Česká justice dělá v mezinárodním srovnání „za málo peněz hodně muziky“ a potřebuje nastavit dlouhodobou koncepci, řekl v rozhovoru s ČTK místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk. Přivítal, že začíná práce na personálním auditu justice, prvním za několik dekád. Audit podle něj může ukázat například to, že justici k efektivnímu plnění úkolů postačí o něco méně soudců, pokud budou mít k ruce více zkušených asistentů a středního personálu.
Řada problémů justice se podle Šuka dlouhodobě točí kolem peněz. Většinu rozpočtu spolykají platy. „To prostě zmizí a zbývá strašně málo na nějakou změnu, na elektronizaci, na systémové řízení, na koncepční věci,“ uvedl místopředseda Nejvyššího soudu.
Podle Šuka je dobře, že na ministerstvu spravedlnosti vznikl nový odbor strategie a koncepce justice. Může totiž pohlédnout na soudnictví v dlouhodobé perspektivě a částečně kompenzovat nevýhody ministerské správy justice, poznamenané střídáním ministrů dle volebního cyklu.
Některé soudy se v posledních týdnech ozvaly, že už nemají na účtech dost peněz na to, aby mohly vyplácet například odměny znalcům nebo advokátům ex offo. Ministerstvo spravedlnosti podle Šuka dlouho vědělo, že v letošním rozpočtu není pro justici vyčleněn dostatek peněz. A prakticky od počátku roku usilovalo o dodatečné zvýšení rozpočtu. Zatím posledním rozpočtovým opatřením v objemu 919 milionů korun vláda prý jen zalátala jednu z děr. Odpověď na otázku, proč peníze nebyly k dispozici od začátku roku, Šuk nezná.
Nedostatek peněz v resortu je podle Šuka patrný i z toho, že nejsou jmenováni noví soudci a státní zástupci. „Ministerstvo říká: Je vás dost. Ale co je v pozadí? Nemáme na to peníze. Jak odchází lidi, nejsou nahrazováni, s tím, že ti zbývající budou stačit,“ řekl.
Místopředseda Nejvyššího soudu také dlouhodobě usiluje o navýšení platu zaměstnanců soudů, tedy třeba asistentů a administrativy. Momentálně jsou podprůměrné oproti zaměstnancům ve veřejné sféře. „Z mého pohledu je to úplně nejpalčivější téma,“ uvedl Šuk.
Zaměstnanci přidáno nedostali
V květnu jednal s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) a získal příslib, že zaměstnanci soudů dostanou ještě letos přidáno v průměru 1500 až 1700 korun hrubého měsíčně. Součástí dohody je to, že platy jim budou dále růst i příští rok a v roce 2025 dosáhnou výše průměrného platu ve veřejné sféře bez započítání platů učitelů a ozbrojených složek. Dohoda se ale dosud nenaplnila, příslib trvá. Dorovnání platů by podle Šuka mohlo stabilizovat střední personál a omezit časté odchody zaměstnanců za lepšími platy.
Šuk se také staví proti navrhované úpravě výpočtu platů soudců, jak ji obsahuje vládní konsolidační balíček. Očekává, že soudci se budou v případě schválení změn bránit u Ústavního soudu, podobně jako v mnoha podobných situacích v minulosti. Platy představitelů státní moci vycházejí z takzvané platové základny. V případě soudců je nyní součinem průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství vždy za předloňský rok a zákonného koeficientu tři. Nově se má koeficient snížit na 2,82. Šuk se obává, že by to mohl být jen začátek dalších škrtů.
„Zásahy do platové sféry soudců jsou z dlouhodobého hlediska nebezpečné, protože jakmile je připustíme, otevíráme cestu k postupné erozi hmotného zabezpečení soudců, jehož výše je politikům dlouhodobě trnem v očích. Snadno se pak může stát, že platy soudců v důsledku opakovaných zásahů klesnou natolik, že soudcovské povolání přestane být lákavé a kvalita soudcovského stavu bude upadat. Je to nebezpečná hra o nezávislé soudnictví,“ řekl místopředseda Nejvyššího soudu.
Pro soudce není podle Šuka nijak příjemné zasazovat se o své platy, jež podléhají neustálým restrikcím již 25 let. Poukázal na to, že už nyní je mechanismus výpočtu platu navázaný na ekonomiku, se kterou „dýchá“, a tedy odráží i finanční kondici státu.
(čtk)
