Pro mnohé politické analytiky to byla donedávna nemožná mesaliance. Po někdejším expertovi ODS přes finance Vlastimilu Tlustém začal s hnutím Přísaha někdejšího šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Róberta Šlachty spolupracovat bývalý primátor Brna za hnutí ANO Petr Vokřál. Ten by měl hnutí jako politický expert pomoci připravit na krajské a senátní volby. Toto spojenectví má ovšem velmi pikantní příchuť. Petr Vokřál podniká se Šlachtovým někdejším kolegou z ÚOOZ Luďkem Žákovcem, po kterém Šlachta „tvrdě šel“ jak na ÚOOZ, tak na celní správě, kam později přestoupil jako náměstek.
„Přivádíme do politiky hodně nových lidí, kteří toto prostředí neznají a neumějí se v něm pohybovat. Jeho úkolem bude nám v tomto pomoci. Petra Vokřála si vážím jako férového muže. Je významnou posilou našeho týmu,“ uvedl ke spojenectví s Petrem Vokřálem Róbert Šlachta.
Šlachta dále nerouvedl, zda by Vokřál mohl v příštím roce vést na jihu Moravy Přísahu do krajských voleb nebo za ni kandidovat do Senátu. Podle Šlachty to momentálně prý není „na pořadu dne“.
„Chtěl bych radit v tom, v čem si myslím, že jsem silný – zkušenost s komunální politikou, veřejné finance, v neposlední řadě životní prostředí, ve kterém jsem 30 let působil ještě před vstupem do politiky. Politické ambice momentálně nemám,“ řekl Petr Vokřál ČTK.
Šlachta si na Vokřálovi cení jeho „pevných postojů“, toho že „umí říct svůj názor“ a „umí si stát za svým“.
Vokřál, coby zakládající člen ANO, to prý dokázal za situace, kdy v brněnské organizaci hnutí Andreje Babiše panovaly rozpory a diskutovalo se o podivných finančních machinacích některých členů.
Vokřál je kritizoval, žádal nápravu a z ANO pak v září 2020 vystoupil. Následně byla odhalena kauza Stoka týkající se machinací s veřejnými zakázkami.
„Potřebujeme lidi, kteří umějí razantně a na úrovni oponovat. Přísaze to pomůže v dalším růstu,“ uvedl Šlachta.
Petr Vokřál není prvním politickým matadorem, který se spojil s bývalým policistou z jihomoravských Pohořelic. Šlachta spojil v září spojil síly s bývalým ministrem financí za ODS Vlastimilem Tlustým, který má Přísaze radit v ekonomických otázkách.
Na otázky Ekonomického deníku, zaslané e-mailem i SMS zprávou nezareagoval.
Ekonomický deník položil Luďkovi Žákovcovi několik otázek: „Je pravda, že podnikáte s Petrem Vokřálem? Co vás byznysově spojilo? Jaké máte s exkolegou Róbertem Šlachtou osobní zkušenosti? Nevnímáte politické spojenectví Petra Vokřála s Róbertem Šlachtou jako problém?“
„Ano, s Petrem Vokřálem jsme si založili firmu za účelem realizace projektu v oblasti odpadového hospodářství. O jeho soukromá rozhodnutí se nezajímám. Kdyby se mě ale zeptal, určitě bych mu spojenectví s Róbertem Šlachtou nedoporučil s ohledem na zkušenost mých bývalých kolego. Róbert o mé osobě opakovaně sděloval nepravdivé informace. U této informace jsou jen dvě varianty. Buď je Róbert Šlachta jako bývalý elitní policista úplně neschopný člověk, který si neumí prověřit své spolupracovníky ve veřejných rejstřících nebo bude muset říci, že jsem nebyl nikdy trestně stíhaný a že se mne snažili 17 let neúspěšně kriminalizovat a za celou dobu nebyli schopni nic vymyslet,“ sdělil Ekonomickému deníku Luděk Žákovec.
