Členové kárných senátů České advokátní komory (ČAK) jsou systémově podjatí, nebyli zvoleni jako nezávislí, senáty jsou ustaveny svévolně a jejich členové jsou přímými konkurenty, uvedla advokátka Klára Samková. Proto měla být souzena nezákonně sestaveným senátem. Nejsou to soudy a princip zákonného soudce se na ně nevztahuje, uvádí Komora. Způsob ustavení senátu byl v souladu se zákonem, dodává soud.
Způsob ustavení kárného senátu napadlo advokátka Klára Samková v jedné ze žalobních námitek ve svém sporu s Českou advokátní komorou. Kárný senát ČAK uznal advokátku vinnou z porušení zákona o advokacii a uložil jí zaplatit pokutu 75 tisíc korun. Proti tomu podala Samková žalobu k Městskému soudu v Praze.
Samková v žalobní námitkách mimo jiné namítla, že oba kárné senáty (prvoinstanční i odvolací) „jsou ustanovovány předsedy kárných komisí zcela svévolně, tedy je porušena zásada zákonného soudce“. U ostatních právnických povolání jako jsou notáři a exekutoři je způsob ustavení kárných senátů jednoznačně určen. „Žalobkyně je přesvědčena, že žalovaná (Česká advokátní komora) ustanovuje takové kárné senáty, aby nebyly problémy již předem s odsouzením žalobkyně a v tomto směru žalobkyně namítá porušení svých ústavních práv,“ stojí v rozsudku Městského soudu v Praze.
Městský soud v Praze se s názorem advokátky neztotožnil, naopak potvrdil stanovisko České advokátní komory i kárného senátu. Jak vyplývá z aktuálního usnesení Nejvyššího správního soudu, Klára Samková podala proti rozsudku kasační stížnost, avšak ani po výzvě NSS nezaplatila soudní poplatek pět tisíc korun. Soud proto řízení o kasační stížnosti dne 18. dubna 2024 zastavil.
Mohlo by vás zajímat
Rozhodnutí NSS z 18. dubna 2024 je zde.
ČAK: Požadavek nestrannosti řeší možná podjatost
K námitce advokátky ohledně sestavování kárných senátů Česká advokátní komora uvedla, že „není soudem a principy zákonného soudce se na ni nevztahují“. Srovnání s notářským a exekutorským stavem je podle Komory nepřípadné: „Advokáti nevykonávají ani parciálně úkony mající povahu úkonů soudních nebo jsoucích nadaných veřejnoprávní autoritou, jsou osobami soukromého práva.“
„Žalobkyně vztahuje soudní zásadu někam, kam se zjevně nepromítá, požadavek nestrannosti a nezávislosti kárného senátu je zde v plné míře zajišťován v podobě ustanovení kárných senátů a v podobě řešení možné podjatosti tak, jak je obsaženo v § 3 vyhlášky č. 244/1996 Sb., kterou se podle zákona o advokacii stanoví advokátní kárný řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní kárný řád“),“ odpověděla Komora.
Základem sporu byla situace kolem zastupování ženy E.D., která měla zpronevěřit prostředky svého nesvéprávného synovce, kterému byla opatrovnicí. Advokátka Klára Samková měla nejprve převzít obhajobu E.D., avšak poté měla uzavřít smlouvu o poskytování právních služeb s opatrovancem, až do neschválení smlouvy soudem. Od roku 2016 vykonávala funkci opatrovníka. „Přičemž dopisem ze dne 18. 10. 2017 vyzvala jménem opatrovance svoji bývalou klientku E. K., aby opatrovanci vrátila částku 1 027 757 Kč, kvůli níž byla E. K. odsouzena za zpronevěru v trestním řízení vedeném u Okresního soudu v Teplicích, ve kterém E. K. obhajovala a v němž opatrovanec vystupoval jako poškozený,“ uvádí soud důvody kárného řízení. Advokátka s důvody pro kárné řízení nesouhlasila.
Úplný rozsudek Městského soudu v Praze s fakty případu je zde.
