Sněmovna podpořila v úvodním kole projednávání vládní návrh na ústavní zakotvení ochrany vody. Pro schválení ústavní většinou bude třeba alespoň tuctu hlasů opozičních poslanců, SPD a ANO ale návrh kritizovaly. Koalice kvůli dojednání konsenzu souhlasila s tím, že ústavní novelu kromě sněmovního ústavně-právního výboru posoudí také výbory zemědělský a pro životní prostředí a ústavní komise. Dostaly na to 90 dnů místo obvyklých dvou měsíců. Po projednání novely byla aktuální schůze Sněmovny ukončena. K dalšímu zasedání se poslanci sejdou 19. března.
Dosavadní pasáž ústavy, podle něhož se stát zavazuje obecně k šetrnému využívání přírodních zdrojů a ochraně přírodního bohatství, chce vláda rozšířit výslovně o vodu. Podle novely by tak měl stát dbát „o šetrné využívání přírodních zdrojů, zejména vody, a o ochranu životního prostředí.“ Obdobné návrhy se ve Sněmovně vyskytly již dříve. Podávali je poslanci z různých stran. Sněmovna je ale v minulosti neprojednala až do konce.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) poslancům řekl, že jde o detailní, citlivou a promyšlenou změnu ústavy. Jejím účelem je podle něj také sjednotit terminologii s pojmy v ústavním pořádku a dalších normách. Naproti tomu poslankyně ANO Berenika Peštová označila návrh za nadbytečný, neboť ochrana vody už podle ní zakotvená v ústavním pořádku je. Poukazovala také na to, že také Legislativní rada vlády doporučila návrh neschválit pro nadbytečnost, „neboť oproti stávajícímu stavu nic nového nepřináší“.
Novela by podle bývalé ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) mohla změna vyvolat problémy v praxi a zvýhodňovat ochranu vody například před ochranou půdy či ovzduší. „Nepopíráme, že to lze, ale ne takto,“ uvedla k předloze. Podle exministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) je vládní návrh „plácnutí do vody“. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) odmítl námitky ANO, že si chce vláda novelou pouze splnit jeden z bodů programového prohlášení. Kriticky se za SPD k předloze postavila i Vladimíra Lesenská.
Novelu vypracovalo ministerstvo životního prostředí mimo jiné v reakci na mimořádný úbytek podzemních a povrchových vod, který je i pro Česko velmi aktuální. „Návrhem dochází k posílení ochrany životního prostředí jako celku se zdůrazněním šetrného využívání přírodních zdrojů s cílem explicitně zdůraznit apel na šetrné využívání vody coby nejzranitelnějšího přírodního zdroje a složky životního prostředí,“ uvedlo ministerstvo.
Vláda dosavadní ústavní úpravu ochrany přírodních zdrojů s ohledem na současný stav životního prostředí označila za zastaralou i nedostatečnou. Voda je podle vlády v současné době nejohroženější zdroj. Stav podzemní vody v uplynulých deseti letech výrazně ovlivnilo hydrologické sucho, které trvalo téměř nepřetržitě od roku 2015 do jara 2020. Bylo to kombinací podnormálních srážek a nadnormálních teplot. Jaro 2020 bylo podle materiálu nejsušší od roku 1971.
Ve Sněmovně je před schvalováním novela vodního zákona, která má omezit riziko havárií a usnadnit jejich likvidaci. Loni schvalovala Sněmovna novelu liniového zákona, z něhož se stal zákon o strategické infrastruktuře. Poslanci tehdy v souvislosti s tímto zákonem doporučili vládě, aby z výběru lokalit pro těžbu stavebního kamene a štěrkopísku jako strategických surovin určených pro výstavbu liniových staveb vyjmula všechny oblasti, kde je těžba rizikem ohrožení zdroje pitné vody.
(čtk)
