Stát chce zrušit zápisy a segregované školy pro Ukrajince, které loni zavedl. Mohou být kontraproduktivní. Cílem je nyní naopak zavést zvláštní institut důstojných návratů cizinců na Ukrajinu a přesunů do třetích zemí v souvislosti s agresí Ruska na Ukrajinu. Poptávka po návratu na Ukrajinu se totiž množí. Vyplývá to z novely zákona „Lex Ukrajina“.
Tzv. Lex Ukrajina především počítá s prodloužením směrnice EU o dočasné ochraně Ukrajinců o další rok až do roku 2025. Úplné znění návrhu novely, které do připomínkového řízení poslalo ministerstvo vnitra, je zde.
Ne všichni Ukrajinci s dočasnou ochranou však chtějí zůstat v ČR: „Vedle plánů pro realizaci v oblasti integrace je třeba reagovat také na množící se poptávku po asistenci při realizaci vycestování zpět do domovské země, resp. země obvyklého pobytu. Přestože situace na Ukrajině není v řadě ohledů uspokojivá, je na místě umožnit těm, kteří o to projeví zájem, ukončení dočasné ochrany a nabídnout pomoc při důstojném vycestování z České republiky,“ uvádí se v důvodové zprávě.
Nepůjde o „návrat“ ve smyslu zákona o pobytu cizinců, uvádí zpráva. Pro „návraty“ má být spuštěn speciální program. Podle zprávy je český stát bude zdarma přesouvat i do třetích zemí. „Úprava počítá s realizací asistovaného dobrovolného návratu ve většině případů na Ukrajinu, ale nelze vyloučit, že v konkrétních případech může být důvodné realizovat návrat do jiné třetí země, kde se osoba může reálně usadit,“ stojí v důvodové zprávě.
„Asistenci bude možno poskytnout pouze jednou, a to těm, kteří o její poskytnutí požádají po ukončení platnosti oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany. Asistence bude žadateli poskytnuta bezplatně,“ shrnuje vnitro ve zprávě.
Po dobu aktivace tohoto opatření by ho mohli využít i osoby v rámci zákona o azylu. „Jednalo by se o osoby, které jsou státními občany Ukrajiny, nebo osoby jiné státní příslušnosti než Ukrajiny, které žádají o asistenci při návratu na Ukrajinu nebo osoby jiné státní příslušnosti než Ukrajiny, které žádají o dobrovolný návrat do jiné třetí země než na Ukrajinu. Osoby ve třetí skupině se však musí nacházet na území České republiky v souvislosti s ozbrojeným konfliktem vyvolaným invazí vojsk Ruské federace na Ukrajinu,“ vysvětluje vnitro v důvodové zprávě.
Vnitro: Nejde o malou skupinu
Tato opatření by neměla platit jen do konce roku 2025, nýbrž neomezeně dlouho, uvádí se rovněž v důvodové zprávě. Vnitro k nim hodlá stanovit výjimky. Opatření se ovšem uskuteční v závislosti na tom, zda vláda program asistovaných návratů pro Ukrajince vůbec spustí, podotýká zpráva.
Naopak všichni Ukrajinci s dočasnou ochranou, kteří mají zájem setrvat na území ČR i v roce 2025, si budou muset statut opět prodloužit, a to do 15. března 2024. Do 30. září 2024 se pak budou muset dostavit k registraci. Pokud tak neučiní, dočasná ochrana zanikne.
„Nejedná se přitom o malou skupinu osob, neboť jen v České republice bylo dosud v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině vydáno více než 450 tisíc oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany a více než 300 tisíc osob si toto oprávnění prodloužilo,“ uvádí se v důvodové zprávě. Ukrajinci si mohli prodloužit statut elektronicky do 31. března 2023 a dostavit se k registraci musí do 30. září 2023.
Segregované školy Ukrajinců mohou být kontraproduktivní
K dalším změnám má podle návrhu dojít ve školství pro Ukrajince. „V současné době se na mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách vzdělává více než 52 000 ukrajinských dětí ve věku 3 až 19 let. Tento počet dětí, žáků a studentů je v rámci školního roku 2022/2023 stabilní,“ shrnuje statistiku důvodová zpráva.
Loni byla centrální organizace školství pro Ukrajince podřízena cílům: Zajistit vzdělání ukrajinským dětem, znalost češtiny a začlenění, i když jde o dočasný pobyt, uvádí zpráva. „Ustanovení, která zavedla zvláštní zápisy pro Ukrajince s udělenou dočasnou ochranou, možnost úpravy vzdělávacího obsahu či podmínky zřízení třídy určené pouze pro ukrajinské děti, žáky nebo studenty, byla nastavena za účelem adaptace vzdělávacího systému i samotných dětí, žáků a studentů,“ uvádí se v důvodové zprávě.
