Generální prokurátor na Slovensku nadále bude moci na základě mimořádného opravného prostředku rušit trestní stíhání, což nynější šéf prokuratury Maroš Žilinka dosud využíval i ve sledovaných kauzách. Slovenský ústavní soud dnes nevyhověl návrhům prezidentky Zuzany Čaputové a části poslanců, aby příslušné ustanovení trestního řádu označil za protiústavní. Novinářům to řekl předseda ústavního soudu Ivan Fiačan.
Vedení prokuratury v minulosti na základě zmíněné pravomoci zastavilo stíhání například bývalého premiéra Roberta Fica, exministra vnitra Roberta Kaliňáka či spoluzakladatele česko-slovenské finanční skupiny Penta Investments Jaroslava Haščáka. Učinilo tak s odůvodněním, že jejich stíháním byl porušen zákon.
Generální prokuratura na Slovensku má poměrně silné pravomoci vůči svým podřízeným složkám, to ale zcela neplatí o vlivu na rozhodování její elitní části, úřadu speciální prokuratury, který v zemi dohlíží na vyšetřování nejzávažnějších zločinů včetně podezření veřejných činitelů z korupce. Vůči rozhodnutím úřadu speciální prokuratury může generální prokurátor zasáhnout právě prostřednictvím mimořádného opravného prostředku, přičemž proti tomuto jeho rozhodnutí není možné se odvolat.
Dřívější pokusy části poslanců slovenského parlamentu o omezení pravomocí generálního prokurátora změnou zákona neuspěly. Někteří zákonodárci, podobně jako Čaputová, pak v této záležitosti podali podnět k ústavnímu soudu. Tvrdili například, že oprávnění generálního prokurátora nepřiměřeně zasahuje do nezávislosti soudů. Po zrušení trestního stíhání totiž nelze podat obžalobu, kterou projednávají soudy. Elitní složka prokuratury v minulosti podle dostupných informací v některých případech podala obžalobu, aniž vyčkala na rozhodnutí generálního prokurátora ohledně využití mimořádného opravného prostředku; po podání obžaloby už šéf prokuratury stíhání zastavit nemůže.
(čtk)
