Vládní koalice slovenského premiéra Roberta Fica po kritice evropských institucí a stanovisku slovenské generální prokuratury připravila změny ve vládním návrhu novely trestního zákoníku a souvisejících zákonů, podstatu balíčku ale nemění. Vyplývá to z vyjádření poslance Ficovy strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Tibora Gašpara, který na dnešním jednání ústavněprávního výboru slovenské sněmovny předložil pozměňovací návrh.
Také podle slovenského tisku jsou úpravy původní předlohy jen kosmetické a vládní strany trvají na zrušení Úřadu speciální prokuratury (ÚSP), který vykonává dozor také nad vyšetřováním kauz z doby dřívějšího vládnutí Směru-SD. Opozice, která kvůli chystaným změnám od prosince organizuje v zemi protivládní demonstrace, předlohu nepřestává kritizovat.
Podle Gašpara je chystaná úprava původního návrhu reakcí také na výhrady Evropské komise a úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Ten v prosinci uvedl, že navrhované změny znamenají vážné nebezpečí narušení právního státu na Slovensku.
„Výhrady, které byly ze strany Evropské komise, byly zapracovány,“ tvrdil před poslanci také slovenský ministr spravedlnosti Boris Susko.
Nově by se například některé trestní sazby měly oproti původnímu návrhu snížit mírněji a zachována by měla být horní hranice trestu při podvodech v souvislosti s čerpáním peněz z rozpočtu Evropské unie.
Nový návrh částečně mění výrazné zvýšení jednotlivých pásem způsobené škody například u hospodářské kriminality, na které pak závisí výše trestu. Zatímco nyní hrozí viníkům nejpřísnější tresty už při způsobené škodě 133.000 eur (3,3 milionu korun), nově to má být při překročení hranice 650.000 eur (16,1 milionu Kč), vláda navrhovala až částku přesahující 700.000 eur (17,4 milionu Kč).
„Považují návrh za špatný a neopravitelný,“ řekl na jednání ústavněprávního výboru poslanec za opoziční stranu Svoboda a Solidarita Ondrej Dostál.
Podle opozice je cílem chystaného snížení sazeb za korupci či hospodářskou kriminalitu, navýšení hranic způsobené škody či zkrácení promlčecích lhůt a dalších změn zajištění beztrestnosti pro ty ze stíhaných, kteří jsou spjati s vládní koalicí. V různých kauzách z doby dřívějšího vládnutí Směru-SD byly obviněné či odsouzené desítky lidí. Na soud čeká například i obžalovaný poslanec Směru-SD Gašpar, a to v souvislosti se svým dřívějším působením ve funkci policejního prezidenta.
Slovenská média uvedla, že navrhované změny by vedly například k promlčení případů, ve kterých jsou stíhaní spoluzakladatel finanční skupiny Penta Investments Jaroslav Haščák či guvernér slovenské centrální banky (NBS) a bývalý ministr financí za Směr-SD Peter Kažimír.
Snahu o zrušení ÚSP po zhruba 20 letech jeho fungování vláda zdůvodňuje tím, že tato instituce je podjatá a nelze ji změnit. Snížení trestů zase obhajuje snahou o jejich přiblížení na evropskou úroveň, což někteří odborníci i politici už zpochybnili.
Očekává se, že předlohu změn v trestním právu slovenská sněmovna projedná v klíčovém druhém čtení na své nadcházející schůzi, kterou předseda parlamentu Peter Pellegrini svolal na středu odpoledne. Novelu trestního zákoníku Pellegrini zařadil do návrhu programu schůze jako první bod. Opozice na čtvrtek chystá pokračování protivládních protestů, kterých se v uplynulých týdnech opakovaně zúčastnily tisíce lidí.
Vládní strany mají dostatek poslanců na schválení změn v trestním právu a také na prolomení případného veta prezidentky Zuzany Čaputové, která předlohu kritizovala i před dvěma týdny ve svém mimořádném projevu ve sněmovně. Kvůli dřívější obstrukci opozice vládě nevyšel původní plán zrušit ÚSP k polovině ledna, nový termín zániku tohoto elitního útvaru prokuratury by měl být k polovině března.
(čtk)