Senátoři v tajné volbě odmítli schválit soudce Nejvyššího soudu Pavla Simona do Ústavního soudu. Dostal pouze 23 hlasů z . „Děkuji těm, kdo pro mě hlasovali,“ řekl Simon a poděkoval za debatu. Rozhodl tak podle očekávání v souladu s doporučením obou svých výborů, které kandidaturu projednávaly. Simon se stal prvním adeptem prezidenta Petra Pavla, který v horní parlamentní komoře neprošel. Nepomohla mu ani prezidentoval přítomnost při celém dnešním projednávání jeho kandidatury.
V rozpravě odmítl před senátory kritiku svých mimosoudcovských aktivit. Podle něj jsou v souladu se zákonem, což mu potvrdili experti. Poděkoval prezidentu Petru Pavlovi, že nadále stojí za jeho nominací, neboť chce mít Ústavní soud pestrý myšlenkově, hodnotově i lidsky. Pavel před senátory jejich výtky na Simonovu adresu nekomentoval, ale Senát opustil až po 2,5 hodinách, které projednávání nominace trvalo.
Prezident Petr Pavel si dnes v Senátu postěžoval, že jeho kandidáti jsou extrémně „grilováni“ jako nikdy předtím. „Opakovaně jsme svědky toho, že kandidáti na ústavní soudce jsou veřejně tak důkladně rozebíráni, jako tomu nebylo nikdy předtím. A to dokonce detailněji než u některých skutečně kontroverzních kandidátů, které navrhovali moji předchůdci,“ řekl Pavel. Klade si otázku, proč je „grilování“ nominantů tak detailní a jde i hluboko do jejich osobního života, uvedl.
„Lidská důstojnost a svoboda jsou pro mne nejvyššími hodnotami,“ zdůraznil Simon. Dodal, že je hodnotově ukotvený, což vnímá spolu s právními znalostmi jako jeden z předpokladů pro výkon funkce ústavního soudce. Podotkl, že v maximální možné míře hledá možnosti odškodnění těch, kterým státní orgány ublížily. Uvedl také, že v Česku je hranice odškodnění nastavena extrémně vysoko v porovnání s jinými státy. Podle předsedy senátorského klubu SEN 21 a Pirátů Václava Lásky ale Simon nectí zásadu, že spravedlnosti je třeba dosáhnout za každou cenu.
Mohlo by vás zajímat
Mimosoudcovské aktivity vadí
Simona podle místopředsedy ústavně-právního výboru Michaela Canova (SLK) diskvalifikují jeho mimosoudcovské aktivity. Jako příklad uvedl „úmyslně klamavé použití zkráceného titulu Dr.“ na webu společnosti, kterou Simon donedávna vlastnil s manželkou a která se věnuje jedné z čínských metod k léčení stresu. Simon tím podle Canova zároveň porušil zákaz jiné výdělečné činnosti vyjma pedagogické. Simon uznal, že není institucionálním pedagogem, avšak speciální zákony mu lektorství jógy umožňují. Podle Lásky by to ale bylo možné vnímat spíše jako obcházení zákona. „Když někoho učíte kanastu nebo mariáš a máte na tom postaven rodinný byznys, tak už to není pedagogická činnost,“ přidal se Pavel Fischer (nezávislý).
Marek Hilšer z klubu Starostů uvedl, že Simonovy vedlejší aktivity porušují požadavky na soudcovskou důstojnost a etiku, neboť soudce své kurzy propagoval a nabízel na ně slevu. Kandidát uvedl, že byla pouze použita jeho fotografie. Ke zkrácenému titulu uvedl, že se nevydával za lékaře, ale nechtěl, aby se na něj klienti obraceli s právními problémy a zároveň chtěl ukázat, že má akademické vzdělání. Podle Fischera ale Simon na webu společnosti s ručením omezeným poskytoval „zdravotní rady“, podle Simona to byla pouze obecná doporučení. „Já nechci mít soudce s ručením omezením,“ dodal senátor.
Čunek hovořil o ejakulaci „po čtyřicítce“
Senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL) připomenul Simonův veřejně prezentovaný názor, podle něhož by muži po čtyřicítce měli méně ejakulovat, aby šetřili síly. „To je první věc, která tady otřásala Senátem. Byl skoro zrušen,“ poznamenal Čunek s poukazem na to, že kandidátům na senátory musí být nejméně 40 let. Simon uvedl, že pouze tlumočil názor ze Zdravotnického deníku. Otevřenou podporu Simonovi vyjádřila ze senátorů pouze Adéla Šípová (Piráti), označila to za „disentní stanovisko“ i v rámci své frakce. „Jeho dobrá pověst je z mého pohledu zachována“, uvedla.
Předseda senátorů ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra nebo Hana Kordová Marvanová (za ODS) se ohradili proti výtkám Soudcovské unie, podle níž výhrady senátorů proti Simonovým verdiktům, které Ústavní soud následně zrušil nebo korigoval, byly „ryze politickou kritikou“, ohrožováním soudcovské nezávislosti a podrýváním důvěry v právní stát. Čunek k tomu uvedl, že ze soudců vyrostla skupina, která si připadá nedotknutelná a nekritizovatelná. Fischerovi chybí mezi kandidáty silné osobnosti, které se na Ústavním soudu osvědčily.
(čtk, epa)
