Veřejného ochránce práv Stanislava Křečka těší, že ombudsman patří v posledních letech podle průzkumů k nejdůvěryhodnějším institucím v zemi. Úřad ombudsmana by podle něj ale potřeboval především mít jistotu v tom, jaký bude další osud celé instituce. Křeček to řekl v rozhovoru při příležitosti 85. narozenin.
Křeček v instituci veřejného ochránce práv působí s menší přestávkou od roku 2013, nejdříve jako zástupce ombudsmana, od února 2020 jako ombudsman. „Zažil jsem zde mnohé. Od demonstrací Milionu chvilek proti mému věku v době zvolení až po usnesení Senátu o tom, že se mám lépe chovat ke své zástupkyni. Ale vykonával jsem v životě mnoho různých zaměstnání, byl jsem 23 let advokátem a 15 let poslancem Parlamentu. Byl jsem a jsem na ledacos zvyklý,“ uvedl Křeček. Rád vzpomíná na předchozí ombudsmany Pavla Varvařovského i Annu Šabatovou, se kterou ve věcech práce ombudsmana podle něj dobře spolupracovali, přestože občas měli rozdílné názory. To podle něj někdy ve veřejném mínění, ke škodě celé instituce, převládlo.
„Změny vlády, až na osobní kontakty, neměly na práci ombudsmana větší vliv. Naším partnerem je Poslanecká sněmovna, které předkládáme čtvrtletní i výroční zprávy, a spolupráce je dobrá. Došlo zde sice v loňském roce k úvahám o omezení nezávislosti ombudsmana například tím, že by jej bylo možné odvolat, ale ty byly rychle zapomenuty,“ řekl Křeček.
Uvedl, že pokud by ve své práci něco změnil, lépe by využíval sociální sítě než v minulosti. „Instituci jistě neprospívá, že jsem občas obviňován z rasismu a xenofobie od některých romských organizací a neziskovek. Chápu, že jde o složitý a nelehko řešitelný problém. Ale realitu, kterou občané dnes a denně vidí kolem sebe, nezměníme jen tím, že toho, kdo na ni upozorní, budeme nespravedlivě obviňovat z rasismu. To vede nejen k vyprazdňování tohoto pojmu, ale i k určitému napětí ve veřejnosti,“ míní Křeček.
Těší ho, že ombudsman patří v posledních letech k nejdůvěryhodnějším institucím v zemi. „Podle průzkumu CVVM důvěřovalo na přelomu let 2022 a 2023 veřejnému ochránci práv 62 procent Čechů, to je stejně jako Ústavnímu soudu. A ombudsmana respektují i úřady, protože v naprosté většině případů napraví pochybení, která jim v šetřeních vytkneme,“ uvedl Křeček. Loni bylo podle něj pouze 27 případů z 562 šetření, tedy pět procent případů, kdy úřady pochybení neuznaly a ombudsman musel přistoupit k sankci, tedy informovat nadřízený úřad, případně veřejnost.
Uvedl, že největší radost v poslední době má z toho, že Poslanecká sněmovna nedávno zvolila jeho zástupcem Víta Alexandra Schorma. „Po jeho volbě došlo mezi námi nejen ke smysluplnému rozdělení kompetencí, ale i ke zklidnění a zefektivnění práce celé instituce,“ řekl Křeček.
Úřad by podle něj nyní potřeboval především jistotu v tom, jaký bude další osud celé instituce. „Vláda v rámci připravované změny zákona o veřejném ochránci práv zvažuje zavedení další nezávislé instituce dětského ombudsmana a národní instituce na ochranu lidských práv. Předpokládá jejich přičlenění k úřadu ombudsmana. My jsme připraveni nové kompetence vykonávat. Víme, že současná právní úprava už pojetí ombudsmanské instituce v evropském kontextu nevyhovuje a jsou zapotřebí promyšlené změny,“ řekl Křeček. Taková změna a rozšíření kompetencí ovšem podle něj vyžaduje nejen přijetí nových odborníků na danou problematiku a zvýšení rozpočtu, ale například i stavební úpravy v sídle ombudsmana. „Bez toho nemůžeme případné nové kompetence důstojně a nezávisle naplňovat. Na rozdíl od legislativního nadšení, které přípravu tohoto zákona provází, pokud jde o tuto ekonomickou stránku věci, vidím u vlády – i vzhledem k tomu, jak se staví k rozpočtu současné instituce – určité rozpaky,“ řekl ombudsman.
(čtk)
