Úřad speciální prokuratury (ÚSP) na Slovensku se podle tamního ministra spravedlnosti Borise Suska stal systémově podjatým tak, že se na tomto útvaru politicky koncentrovala moc v takovém rozsahu, že to nelze opravit ani personálními změnami. Susko to dnes řekl před poslanci, kteří druhým dnem jednají o žádosti vlády projednat zrušení ÚSP a další změny v trestním právu ve zrychleném režimu. Navrhované snížení trestních sazeb ministr zase obhajoval tím, že patří k nejvyšším Evropě. Opoziční poslanci to označili pouze za zástupné důvody a pokračují v prodlužování rozpravy kromě jiného tím, že hromadně reagují na řečníky v rozpravě.
ÚSP funguje na Slovensku již téměř 20 let a v minulosti se zabýval kromě jiného organizovaným zločinem. Nyní již čtyřnásobný slovenský premiér Robert Fico začal práci tohoto úřadu kritizovat až v uplynulých letech jako opoziční politik a poté, co policie pod dozorem ÚSP začala vyšetřovat a stíhat desítky lidí v kauzách z doby předchozího vládnutí Ficovy strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD). Obvinění čelil i sám Fico, jehož stíhání v kauze možného zneužívání policie a finanční správy proti politickým oponentům Směru-SD ještě předloni generální prokuratura zrušila. Loni v prosinci pak nynější Ficův kabinet bez širší odborné či politické diskuse schválil návrh rozsáhlých změn v trestním právu, které už kritizoval například úřad evropského veřejného žalobce.
„Pochybení vybraných prokurátorů jsou taká závažná, že zpochybňují nezávislost a apolitičnost tohoto útvaru jako celku,“ tvrdil Susko k návrhu zrušit ÚSP, na jehož schválení ve sněmovně mají vládní strany dostatek hlasů.
Šéf ÚSP Daniel Lipšic dříve nabídl svou rezignaci, pokud vláda ke zrušení jeho instituce nepřistoupí.
Chystaným snížením trestních sazeb chce vláda podle Suska dosáhnout ukládání přiměřených trestů. Nově by tak například v některých případech ekonomické kriminality či korupce, při kterých nyní hrozí dlouholeté tresty vězení, mohli viníci vyváznout pouze s podmínkou.
Opozice tvrdí, že cílem změn je pouze zajistit beztrestnost pro ty stíhané lidi, kteří jsou spjatí s vládními stranami. Slovenský trestní zákoník už v současnosti umožňuje soudům, aby pachatelům mimořádně snížily výši trestu. Soudy v zemi tuto možnost využívají. Například soud první instance loni vyměřil exprezidentovi Andreji Kiskovi dvouletou podmínku za daňový podvod, byť zákon v tomto případu předpokládá trest vězení na sedm až 12 let.
Do parlamentní rozpravy ke změnám v trestním právu se zapojují hlavně opoziční poslanci. Ti pokračují v obstrukci ze závěru loňska, kdy prodlužovali debatu sněmovny o jiných bodech stávající schůze. Vládní koalice na to tehdy zareagovala zavedením nočních jednání parlamentu a předčasným ukončením rozpravy k návrhu státního rozpočtu na letošek. Taktika opozice vedla k tomu, že se nenaplnila Ficova snaha prosadit změny v trestním právu ještě v závěru loňska. Kabinet počítal s tím, že ÚSP zanikne už k polovině letošního ledna.
(čtk)
