Ekologičtí teroristé

0
Ekologičtí teroristé
Václav Budínský Foto: Jiří Novotný

Bylo by zajímavé spočítat, jaké škody na našem hospodářství ekonomice a rozvoji napáchali ekologičtí aktivisté. V tomto případě je na místě hovořit spíš o ekologických teroristech. Jedná minimálně o stovky miliard korun, které nám v rozpočtu chybí. Oni ovšem způsobené škody neřeší, neboť je neplatí. Platíme je my všichni z našich daní.

Někteří z nich vyvíjejí své aktivity z fanatismu, jiní pro majetkový prospěch. Řada z nich se infiltrovala mezi zaměstnance Ministerstva životního prostředí. Překvapuje fakt, že se proti nim společnost neumí efektivně bránit. Položme si otázku, zda za možnost ohrožení několika chráněných živočichů a rostlin na velmi malém území stojí za ztráty desítek miliard korun, za které by bylo možné např. postavit stovky nových bytů. Lidé, kteří takové škody páchají, bohužel zneužívají náš právní systém či moc, kterou získali jako úřední osoby. Absurditu nedostatečné ochrany proti zbytečným a nesmyslným ekonomickým ztrátám můžeme uvést na příkladu Kamenolomu Tlustec. Odbor životního prostředí Libereckého kraje již mnohokrát naprosto odpovědně vyhodnotil, že může udělit výjimku z ohrožených živočichů a rostlin, protože jim nehrozí zahájením žádné nebezpečí. Ekologický aktivista v roli úředníka Ministerstva životního prostředí, ing. Jiří Holý toto rozhodnutí vždy zrušil.  Dva nebo tři živočichové a dvě nebo tři rostliny, kterým vůbec těžba neuškodí, jsou mnoho let využívány jako záminka k zabránění těžby, čili ke zrušení této výjimky. Zneužití několika živočichů a rostlin, přestože jim nic nehrozí, stojí naši ekonomiku miliardy ušlého zisku ročně. V českých médiích opět proběhly zprávy o nedostatku kamene a písku. „V Česku hrozí, že nebude z čeho stavět dálnice“, zněl jeden z hlavních titulků, doplněných podtituly: „Přes tři desetiletí se v Česku neotevřel nový lom, zásoby se rychle tenčí, kvůli tomu roste cena materiálu potřebného pro dálnice i domy. Stát se proto chystá urychlit otevírání nových dolů.“ Stát se na jedné straně údajně chystá urychlit otevírání nových dolů, na druhé straně umožňuje, absurdní a zbytečné ekonomické ztráty a poškozování našeho hospodářství. 

Co se týká kamenolomu Tlustec, EJA před více než dvanácti lety v souhlasném stanovisku stanovila 93 podmínek povolení těžby. Pro srovnání, Temelínská elektrárna jich měla pouze 76. Firma všechny splnila. Od roku 2011 do současnosti investovala do splnění všech požadavků prokazatelně více než 60 milionů korun.

Odbor životního prostředí Libereckého kraje poprvé udělil oprávněně výjimku ze zvlášť chráněných živočichů a rostlin v roce 2012. Odpůrci se odvolali k OVSS (odbor výkonu státní správy) MŽP v Liberci. Ten udělení výjimky zrušil a vrátil kraji k novému projednání.

Kraj vše znovu projednal, provedl znovu celé řízení, nařídil nová opatření a průzkumy. Po splnění všech požadavků, které nařídil odbor MŽP, v roce 2013 vydal výjimku č. 2. 

Odpůrci těžby se znovu odvolali a nadřízený orgán (MŽP, pracoviště Liberec) jim ve stejném roce znovu vyhověl a rozhodnutí kraje zrušil.

Tato absurdní situace se opakuje již dvanáct let. Pod rozhodnutím pracoviště MŽP je vždy podepsaný ing. Jiří Holý.

Pokud by se dvanáct let těžilo, stát by získal mimo cenné suroviny do svého rozpočtu za tu dobu nejméně 12 až 15 miliard korun. Položme si otázku, zda má možnost ohrožení několika živočichů a rostlin na maličkém území takovou cenu.

Kámen na stavbu silnic a renovaci železnic nezbytně potřebujeme. S ohledem na českou surovinovou politiku a na potřeby našeho hospodářství je těžba na Tlustci ve veřejném zájmu. Pokud neotevřeme nové lomy, za krátký čas budeme kámen za drahé peníze dovážet. A jeho přeprava určitě ekologii neprospěje.

Je veřejným tajemstvím, že ekologičtí aktivisté často používají pro prosazení svých cílů ne zrovna čisté metody. Vysadí např. na místě, kde se má stavět či těžit, vzácnou rostlinu „vypůjčenou“ z Botanické zahrady, nebo dovezou chráněné zvíře odjinud. Obojí vyfotografují a majitel pozemku je proti těmto „nezvratným důkazům“ naprosto bezmocný.

Co se týká kopce Tlustec, je pro něj těžba a následná rekultivace (za peníze těžbou vygenerované) jediným smysluplným řešením. Jinak zůstane jako roztěžený lom v soukromém vlastnictví navždy nepřístupný pro nás i naše potomky.

Najde stát kontrolní mechanismy a nástroje ubránit se absurdnímu poškozování našeho ekonomického a hospodářskému systému, aby škody způsobené ekologickými aktivisty dále nenarůstaly? O tom se brzy přesvědčíme. Odbor MŽP v Liberci bude již brzy vydávat výjimku číslo sedm.

Václav Budinský