Po teroristickém útoku na předměstí Moskvy, při kterém na konci minulého týdne zahynulo nejméně 139 lidí, začali ruští zákonodárci volat po obnově trestu smrti, který není v Rusku už téměř tři desetiletí uplatňován. Ústavní soud se k této věci odmítl vyjádřit, protože ji může zanedlouho posuzovat, uvedla ruská média. Rusko už v roce 2022 vystoupilo z Rady Evropy, vypovědělo Úmluvu o lidských právech i členství v Evropském soudu pro lidská práva. Bez tohoto kroku by znovuzavedení trestu smrti možné nebylo.
Zasedání Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, začalo minutou ticha k uctění památky obětí teroristického útoku. Poté vůdci dvou poslaneckých klubů vyzvali ke zrušení moratoria na trest smrti.
„Dnes nemůže být pro tyto šmejdy (pachatele útoku) jiný trest než trest smrti,“ prohlásil Leonid Sluckij, nástupce zesnulého vůdce ruských nacionalistů Vladimira Žirinovského v čele Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR).
Vůdce strany Spravedlivé Rusko Sergej Mironov navrhl uspořádat o trestu smrti referendum. „Ať lid vyjádří svou vůli. Pokud jde o mé stanovisko, vždy bylo jednoznačné – spodina a nelidé, kteří vymysleli tento zločin, by měli vědět, jaká odplata je čeká,“ řekl.
Předseda dumy Vjačeslav Volodin v reakci připomněl, že pro obnovení trestu smrti není referendum nutné. „Všechna rozhodnutí v současnosti závisí na ústavním soudu,“ prohlásil a připomněl, že trest smrti figuruje v ruské ústavě a zákonech, nikdo jej nezrušil. Volodin dnes připomněl, že rozhodnutí ústavního soudu o neuplatňování trestu smrti bylo přijato kvůli plnění mezinárodních závazků Ruska vůči Radě Evropy. Avšak Rusko z Rady Evropy vystoupilo, a tak je tuto otázku možné otevřít, dodal.
Během rozpravy poslanec Pavel Krašeninnikov apeloval, že důležitá rozhodnutí je třeba přijímat s chladnou hlavou, ale připustil, že poslanci jsou připraveni posoudit příslušné návrhy, uvedl server BBC News. Připomněl, že ještě v pondělí Krašeninnikov vystupoval proti posuzování, zda se má do Ruska trest smrti vrátit.
Ústavní soud se rozhodl zdržet se vyjádření, „protože v kontextu posuzování daného problému v nynější situaci se otázka může stát předmětem posuzování ústavním soudem“, napsala agentura Interfax.
Trest smrti není v Rusku uplatňován od roku 1996, kdy se země stala členem Rady Evropy, alternativou se stalo doživotní odnětí svobody. Rada Evropy, která nijak nesouvisí s Evropskou unií, Rusko předloni v březnu kvůli invazi na Ukrajinu vyloučila a Moskva varovala, že odstoupí od úmluv, které v rámci svého členství v ní podepsala.
(čtk, epa)
