Na ministerstvu spravedlnosti se v poslední době rozehrává velmi špinavá hra. Šéf insolvenčního odboru ministerstva spravedlnosti Jan Benýšek podal oznámení na svého nadřízeného, náměstka ministra spravedlnosti Antonína Stanislava. Varuje v něm, že vedení ministerstva se pokouší ovládnout miliardový byznys s insolvencemi. Jak ale Ekonomický deník zjistil, Benýšek v podnětu argumentuje předchozími událostmi na insolvenčním odboru z roku 2016 a uvádí nepravdivé informace, jak vyplývá z reakce ministerstva spravedlnosti. Jan Benýšek na otázky Ekonomického deníku přes urgence neodpověděl.

Jan Benýšek pro své podání na náměstka Antonína Stanislava využil nový zákon o ochraně oznamovatelů. Takzvané oznámení, ke kterému se váže ochrana před rozvázáním služebního poměru, na Antonína Stanislava podal Jan Benýšek před několika dny.

Podnět se přitom krátce po podání, i podrobné informace o něm, objevily v médiích.

Na ministerstvu proběhla před časem reorganizace a Benýšek nově spadá do kompetence náměstka Antonína Stanislava. V rámci reorganizace pravděpodobně přijde o místo a to jej zřejmě dohnalo k podání podnětu na svého nadřízeného.

Mohlo by vás zajímat

Ve svém podnětu úředník argumentuje především kauzou z roku 2016, kdy měl insolvence na ministerstvu na starosti už zmiňovaný stávající náměstek Pavla Blažka Antonín Stanislav. V té době se objevilo podezření, že u zkoušek insolvenčních správců dochází k porušování zákona.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek s náměstkem Antonínem Stanislavem Foto: Ministerstvo spravedlnosti

„Výsledky prověrky, které tehdejší vedení ministerstva v této agendě nařídilo, vedly k tomu, že Mgr. Antonín Stanislav Ph. D. byl zbaven pověření k řízení odboru, přesunut na jiné místo, a v horizontu měsíců opustil ministerstvo spravedlnosti. Na přelomu roku 2021 a 2022 se Antonín Stanislav opět vrátil na ministerstvo spravedlnosti v pozici náměstka člena vlády. Vzápětí začal usilovat o svůj vliv nad oblastí svého někdejšího zájmu, tedy nad odborem insolvenčním (a soudních znalců)… …Fakticky došlo k tomu, že osoba, která byla do roku 2016 pověřena řízením odboru insolvenčního, za ní byl nastaven systém tak, že docházelo k protiprávnímu jednání v oblasti insolvencí, v důsledku čehož opustila ministerstvo, nejenomže fakticky znovu tuto oblast ´ovládne´, když na ni získá přímý vliv, ale dokonce její systematický postup vede k tomu, že já, jakožto oznamovatel protiprávního jednání, mám, v důsledku jí iniciovaného jednání, opustit (přinejmenším) pozici ředitele dotčeného útvaru,“ tvrdí ve svém podnětu Jan Benýšek.

Protože Ekonomický deník kauzu z roku 2016 velmi podrobně zná, zarazilo ho, že oznamovatel ve svém podnětu uvádí řadu nepravdivých informací. Položil proto několik otázek státnímu tajemníkovi ministerstva spravedlnosti Janu Lišákovi. A ten poznatky Ekonomického deníku potvrdil.

Otázky Ekonomického deníku na státního tajemníka ministerstva spravedlnosti Jana Lišáka. Foto: Jan Hrbáček

„V souvislosti s níže položenými otázkami si dovoluji odkázat na své vyjádření, které bylo uveřejněno na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR. Odkaz na toto vyjádření zasílám zde. Na dotazy směřující nad rámec uvedeného vyjádření nejsem schopen odpovědět,“ zareagoval na otázky Ekonomického deníku státní tajemník ministerstva spravedlnosti Jan Lišák.

Naprosto absurdní je podle resortu spravedlnosti tvrzení, že se „vedení ministerstva pokouší ovládnout miliardový byznys s insolvencemi“.

„Insolvenční řízení jsou v kompetenci příslušných soudů. Ministerstvo spravedlnosti insolvenční řízení nevede, nerozhoduje, zda se konkrétní insolvenční řízení vůbec povede, ani o tom kdo bude ustanoven insolvenčním správcem,“ uvedl resort Pavla Blažka.

„K tvrzení o přeskládání ministerstva spravedlnosti sdělujeme, že tento krok ministr Blažek nenavrhoval a dnes vládou schválenou tzv. systemizaci ministr spravedlnosti rovněž neinicioval, ani nemá v kompetenci o ní rozhodnout,“ stojí v komuniké ministerstva k podnětu Jana Benýška.

„Nad rámec doplňujeme vyjádření státního tajemníka Jana Lišáka k odchodu Antonína Stanislava v roce 2016 a několik dalších důležitých faktů: Jmenovaný státní zaměstnanec nebyl po dobu trvání služebního poměru kárně prošetřován, služební orgán neobdržel žádný návrh na kárné, či jiné (výtka apod.) opatření ze strany představených jmenovaného zaměstnance ani ministra spravedlnosti a nejsou mu známy jakékoli skutečnosti o zřízení ‚speciální vyšetřovací komise‘,“ podotkl resort spravedlnosti.