Šlachta vyšetřoval oznamovatele
Róbert Šlachta se o bývalém kolegovi Luďkovi Žákovcovi několikrát zmiňuje ve své knize Třicet let pod přísahou. Proti němu rozjížděl i vyšetřování, když byl náměstkem na celní správě, a Žákovec se svým kolegou Zdeňkem Blahutem oznámili velké krádeže na produktovodech ČEPRO.
„Jeden z nejbližších spolupracovníků Tomáše Pitra byl i Luděk Žákovec, bývalý policista, který pracoval i na ÚOOZ, a znal se proto se spoustou lidí… …Když jsme prováděli šetření kolem Žákovce a dalších, že existují určité velmi podezřelé toky peněz z bývalé Setuzy. Případ připravované vraždy jsme odložili, protože se vlastně nic nestalo, a zájmovou osobou se stal tudíž Tomáš Pitr. Začali jsme rozplétat vztahy ekonomické a přitom jsme začínali tušit, kde by Pitr mohl být schovaný,“ napsal o spolupracovníkovi podnikatele Tomáše Pitra v knize.
„My jsme monitorovali pohyb těch lidí, ale hlavně pohyb Luďka Žákovce. Proč? Protože kde darebák udělá nejsnáz chybu? No na bývalým policajtovi, protože ten si myslí, že zná všechno. Takže ten všechno neznal a jeho první cesta za Pitrem, údajně první, byla Pitrovi osudná. Oni si docela chytře brali auto z půjčovny, aby se k němu nikdo z nás nedostal a nemohl tam umístit „džipinu“, parkovali ve skrytých garážích. Dokonce ho Žákovec kontroloval i v nějakým servisu, ale protože jsme byli šikovní, nakonec nás dovedl až na místo schůzky. To městečko se jmenovalo Bad Ragaz. Češi – Žákovec, jeho syn Vojta a ještě jedna žena – na Pitra čekali na zahrádce v pouliční kavárně, takže jsme měli dobrý přehled. Když Pitr přišel, upoutalo ho jedno auto opodál, které mělo českou espézetku. S námi to nemělo nic společného, ale bylo vidět, že začal být ostražitý. Švýcaři tam bohužel při spolupráci prokázali totální neschopnost. Velitel zásahu jel z hlavního města, přenesl velení na oblastního velitele a ten, než aby rozhodl, šel na místní oddělení hlásit, že tam bude zákrok. A protože byl Pitr nahlášený jako mezinárodně hledaný zločinec, začali dělat na ulici
manévry. Pitr si jich všiml a utek,“ věnoval se dále Šlachta exkolegovi.
Róbert Šlachta inicioval osobně i vyšetřování proti Luďkovi Žákovcovi, poté, co oznámil velké krádeže ve státní akciové společnosti ČEPRO.
Na přípravu krádeže pohonných hmot v obřím rozsahu se škodou až 200 milionů korun upozornili na sklonku roku 2018 generálního ředitele ČEPRO Jana Duspěvu dva bývalí detektivové Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Zdeněk Blahut (později náměstek civilní rozvědky) a Luděk Žákovec. Poznatek Blahutovi předal jeho informátor, který později zemřel. Informace bývalých elitních detektivů se po nedlouhém čase ukázala jako až příliš validní.
ČEPRO podalo trestní oznámení o chystané krádeži. Celní správa, respektive její odbor pátrání z Olomouce, pak začal informace o údajné krádeži v Čepru prověřovat jako poškozování majetku a krácení nepřímých daní. Na výslechy si ale celníci začali paradoxně zvát ty, kdo na možnou trestnou činnost upozornili. Prověřování se dost nelogicky začalo stáčet k nim, a ne směrem k organizátorům oné organizované trestné činnosti.