Advokátka: Rozhodnutí Grosam platí i pro kárné senáty ČAK
V replice k Městskému soudu v Praze vznesla Samková námitku „zejména systémové podjatosti kárných senátů, kdy zároveň vznesla námitku tzv. systémové podjatosti všech členů kárných senátů“. Podle advokátky nebyli členové ani jednoho kárného senátu zvoleni jako „nezávislí“, ale „na základě nominace úřadujícím představenstvem“ Jejich členové byli fakticky „dosazeni představiteli žalované a způsob, jakým jsou kárné senáty sestavovány nelze dohledat“.
„Není ani zřejmé, zda jsou členové kárné komise a odvolací kárné komise ustanovováni rovnoměrně či účelově dle toho, koho mají soudit,“ uvedla Samková s odkazem na rozhodnutí první sekce Evropského soudu pro lidská práva ze dne 23. 6. 2022 ve věci Grosam v. ČR. Rozhodnutí ve věci Grosam vztahuje Samková i na kárná řízení před Českou advokátní komorou, a to „zejména v otázkách transparentnosti sestavování kárných senátů, neexistence záruk proti vnějším vlivům a složení kárných senátů z přímých konkurentů“.
O předmětném rozhodnutí první sekce ESLP v případu Grosam v. ČR Česká justice opakovaně informovala.
Sestavení kárné komise je v diskreci předsedy
Česká advokátní komora na ústním jednání uvedla, že odkazované rozhodnutí Grosam v. ČR následně nahradil Velký senát, který stížnost exekutora Grosama na sestavování kárných senátů v ČR zamítl. Advokátka se podle rozsudku jednání nezúčastnila.
Na sestavování kárné komise zákon nestanoví povinnost mít rozvrh práce, naopak podle kárného řádu ustanoví kárný senát předseda kárné komise, uvedla dále Komora. „Toto sestavení je tak čistě v jeho diskreci. Kárné senáty jsou ustanovovány tak, aby sídlo členů bylo co nejdále od sídla kárně obviněného, aby se minimalizovala možná námitka podjatosti,“ uvedla Česká advokátní komora před Městským soudem v Praze.
Podle Komory je však v posuzované věci podstatné, že „žalobkyně učebnicově porušila zákon o advokacii, když dokonce v téže věci nejdříve obhajovala obviněnou a následně jménem poškozeného uplatnila nárok na částku, k jejímuž uhrazení byla její bývalá klientka odsouzena trestním rozsudkem“.
S posledním stanoviskem Městský soud v Praze souhlasil: „Soud souhlasí s poznámkou žalované, že se jedná o ,učebnicový příklad´, uvedl soud s odkazem na komentář k § 19 zákona o advokacii od autorů Švejkovského, Vychopně, Kryma a Pejchala:. „Na první pohled je zřejmé, že advokát nesmí v téže věci vystupovat na více stranách, jejichž zájmy nejsou shodné. Advokát tak nesmí v tomtéž trestním řízení nejdříve v přípravném řízení obhajovat obviněného a poté v hlavním líčení vystupovat jako zmocněnec poškozeného.“
Přece jen rozsudek Grosam: Exekutor není advokát
V závěru svého rozsudku Městský soud v Praze uvedl celou skutečnost o rozsudku Grosam v. ČR. Velký senát ESLP se meritem věci vůbec nezabýval: „Je nutné upozornit i na to, že tento rozsudek byl následně nahrazen rozsudkem velkého senátu ESLP ze dne 1. 6. 2023, který uznal, že se první sekce ESLP z procesních důvodů neměla námitkou nezávislého a nestranného složení soudu vůbec zabývat a ostatní stížnostní námitky prohlásil za nepřijatelné.“
Přesto Městský soud v Praze rozsudek první sekce ESLP ve věci Grosam v. ČR využil: K odkazu žalobkyně na rozsudek první sekce ESLP ze dne 23. 6. 2022 ve věci Grosam proti České republice, městský soud uvádí, že toto rozhodnutí se skutkově odlišuje, když porušení práva na spravedlivý proces namítal exekutor nikoli advokát. Evropský soud pro lidská práva pak v bodě 90. poslední věty sám konstatuje, že „postavení soudního exekutora je třeba přirovnat spíše k postavení notáře, jako tomu bylo ve věci Peleki (cit. výše), než k jiným svobodným povoláním, například advokátům či jiným profesím, u nichž výkon veřejné moci nepřipadá v úvahu., uvedl Městský soud v Praze, který žalobu Samkové zamítl.
Irena Válová
