Mediální přestřelka mezi ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou a firemní skupinou Sev.en miliardáře Pavla Tykače se zdá být zbytečně vyhrocená. Když se totiž obou stran pomyslného sporu zeptáte na budoucnost uhelné energetiky v Česku, odpovědi jsou velmi podobné. Shodují se na tom, že odchod od uhlí nesmí ohrozit kvalitu dodávek elektřiny pro odběratele ani bezpečný provoz přenosové soustavy.
Největší provozovatelé uhelných elektráren v Česku, tedy ČEZ, Sev.en a Sokolovská uhelná, upozorňují na očekávaný pokles cen elektřiny, proti kterému jdou rostoucí platby za povolenky, tedy za emise oxidu uhličitého. Zřejmě již v roce 2026 nebo 2027 se provozování uhelných elektráren stane z pohledu jejich vlastníků ztrátovým. Jenže je nelze jen tak odstavit, protože jejich výkon nemáme čím nahradit; nereálný je také dovoz elektřiny v rozsahu až 30 TWh ročně.
Vypadá to, že hrozí živelné zavírání uhelných elektráren, které se možná ani nedožijí plánovaného konce provozu v roce 2033 (tento termín stanovila vládní koalice v programovém prohlášení a má se objevit v nové energetické koncepci – pozn. red.). Co s tím? Hraje se o to, zda stát podpoří provoz uhelných elektráren s pomocí kapacitních plateb nebo jiné finanční motivace. Jenže debata se v minulých týdnech poněkud vyhrotila.
„Nenechám se kýmkoliv vydírat“
„Máme připravený plán, jehož součástí ale určitě není to, že se necháme kýmkoliv vydírat. Za uplynulé dva roky jsme zažili mnoho dramatických nostradamovských předpovědí o tom, jak u nás všechno špatně dopadne. Myslím, že to byl právě pan Tykač, kdo říkal, že v případě ukončení dodávek ruského plynu nastane v České republice revoluce. Diskuse o konci uhlí mi teď připadne podobně hysterická. Jsme si problému vědomi, víme, kolik jsme v případě nutnosti schopni dovézt elektřiny,“ uvedl ministr Síkela na konci října v rozhovoru pro Seznam zprávy.
„Se znepokojením jsme si přečetli některé překvapivé formulace, které v daném rozhovoru vyslovil ministr Síkela na naši adresu v souvislosti s energetikou, zejména pak slova vydírání a nátlak. Česká energetika, zajištění elektřiny a tepla pro naše domácnosti, to je tak vážná věc, že nesmí být zaplevelena emotivními výroky z jakékoli strany. Znovu zdůrazňujeme, že výhled domácí energetiky na nejbližší roky vůbec není dobrý,“ reagoval na jeho slova top manažer skupiny Sev.en Luboš Pavlas.
Na přímou otázku teď, dva týdny od mediální přestřelky, odpovídají obě strany věcně – a podobně. Ministerstvo průmyslu a obchodu dál počítá s přechodem části uhelných elektráren a tepláren na zemní plyn, s vyšší výrobou z obnovitelných zdrojů a s dovozem elektřiny v rozsahu do 10 TWh ročně. „Odchod od uhlí proběhne tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost dodávek pro odběratele, ať to jsou domácnosti či průmysl, při zachování bezpečnosti provozu přenosové soustavy,“ slibuje ministerstvo.
V rámci přípravy nové státní energetické koncepce a legislativy pracuje ministerstvo na opatřeních, která v budoucnu umožní vytvoření nástrojů nezbytných k řízenému odchodu od uhlí a dekarbonizaci české elektroenergetiky. „Tyto mechanismy budou v souladu s evropskou legislativou, pravidly hospodářské soutěže a založené na tržních principech,“ dodává k tomu ministerstvo.
Ekonomický deník oslovil s žádostí o vyjádření ke sporu také premiéra, tiskové oddělení Úřadu vlády však ani po urgencích odpověď neposlalo.
Nejistá návratnost miliardových investic
Skupina Sev.en považuje za klíčové vzkřísit investiční prostředí v energetice a po mnoha letech paralýzy konečně nastartovat výstavbu nových zdrojů. „Aktuální solární boom nepovede k uzavření jediného fosilního zdroje, jen k snížení jejich ročního využití a tím zhoršení ekonomického postavení. Jinými slovy v obdobích, kdy nesvítí slunce, bude potřeba pokrýt skoro ten samý výkon jako v době před solárním boomem. V současnosti tento úkol připadá na domácí uhelné zdroje, a pokud se rozhodneme, že se jich chceme co nejdříve zbavit, jedinou reálnou alternativou jsou zdroje na zemní plyn,“ uvedla mluvčí skupiny Sev.en Gabriela Sáričková Benešová.
Pokud si vláda přeje nahradit uhlí plynem, tak stát a Evropská unie musí zajistit takové podnikatelské prostředí, které zajistí rozumnou návratnost investice do paroplynových elektráren a plynových tepláren. „Dnes je zcela jasné, že se investoři do výstavby nových zdrojů nehrnou a nepohrnou bez dotací, případně garancí. Stejně jako u ostatních potenciálních investorů nám případné investice musí logicky dávat ekonomický smysl, zajistit návratnost a alespoň přiměřený zisk,“ říká mluvčí skupiny Sev.en.
Skupina Sev.en přitom nechce výstavbu obnovitelných zdrojů sabotovat, sama má v této oblasti velké plány a ambice. Příkladem může být projekt Green Mine, který připravuje na území bývalého lomu ČSA na Mostecku. Jeho základem bude fotovoltaika včetně plovoucích panelů a agrivoltaiky, výroba zeleného vodíku, ve fázi úvahy je také přečerpávací vodní elektrárna. „Kromě projektu Green Mine připravujeme pět projektů na výstavbu fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu 130 megawattů,“ dodala Gabriela Sáričková Benešová.
Na riziko živelného odstavení uhelných bloků z ekonomických důvodů a bez patřičné náhrady již v dubnu upozornili člen představenstva ČEZ Jan Kalina a hlavní ekonom ČEZ Pavel Řežábek. Vlnu masivního zavírání uhelných elektráren můžeme očekávat již v roce 2026 – za podmínky, že znovu nezdraží elektřina nebo neklesne cena povolenky. Stejný pohled na věc tehdy měl také místopředseda představenstva SUAS Group David Najvar.
David Tramba, Ekonomický deník