„Dehonestující informace ohledně osoby Antonína Stanislava v článku jsou zcela nepravdivé, ať již jde o jeho odchod v roce 2016, nebo údajné manipulace. Antonín Stanislav odešel na vlastní žádost se služebním hodnocením ‚vynikající‘ a zároveň mu byla poskytnuta mimořádná odměna. Navíc to byl on, kdo v dubnu 2016 zadal pokyn posoudit případné nestandardní jednání (úkony) v průběhu výkonu zkoušky insolvenčního správce.

Náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav (vpravo). Foto: Antonín Stanislav

V podnětu Jana Benýška jsou podle ministerstva uvedeny údaje z doby před osmi lety, tedy z let 2015-16, „které již byly dříve vyvráceny jako nepravdivé, a to orgány činnými v trestním řízení a trestními soudy“.

Vynikající pracovník

Ekonomický deník ověřil, že Antonín Stanislav ministerstvo opustil v roce 2016 na vlastní žádost a jeho služební hodnocení znělo: „Vynikající“.

V prvním pololetí tohoto roku mu byly navíc uděleny mimořádné odměny ve výši 66 tisíc korun, na konci roku, před odchodem z resortu, pak ve výši 53 tisíc korun.

Jak Ekonomický deník dále zjistil, Antonín Stanislav nebyl po dobu trvání služebního poměru na ministerstvu nikdy kárně prošetřován a služební orgán neobdržel žádný návrh na kárné, či jiné (výtka apod.) opatření ze strany jeho představených.

Udání u soudu

Kauzu podezření, že u zkoušek insolvenčních správců dochází k porušování zákona, otevřela v roce 2016 nejmenovaná insolvenční správkyně.

Ta v srpnu roku 2016 e-mailem informovala novináře o zkouškách insolvenčních správců s tím, že „situace kolem existence zvláštního povolení insolvenčních správců je poplatná pořekadlu rovnější mezi rovnými, neboť se zde neměří stejným metrem všem správcům“. A konkrétně poukázala na jednoho z insolvenčních správců se zvláštním povolením.

Insolvenční správkyně kvůli zmiňovanému e-mailu stanula před soudem jako obžalovaná za pomluvu. V roli poškozených pak byli zmiňovaný insolvenční správce a Antonín Stanislav.

Ještě před tím uzavřel napadený insolvenční správce v rámci občansko-právního řízení s kolegyní smír. Ta se mu omluvila a zaplatila náklady řízení. Protože se správkyně kolegovi omluvila, ten už dále o trestní řízení neusiloval.

Před soudem jako svědek vypovídal také vysoce postavený úředník ministerstva spravedlnosti. Ten v roce 2019 potvrdil, že Antonín Stanislav opustil ministerstvo spravedlnosti na konci roku 2016 na vlastní žádost a ne že byl vyhozen, jak naznačuje oznamovatel Jan Benýšek. Tento vysoký úředník ministerstva u soud pod přísahou také prohlásil, že vůči Antonínu Stanislavovi nebylo v roce 2016 v rámci úřadu realizováno žádné opatření: interní šetření nebo kárné řízení, které ve svém podnětu zmiňuje Jan Benýšek.

Po ověření skutečností proto Ekonomický deník oslovil Jana Benýška, položil mu několik otázek a žádal jej o doložení tvrzení v jeho podnětu.

Otázky Ekonomického deníku na oznamovatele Jana Benýška. Foto: Jan Hrbáček

Jan Benýšek na otázky zareagoval až po SMS urgenci.

„Vím o tom, čekám na stanovisko tiskového oddělení ministerstva, zda vyjádření mohu poskytnout. Děkuji za trpělivost,“ odvětil v SMS zprávě Benýšek reportérovi Ekonomickému deníku.

Jak Ekonomický deník zjistil, Benýšek by měl být přitom pravděpodobně v pozici, kdy si může mediální záležitosti komunikovat sám. Jeho odpovědi ale do vydání toho textu nedorazily.

Oznamovat se mohou jen autentické a pravdivé skutečnosti

Vnitřní oznamovací systém ministerstva spravedlnosti je určen zaměstnancům resortu a osobám, které se o protiprávním jednání v rozsahu působnosti ministerstva spravedlnosti dozvěděli v souvislosti s výkonem své pracovní činnosti.

„Oznamující osoba by vzhledem k okolnostem a informacím, které má k dispozici v době oznámení měla mít pádný důvod se domnívat, že jí oznamované či zveřejňované skutečnosti jsou autentické a pravdivé. Nelze tedy oznamovat skutečnosti vědomě nepravdivé. Takovéto jednání může být sankcionováno. Při získávání dokladů dokládajících oznamované skutečnosti by se oznamovatel neměl dopustit jednání, které by mohlo mít charakter trestného činu. Oznamovatel by měl jednat v dobré víře, že jím podávané oznámení se opírá o věrohodná fakta a skutečnosti,“ stojí ve vnitřním oznamovacím systému ministerstva spravedlnosti.

Jan Hrbáček, Ekonomický deník