Šéf končícího elitního útvaru slovenské prokuratury (ÚSP) Daniel Lipšic a několik dalších z celkového počtu tří desítek žalobců z tohoto úřadu již nebudou dohlížet na vyšetřování nových závažných kriminálních případů. Po rozhodnutí slovenské sněmovny zrušit ÚSP k 20. březnu generální prokurátor Maroš Žilinka část elitních prokurátorů zařadil na odbory, kde nebudou mít na starosti trestní kauzy. Stávající případy by jim měly zůstat. Napsal to dnes slovenský list Denník N.
Zrušení ÚSP po téměř 20 letech jeho fungování slovenský ústavní soud nepozastavil, na rozdíl od snížení trestních sazeb za korupci či ekonomickou kriminalitu či zkrácení promlčecích dob trestných činů, které rovněž byly součástí rozsáhlých změn ve slovenském trestním právu. Premiér Robert Fico označoval ÚSP za semeniště zla a porušování lidských práv. Podle opozice bylo cílem vádou prosazených změn dosáhnout beztrestnosti stíhaných osob s vazbami na nynější vládní koalici. ÚSP vykonával dozor také nad vyšetřováním kauz z doby dřívějšího vládnutí Ficovy strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) , ve kterých byly obviněny nebo již odsouzeny desítky lidí.
Z Lipšice bude podle listu řadový prokurátor na oddělení legislativy generální prokuratury, které se vyjadřuje k návrhům zákonů. Několik dalších elitních prokurátorů zase přejde na odbor, který se zabývá stížnostmi obviněných či odsouzených na podmínky ve vazbě či věznicích. Jeden z nynějších žalobců v případu vraždy novináře Jána Kuciaka bude nově pracovat na mezinárodním odboru prokuratury.
ÚSP byl zřízen v rámci boje proti organizované kriminalitě a na pomoc vyšetřování nejzávažnějších trestných činů a korupce politiků či jiných vysokých úředníků. Těmito kauzami se pak zabývá zpravidla Specializovaný trestní soud (STS).
„Paradoxně úřad končí v situaci, kdy začal plnit svou skutečnou úlohu. Tedy dozoruje kauzy, které se týkaly mimořádně vlivných lidí z politiky nebo byznysu,“ citoval list Lipšice, který jako ministr spravedlnosti stál v roce 2004 u vzniku ÚSP.
„Generální prokurátor SR zařadil všechny prokurátory Úřadu speciální prokuratury k 20. březnu 2024 do organizačních složek Generální prokuratury SR tak, jak mu to ukládá zákon o prokuratuře a právních čekatelích prokuratury, a tak, aby bylo zajištěno řádné plnění úloh prokuratury,“ uvedla generální prokuratura. Podle Denníku N by dosavadním elitním prokurátorům měly zůstat případy, kterými se už zabývá STS, další kauzy se z ÚSP přesunou na krajské prokuratury.
Žilinka měl v posledních několika letech spíše napjaté vztahy s Lipšicem, na kterého generální prokurátor také podal podnět k disciplinárnímu stíhání za to, že podle něj komentoval pravomocně neskočené případy. Disciplinární soud pak Lipšice potrestal uložením důtky, tedy mírněji, než žádal Žilinka.
Končící ÚSP sice byl součástí prokuratury, generální prokurátor ale vůči tomuto elitnímu útvaru neměl tak silné pravomoci, jaké má vůči okresním či krajským prokuraturám. Navzdory tomu vedení prokuratury zasáhlo do případů, nad kterými vykonával dozor ÚSP. Na základě využití mimořádného opravného prostředku předloni zrušilo například stíhání nynějšího premiéra Fica, dále nynějšího ministra obrany Roberta Kaliňáka, někdejšího policejního prezidenta a poslance Ficovy strany Tibora Gašpara a jedné další osoby v souvislosti s podezřením ze zneužívání policie a finanční správy proti politickým oponentům Směru-SD v době dřívějšího vládnutí sociálních demokratů. Podobně vedení prokuratury v minulosti zrušilo obvinění z korupce bývalého ředitele slovenské civilní tajné služby SIS Vladimíra Pčolinského či obvinění finančníka a spoluzakladatele česko-slovenské finanční skupiny Penta Investments Jaroslava Haščáka.
(čtk)