Vyšetřovali nás jako vrahy a vyděrače
Pro Ekonomický deník se vyjádřil i jeden z oznamovatelů této trestné činnosti – bývalý detektiv ÚOOZ a pozdější náměstek civilní rozvědky Zdeněk Blahut. „Bohužel jsem měl tu možnost stát u počátku tohoto příběhu, který se neodehrával přívětivě v můj prospěch. A nejen v můj, ale ovlivnilo to (negativně) i několik mých přátel,“ uvedl v prohlášení pro Ekonomický deník.
„Fakta. Kontaktoval mne kamarád, kterého jsem znal mnoho let a nikdy jsem od něj neslyšel žádné pohádky či demagogie. Jmenoval se Petr Hájek, dlouho jsme se neviděli, protože byl mimo Českou republiku. Vyprávěl mi mnoho věcí ze zahraničí a mimo jiné se zmínil, že má informace o mezinárodní zločinecké organizaci, která krade pohonné hmoty navrtáváním potrubí. Měli působit u nás, na Slovensku, Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Čtvrtletně se měly ztrácet pohonné hmaty za cca 250 milionů korun z jednoho navrtaného potrubí. V této oblasti jsem nikdy nepůsobil a proto mi to znělo jako úplný nesmysl. Ale vzhledem k tomu, že jsem celý život pracoval ve státní správě, říkal jsem si, co kdyby to byla pravda. S jiným mým kamarádem Luďkem Žákovcem (který se znal s generálním ředitelem ČEPRO) jsme vyvolali schůzku, na které jsme mu řekli tato základní fakta. Překvapilo mne, že ho to začalo zajímat. Při představě, že tyto ztráty platíme ze svých daní, jsme se rozhodli pokračovat v jednáních a dostat se dále, aby orgány činné v trestním řízení (dále jen OČTŘ) mohli zahájit vyšetřování. Celý příběh měl být o tom, že se náš člověk dostane do této skupiny (již pod dohledem OČTŘ) a provede se několik nákupů (tzv. předstíraný převod věcí). A zadokumentováním by se mohla rozkrýt celá tato mezinárodní organizovaná skupina. Pro Českou republiky tedy přínos jak ekonomický, tak z hlediska prestiže mezi bezpečnostními složkami,“ napsal Blahut Ekonomickému deníku.
Co podle Blahuta následovalo? „Do případu se jako orgán činný v trestním řízení vložila Celní správa. Dle vyjádření generálního ředitele Čepro měli nejvíce zkušeností s touto činností a taktéž i dostatek financí pro vyplacení možných informátorů. Varovali jsme generálního ředitele Čepro, že tehdejší náměstek Celní správy Robert Šlachta je mnou posedlý a již několikrát se mi snažil způsobit komplikace v pracovním i osobním životě. Chtěl se pravděpodobně zalíbit premiérovi Andreji Babišovi, a tak mě občas pomluvil, tu donesl písemnost, ve které mě někdo zmiňoval apod. Generální ředitele Čepro trval na Šlachtovi a tak jsem se chtěl povznést nad žabomyšími válkami a udělat něco pro dobrou věc,“ pokračuje v popisu příběhu Blahut.
Podle Blahuta pak do příběhu vstoupila mimořádná komplikace. „Stala se bohužel, jak to tak v životě občas bývá, obrovská tragédie. Kamarád Petr Hájek zemřel a od této doby místo aby se OČTŘ zajímal o trestnou činnost, začal se zajímat o mne a Luďka Žákovce. A to dvojím směrem. Jednak, že jsme měli vydírat Čepro a podvodně vylákat peníze. A za druhé, že jsme měli Petra Hájka zabít, abychom umlčeli svědka. Ač se to zdá neuvěřitelné, ocitli jsme se rázem mezi podezřelými. A paradoxní je, že se nikdo nezabýval uvedenými skutečnostmi popsanými na začátku. Po několika výsleších a článcích v novinách se situace vyjasnila,“ popisuje dále děj Blahut.
