Senát schválil ve středu večer novelu zákona o státním zastupitelství. Předloha, která mj. zavádí funkční období vedoucích státních zástupců, získala podporu 61 senátorů ze 70 přítomných. S prosazením novely se očekává změna v čele Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ), kde by Igora Stříže měla podle zákulisních informací nahradit vedoucí Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ) Lenka Bradáčová. Ta je podle informací České justice favoritkou ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS).
Novela zákona o státním zastupitelství prošla ve středu večer hladce Senátem. Novelu nepodpořilo pouze 9 senátorů a senátorek. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek na senátory apeloval, aby předlohu podpořili. Podle Blažka se jedná o dlouze debatovaný kompromis, který získal podporu všech politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně. Pokud by došlo k jejímu zamítnutí Senátem, představovalo by to podle Blažka zdržení a s tím spojené riziko, že obměna na postech vedoucích státních zástupců by mohla spadat do funkčního období jedné vlády.
Debata senátorů probíhala v podstatě výhradně nad připomínkami, které k předloze obdrželi od senátní legislativy. Právě stanovisko právního odboru Senátu vedlo k tomu, že minulý týden senátní Ústavně-právní výbor navrhl předlohu zamítnout.
Láska. Obavy jsou hypotetické
Podle senátora Václava Lásky, bývalého policisty a nyní advokáta, však senátní právníci vyjádřili pouze hypotetické obavy, které podle něho nejsou relevantní. Jen v jedné věci žádal od ministr Blažka vysvětlení, a to ohledně toho, zda bylo ze strany předkladatele záměrem, aby se nejvyšším státním zástupcem mohl stát i kandidát, který není státním zástupcem.
„Mám za to, že je tu na místě odpovědět na jednu otázku, kterou na pan ministra mám, a to je právě užití toho termínu „osoba“ v případě jmenování nejvyššího státního zástupce. Tam bych skutečně poprosil pana ministra, jako předkladatele, aby vysvětlil, jaký je záměr předkladatele, jaké skutečně jsou vlastně nároky kladené na toho, kdo se má stát tím nejvyšší státním zástupcem, zda je záměrem předkladatele, aby to skutečně za určitých okolností mohla být osoba, která aktuálně není státním zástupcem, či zda je to legislativní chyba. Pokud by to byla legislativní chyba, můžeme to opravit. Pokud je to záměr předkladatele, tak já tomu záměru rozumím a jsem připraven ho podpořit,“ uvedl ve svém vystoupení senátor Láska.
Mohlo by vás zajímat
Podle ministra Blažka byl původní záměr ODS, aby se nejvyšším státním zástupcem mohl stát i člověk mimo soustavu, bez zkušenosti s výkonem funkce státního zástupce. To ovšem nezískalo podporu ve vládní koalici. Předloha proto počítá s tím, že nejvyšším státním zástupcem se může stát jen kandidát s minimálně šestiletou praxí státního zástupce, který je státním zástupcem. Blažek ovšem potvrdil, že takový kandidát může být státním zástupcem opětovně jmenován v podstatě krátce před tím, než by byl do funkce nejvyššího státního zástupce vybrán.
Na NSZ jen státní zástupce
„To znamená, je tento model, který je přijatý, to znamená, ano může to být jenom ten, kdo je státním zástupcem, ale nemusí mít tu celkovou praxi 10 let, může ji mít 6. Tady jenom podotýkám, že i soudce může být zítra – no, zítra, ale možná by se to stihlo, tam už jsou dneska výběrová řízení, ale i soudce se může stát státním zástupcem, jo? Za určitých podmínek může přejít do té soustavy. Totéž advokát, což se nám občas děje, že z advokátů bývají někdy státní zástupci,“ konstatoval Blažek.
V debatě v Senátu se dostalo i na téma kvality práce státního zastupitelství, odpovědnosti a kontroly. Podle Blažka je nutné tuto debatu vést, protože žádný stát se nemůže dovolit nekontrolovatelnou složku moci. Téma je to ovšem podle Blažka až na tu dobu, kdy bude v Senátu projednáván návrh zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a exekutorů, který je nyní v Poslanecké sněmově.
„Tady vlastně říkám, i tahle struna se nesmí úplně natáhnout natolik, aby se oni báli něco dělat. K tomu se jednou dostaneme, častý dotaz je, jestli mají regresi třeba. To znamená, někoho nezákonně stíhají, je z toho nějaká velká škoda. Velmi se to vymýšlí složitě, protože tam na stejném místě se nemějí bát zahajovat ta trestní stíhání. Na straně druhé si nemohou myslet – zahájím to, no a co? jak to bohužel také někdy bývá. Ale to je otázka těch vedoucích,“ vysvětloval Blažek senátorům.
Podpis prezidenta
Návrh zákona ještě čeká podpis prezidenta Petra Pavla. S ohledem na jeho vztah k justičním záležitostem nelze očekávat komplikace a je předpoklad, že návrh podepíše.
S přijetím zákona, jehož účinnost je stanovena od 1. července letošního roku, se počítá s postupnou obměnou všech vedoucích státních zástupců. Klíčovou roli v této obměně bude mít nejvyšší státní zástupce, respektive zástupkyně, která mj. do výběrových komisí přímo jmenuje své dva zástupce. Její vliv na průběh výběrového řízení lze samozřejmě předpokládat i neformální a nepřímý. V této souvislosti se již všeobecně počítá s tím, že na postu nejvyššího státního zástupce dojde ke změně, přičemž favoritkou na tuto funkce je vedoucí VSZ v Praze Lenka Bradáčová.
Petr Dimun
