Prolomit tajnost hlasování porady soudců v senátech navrhuje ministerstvo spravedlnosti v novele zákona o kárném řízení se soudci, státními zástupci a exekutory. Vysvětluje to případy, kdy je soudce kárně žalován za nedodržení právního názoru nadřízené instance, ale žalobce neví, jak soudce hlasoval. Šlo by o silný nátlak moci výkonné, ohrazují se soudy.
Kárná řízení se soudci, státními zástupci a exekutory by mohla být dvoustupňová, účastníci se proti nim budou moci odvolat, schválila ve středu vláda. Novela obsahuje i řadu dalších změn, týkají se mimo jiné složení kárných senátů nebo zavedení možnosti dohody o vině a kárném opatření. Nyní ji posoudí Sněmovna.
Způsob vedení kárného řízení se soudci navrhuje ministerstvo spravedlnosti v předkládané novele zákona doplnit o „dokazování prostřednictvím protokolu o hlasování soudního senátu“, jehož členové – soudci jsou obviněni tím, že „svým hlasováním o rozhodnutí porušili svou povinnost řídit se závazným právním názorem soudu“. Přísedící pro tento skutek stíháni být nemohou.
V současnosti nelze pro účely dokazování v kárném řízení otevřít protokol o hlasování soudního senátu. A to ani v případě, že se neřídil závazným právním názorem nadřízeného soudu, upozorňuje ministerstvo spravedlnosti. Pokud má tedy kárné provinění spočívat v tom, že obviněný soudce svým hlasováním porušil povinnost řídit se závazným právním názorem nadřízeného soudu, nelze to bez protokolu zjistit, vysvětluje navrhující ministerstvo.
„Tento záměr se na první pohled jeví jako smysluplný, nese však v sobě významná rizika (dobrými úmysly je, jak známo, dlážděna cesta do pekel),“ stojí dále v připomínkách Nejvyššího soudu, který má samo kárné stíhání soudců za problematické. Čehož si jsou kárné senáty vědomi a postupují zdrženlivě, uvádí Nejvyšší soud.
Irena Válová