„Naštěstí se vše vyjasnilo díky práci policie, která se podařilo odhalit první nelegální vrt do soustavy pohonných hmot Čepro. Kdyby se toto nestalo, pořád bychom na sobě nesli stín možných vrahů či vyděračů státní firmy. Na celé věci je smutný fakt, že uvedená organizovaná skupina vesele řádí v České republice i v Evropě, a to kvůli práci našich OČTŘ, respektive Celní správy. A tyto ztráty zaplatíme z našich daní. Obyčejný člověk se to nedozví, a v rozpočtu se to schová,“ uvedl dále Zdeněk Blahut.
„Celníci mně vyzvali, tak jsem tam byl podat vysvětlení k tomu, co se na ČEPRO odehrálo. Chtěli vysvětlení ke schůzkám, co se odehrálo. Na tu pravou podstatu se ani neptali. Přišlo mi to hodně formální, že musí splnit určitou povinnost a nepochopil jsem z toho, o co jim vlastně vůbec jde,“ tvrdil Blahut. Z bezpečnostního prostředí přitom i on dostal řadu informací, že se ho celníci snaží napasovat do příběhu jako jednoho z podezřelých, kdo se měl na ČEPRO obohatit.
„Přijde mi to úplně absurdní. Vyšetřování těch signálů, že se něco děje, místo toho, aby se celníci zabývali vyšetřováním krádeží. Místo toho řeší, proč jsme tam přišli a co jsme tam řekli,“ řekl dále Blahut. Blahut vůbec nepochopil, proč si celníci pozvali jiného Hájka. „Ten, kdo mně požádal o zprostředkování kontaktu s tím, že chce oznámit tuto trestnou činnost byl Petr Hájek. Který tedy bohužel, jak jsem se pak dozvěděl, zemřel. A pro mně to tím skončilo. To, že do toho zapojili Stanislava Hájka, kterého jsem v životě neviděl, mi přijde účelové. Na jednu stranu si říkám, že by museli být úplně blbí, aby si pozvali někoho jiného. Ale protože asi úplně blbí nejsou, tak v tom vidím určitý záměr,“ analyzoval dále Blahut.
A připustil že i on má signály o odposlouchávání svého telefonu. „Na můj vkus to nabralo úplně jiné grády, než to mělo mít. Já jsem celý život pracoval ve státní správě a přišlo mi důležité tyto informace o plánované krádeži v Čepru oznámit. Kam to došlo je fakt absurdní. Petra Hájka jsem znal deset let, informace, které mi přinesl, byly vždycky reálné,“ podotkl Blahut.
Na otázku, zda nemůže jít ze strany podnikatele Petra Hájka nebo tehdejšího náměstka Celní správy Roberta Šlachty o provokaci, která může souviset s pokusy o odhalení skrytých držitelů twitterového účtu Šuman, který zveřejňoval informace o tehdejším premiérovi Andreji Babišovi, pak Blahut odpověděl: „Nevím. Člověk nemůže dát ruku do ohně za nikoho kromě sebe. Taky jsem slyšel informaci, že Hájek nezemřel, že je v ochraně svědků. Pro mně to ale s ním skončilo. Vím, že to bylo naposled, co jsem se snažil pomoci státu. Příště podobným Hájkům řeknu, ať si to jdou oznámit na místní oddělení. To, v co se to otočilo, mně silně poškozuje. Doufám, že drtivá většina celníků dělá svoji práci dobře. Ale zjevně jsou tam jedinci, zmiňoval jste například Roberta Šlachtu, který mně nemá rád, takže vidím, že by tam určitý záměr to vyšetřování svést někam jinam být mohl. Souvislost se Šumanem pak také. Ale já jsem ze služby víc jak rok, takže jsem si to zatím do přímé souvislosti nedával. Ale ten Stanislav Hájek, kterého tam celníci naimplemetovali, tuhle dimenzi navozuje,“ uzavřel Blahut.
Jan Hrbáček, Ekonomický deník
