Politici musí změnit právní úpravu odměňování představitelů samospráv, od obecních zastupitelů až po starosty či hejtmany. Ústavní soud (ÚS) dnes částečně vyhověl návrhu skupiny senátorů a škrtl několik pasáží ze zákonů o obcích, krajích a hlavním městě Praze. Zrušil také nařízení vlády o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků, a to vše s časovým odkladem do konce letošního roku. Soud tak vytvořil časový prostor pro novelizaci. Přesnější pravidla odměňování by měly napříště stanovovat přímo zákony, nikoliv až navazující nařízení vlády, plyne z odůvodnění. „Musí existovat nějaký základ, aby vše neurčovala vláda,“ řekl novinářům soudce zpravodaj Vladimír Sládeček. Sdružení místních samospráv ČR nález přivítalo.
„Stávající úprava odměňování představitelů samospráv byla dlouhodobě neobhajitelná. Pokud zastupitelé nemají zákonné záruky odměny za svou práci, kterou navíc vyplácí obec z vlastního rozpočtu, ocitají se samosprávy v područí vlády, čímž je porušeno ústavní právo na samosprávu,“ řekla předsedkyně sdružení a poslankyně Eliška Olšáková (STAN).
Senátorům vadilo právě to, že stanovování odměn v samosprávách je plně v rukou exekutivy. Spatřovali v tom rozpor s principy dělby moci. Za senátory jednal Michael Canov z klubu Starostů a nezávislých, jinak starosta Chrastavy na Liberecku (SLK). Návrh podpořilo 24 členů horní komory. „Do budoucna věřím, že budou odměny v samosprávách stanoveny prostřednictvím zákona, obdobným koeficientem, jako je tomu u ústavních činitelů,“ řekl novinářům Canov. Platy ústavních činitelů se odvíjejí od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v celém hospodářství, zákon stanovuje konkrétní výpočtový koeficient.
Dosud platnou právní úpravu, která zmocňovala vládu k vydání nařízení o výši odměn v samosprávách, pokládal ÚS za dvojznačnou, umožňující exekutivě dvojí přístup. „Vzhledem k tomu, že v posuzovaných zákonech chybí mechanismus pro stanovení výše odměn členů zastupitelstev, jakož i pro jejich zvyšování, mohou být tyto odměny vládou stanoveny buď jako příliš nízké, anebo naopak jako příliš vysoké, což by mohlo vést k ’devastaci’ rozpočtů územních samosprávných celků,“ stojí v nálezu.
Nařízení vlády nyní obsahuje tabulku s konkrétními částkami. Fixní odměny pro uvolněné představitele samospráv a maximální odměny pro neuvolněné se odvozují jednak od lidnatosti obce či kraje, jednak od funkcí, které zastávají. Například uvolněný starosta obce či města, kde žije 1001 až 3000 obyvatel, by měl dostávat 66.206 korun, neuvolněný člen rady maximálně 7945 korun a neuvolněný zastupitel ne více než 1986 korun.
Nařízení by se mělo pravidelně novelizovat s ohledem na inflaci, naposledy se odměny zvyšovaly o deset procent od začátku letošního roku. Několik let před tím ale stagnovaly, senátoři proto vládě v návrhu vyčítali, že problematiku odměňování zastupitelů dlouhodobě přehlížela. Podle Olšákové se to negativně projevilo zejména v době pandemie, kdy starostové měli mnoho nových úkolů a rolí, včetně třeba shánění dezinfekce a roušek, ale odměny to nijak nezohledňovaly. Od příští právní úpravy si Olšáková slibuje pravidelnou a předvídatelnou valorizaci odměn, nezávislou na momentální vůli vlády.
Aby nález ÚS nezpůsobil právní vakuum, odložili soudci jeho vykonatelnost na konec letošního roku. Sládeček doufá, že politici stihnou příslušná ustanovení novelizovat, což je v zájmu fungování samospráv. „Když na tom zákonodárce začne hned pracovat, tak to máme víc než půl roku,“ konstatoval Sládeček.
Odlišné stanovisko k nálezu zaujal jeden ze současných 12 soudců, a to Vojtěch Šimíček, podle kterého jde o značně aktivistické rozhodnutí. „Ve své podstatě jím totiž ÚS říká, že přímo v zákoně musí být zakotvena další kritéria pro stanovení výše odměn uvolněných členů zastupitelstva. Současně je však tato rada přímo ‚pýthická‘: není totiž zřejmé, jaká úprava projde budoucím testem ústavnosti,“ uvedl Šimíček.
(čtk)
