez vyživovací povinnosti k nezletilému dítěti, nemajetný, nevlastní žádné motorové vozidlo, nevlastní žádný nemovitý majetek, nemá zřízen bankovní účet a je od 2. 1. 2023 zařazený v evidenci Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. K tomu stěžovatel doložil další listiny, shrnuje obsah podání Ústavní soud.

Jen řádně vylíčené a doložené poměry

Většinu takových žádostí soudy zamítají kvůli nedostatečně doloženým finančním a majetkovým poměrům. To se stalo i v tomto případě. Jenže před tím si soud vyžádal znovu „Prohlášení“.

„Městský soud shledal, že stěžovatel dostatečně netvrdil a nedoložil své celkové poměry, proto jej přípisem ze dne 10. 2. 2023 vyzval, aby vyplnil standardizovaný formulář „Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce“ a připojil k němu listiny, na které bude odkazovat. Stěžovateli též soud sdělil, z jakých důvodů považuje jeho tvrzení za neúplné a popsal, co má v reakci na výzvu soudu vysvětlit. Zároveň ho poučil, že důvodem pro osvobození mohou být jen řádně vylíčené a doložené poměry a že nezašle-li soudu vyplněné prohlášení zpět, soud jeho žádosti nevyhoví.,“ shrnuje fakta Ústavní soud.

Mohlo by vás zajímat

Soudní poplatek byl nakonec uhrazen jinou osobou, vyplývá z rozhodnutí Ústavního soudu.

Úplné znění nálezu Ústavního soudu, který byl veřejně vyhlášen 16. dubna 2024, je zde.

Prohlášení se zobrazovalo na straně 62

Žadatel však odpověděl, že Prohlášení od něho soud už obdržel: „Stěžovatel na výzvu soudu reagoval odkazem na údajně již dříve doručené Prohlášení. Městský soud však konstatoval, že toto Prohlášení z technických důvodů nikoli na straně soudu není součástí spisu,“ stojí dále v rozhodnutí Ústavního soudu.

Co soudu poslal, shrnul architekt znovu pro Ústavní soud: Elektronickým podáním s elektronickým podpisem doručil městskému soudu na adresu elektronické podatelny doplněnou žádost a řádně vyplněné „Prohlášení“. Toto prohlášení se zobrazovalo na straně 62 až 69 přílohy elektronického podání.

Architekt neuspěl ani s kasační stížností u Nejvyššího správního soudu, který shledal, že „stěžovatel setrval na blíže nekonkretizovaném tvrzení o nemajetnosti a městskému soudu své aktuální osobní, majetkové a výdělkové poměry blíže neosvětlil, natož aby je doložil“.

„Zůstalo tak zcela bez vysvětlení, z jakých prostředků stěžovatel žije, a jakým způsobem zabezpečuje své základní potřeby. Namísto odpovídajícího vysvětlení stěžovatel zahltil městský soud řadou listin bez souvislosti k řízení, v nichž dovozuje organizovanou nezákonnou činnost veřejných institucí vůči sobě a své rodině. Z doložených podkladů si tak městský soud skutečně neměl možnost vytvořit obrázek o životních poměrech stěžovatele,“ ztotožnil se NSS s rozhodnutím Městského soudu v Praze.

S tím se však Ústavní soud nespokojil a vyžádal si úplný spis od Městského soudu v Praze. Jak vyplývá z usnesení, dokumenty, které muž městskému soudu poslal, obdržel až napodruhé, první spis neobsahoval všechny přílohy.

Ústavní soud proto přípisem vyzval městský soud, aby doložil kompletní spis včetně všech dokumentů a příloh zaslaných stěžovatelem.

Co zjistil Ústavní soud o postupu na příjmu

Poté Ústavní soud zjistil, že kvůli rozsahu příloh nebyly tyto vytištěny, nýbrž uloženy do provozního systému.

„Na základě takto doplněného kompletního soudního spisu nutno učinit závěr, že městský soud (konkrétně zaměstnanec označený a podepsaný jako ,referent příjmu a zpracování e-podání´) pravidelně nezakládal do soudního spisu kompletní vytištěné přílohy zaslané stěžovatelem, když opakovaně (např. dne 8. 2. 2023, 1. 3. 2023 či 6. 4. 2023) učinil o svém jednání úřední záznam v následujícím znění: „Vzhledem k rozsahu příloh elektronického podání bylo postupováno v souladu s § 173 odst. 3 VKŘ a přílohy nebyly v plném rozsahu vytištěny. V elektronické podobě jsou uloženy spolu s podáním v provozním systému. Postup je upraven pokynem č. 66 předsedy soudu ze dne 15. 12. 2015 založeným ve Spr 3377/2015,“ shrnul Ústavní soud zjištění.

Stěžovatel skutečně již dne 7. 2. 2023 v 22:36:21 hodin zaslal městskému soudu jako jednu z příloh vyplněné „Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce“ a vyplnil všechny body prohlášení. „Toto prohlášení doplnil potvrzením o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání ze dne 4. 1. 2023, potvrzením z registru silničních vozidel ze dne 19. 5. 2022, potvrzením z katastru nemovitostí ze dne 22. 4. 2023, a léčebné průkazy z Lázní Bělohrad ze dne 12. 1. 2010 a ze dne 13. 9. 2011, dokládající mj. cervikokraniální syndrom u stěžovatele a stav po operaci tříselné kýly,“ zjistil Ústavní soud.

ÚS: Extrémní rozpor, neústavní neposouzení

Takový postup je podle Ústavního soudu nepřípustný: „Byť Ústavní soud do jisté míry rozumí snaze městského soudu o hospodárné nakládání s finančními prostředky (náklady na tisk) a ochraně životního prostředí, která má ostatně i svůj ústavně garantovaný základ, nelze připustit takový postup městského soudu, jenž s odkazem na technické důvody, které jsou navíc toliko na jeho straně, nikoliv na straně účastníka řízení, nezohlední při svém rozhodování o osvobození od placení soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů stěžejní důkazní návrhy stěžovatele, který je městskému soudu kvalifikovaným způsobem zaslal,“ uvedl Soud doslova.

Závěr městského soudu, který potvrdil Nejvyšší správní soud, že stěžovatel dostatečně nedoložil své celkové osobní, majetkové a výdělkové poměry, je ve zjevném rozporu s obsahem kompletní spisové dokumentace, uvedl k tomu Ústavní soud.

Ústavní soud tedy v posuzované věci shledal extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními a z nich vyvozenými právními závěry správních soudů. „Správní soudy neústavně neposoudily všechny relevantní okolnosti souzené věci, byť pro ně měly dostatečnou oporu v kompletní spisové dokumentaci,“ uzavřel stížnost Ústavní soud a oba rozsudky zrušil s tím, že jimi bylo porušeno právo na soudní ochranu podle Listiny základních práv a svobod.

Irena Válová