Německá vláda schválila návrh zákona na zrychlení a usnadnění deportací neúspěšných žadatelů o azyl a cizinců bez potřebných dokladů k pobytu. Na tiskové konferenci to dnes oznámila spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová, která potřebu rychlejšího vyhošťování zdůvodnila mimo jiné současnou zátěží péče o migranty, která Německu komplikuje jeho humanitární závazky. Právní předpis nyní posoudí Spolkový sněm.
„Kdo nemá právo zůstat v této zemi, musí odejít,“ řekla Faeserová. „Je to důležité, abychom dál mohli poskytovat humanitární pomoc lidem, kteří na ni mají nárok a které musíme chránit před válkou a terorismem. Příkladem je 1,1 milionu ukrajinských válečných uprchlíků,“ uvedla.
Podle Faeserové je rovněž nezbytné co nejvíce omezit nelegální migraci, aby Německo právo na azyl ochránilo. V boji proti převaděčům Německo před týdnem obnovilo hraniční kontroly s Českem, Polskem a Švýcarskem a pokračuje v kontrolách na hranici s Rakouskem.
Schválený návrh zákona počítá s tím, že maximální doba takzvané vyhošťovací vazby se prodlouží ze stávajících deseti na 28 dnů. Tato vazba slouží tehdy, pokud hrozí, že deportovaný se bude odjezdu vyhýbat.
Vláda chce také urychlit a zjednodušit deportace zločinců a převaděčů. Policie v takových případech získá více pravomocí, kdy bude moci například prohledat v bytech datové nosiče a dokumenty, aby zjistila státní příslušnost.
Cílem návrhu je i snížit zátěž úřadů, proto bude možné prodloužit pobyt v azylových zařízeních ze stávajících třech na šest měsíců.
Německá média nevylučují, že návrh v parlamentu projde změnami, neboť proti aktuální podobě mají výhrady koaliční Zelení. Důraznější deportační politiku naopak podporuje sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz. „Musíme konečně vyhošťovat ve velkém,“ řekl v rozhovoru v magazínu Der Spiegel.
Od ledna do června bylo z Německa podle vládní bilance deportováno 7861 lidí, nejčastěji do Rakouska, Gruzie a Severní Makedonie. Vládní statistika z konce června uvádí, že k tomuto termínu muselo zemi opustit 279.000 lidí. Deportace ale skutečně hrozí jen části z nich, neboť zhruba 225.000 lidí je v takzvaném režimu strpění, kdy v Německu mohou dočasně zůstat.
(čtk)