„Jejich delší účinnost by však mohla mít i kontraproduktivní účinek. Obecně jsou školy a školská zařízení povinna zajistit rovné příležitosti dětí, žáků a studentů a zamezit segregaci,“ dodává ke zvláštním ukrajinským školám doslova důvodová zpráva.
Počty ukrajinských azylantů v základních i středních školách navíc letos klesají, s výjimkou konzervatoří, kde přibyli tři studenti. Proto návrh ruší ustanovení o speciálních vzdělávacích potřebách Ukrajinců.
„Podíl ukrajinských azylantů na celkovém počtu ukrajinských žáků v ZŠ klesl o 0,2procentního bodu (dále p. b.). Ve středních školách (SŠ) v tomto období ubylo 421 ukrajinských azylantů, z toho 285 v maturitních oborech a 136 v nematuritních oborech. Podíl ukrajinských azylantů na celkovém počtu ukrajinských žáků v SŠ klesl o 1,9 p. b. V konzervatořích přibyli tři ukrajinští azylanti. Ve vyšších odborných školách (VOŠ) bylo při jarním sběru dat vykázáno o 28 ukrajinských azylantů méně než při podzimním sběru dat,“ uvádí důvodová zpráva.
Půl miliardy na ukrajinské asistenty a skupiny
Český stát do podpory vzdělávání Ukrajinců, výuky jazyka a přizpůsobení se životu v ČR investoval více než půl miliardy, vyplývá z čísel uvedených v důvodové zprávě:
V roce 2022 bylo na podporu ukrajinského asistenta pedagoga ze státního rozpočtu (kapitoly 333-MŠMT) vynaloženo 103,8 mil. Kč, v roce 2023 bylo k 31. 5. 2023 vynaloženo 231,6 mil. Kč. Celkem tedy bylo k 31. 5. 2023 na podporu ukrajinského pedagoga vynaloženo 335,4 mil. Kč, z toho 300 mil. Kč bylo za tímto účelem uvolněno z kapitoly 398 – Všeobecná pokladní správa.
V roce 2023 (do 31. 8. 2023) je finančně zabezpečeno celkem cca 740 (přepočtených úvazků) ukrajinských asistentů na 597 školách. Poskytují podporu cca 18 500 ukrajinským dětem a žákům.
V roce 2022 bylo díky podpoře MŠMT uskutečněno 18 560 adaptačních skupin, kterých se zúčastnilo cca 55 tisíc ukrajinských dětí ve věku 3-15 (18) let. V rámci dvou výzev bylo podpořeno 465 realizátorů adaptačních skupin v celkové výši 328 465 500 Kč. Jazykových kurzů bylo realizováno 1 100 a zúčastnilo se jich 6 400 ukrajinských dětí. V rámci dvou výzev bylo podpořeno 125 žadatelů v celkové výši 55 840 000 Kč.
Na první pololetí roku 2023 byla vypsána výzva na podporu adaptačních skupin konaných od ledna do konce června 2023. Adaptační skupiny realizovalo 69 žadatelů o dotaci v celkovém objemu 75 442 500 Kč. V rámci výzvy mohlo být realizováno 5 254 adaptačních skupin, kterých se mohlo zúčastnit až 15 000 ukrajinských dětí.
Čtvrtina chce domů
Podle výzkumu Hlas Ukrajinců, který provádí agentura PAQ Research spolu se sociology z Akademie věd, se v červnu chtěla určitě domů vrátit čtvrtina uprchlíků. Před rokem to byla třetina. V zahraniční chce určitě zůstat polovina dotázaných.
UNHCR v červnu ve stanovisku k návratům uvedl, že na Ukrajině přetrvává velká potřeba humanitární pomoci a přes snahu o obnovu země navrácení většího počtu lidí není možné. Vyzval hostitelské státy, aby uprchlíky k návratu nenutily, ale umožňovaly jim krátkodobější cesty domů bez odebírání ochrany. Návštěvy mohou pomoci v rozhodování. „Rozhodnutí vrátit se musí být dobře informované a plně dobrovolné – bez pobídek k předčasnému návratu včetně omezování přístupu k legálnímu postavení, dokumentům, sociálnímu systému či dalším právům a asistenci v hostitelských zemích,“ píše UNHCR.
Podle zástupců organizací na pomoc příchozím se řada uprchlíků vrací i kvůli červencové změně podpory, s níž je obtížné vyžít. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) to odmítá. Novinářům řekl, že změny pomohly zvýšit aktivitu uprchlíků a víc jich má práci.
Irena Válová
