Evropská unie má korupci ve svém genofondu

0
Evropská unie má korupci ve svém genofondu
Boj proti korupci. Moderní, ale je i účinný?

Tak nás kádrové oddělení z Bruselu opět jako každý rok poučilo o našich problémech s korupcí. Podle aktuální zprávy EK o korupci v zemích osmadvacítky se nejvíce uplácí při zadávání veřejných zakázek. Bylo by zajímavé zjistit, jaké indikátory při svých analýzách úředníci EK používají.

Zajímavé je totiž srovnání toho, jak je korupce vnímána a kolik procent občanů se s ní reálně setkalo. Podle zprávy totiž považuje korupci ve státě za velmi rozšířenou devadesát procent Čechů. Jenomže pouhých osm procent uvedlo, že byli o úplatek požádáni nebo se od nich očekával. Přestože je to dvojnásobek evropského průměru, disproporce mezi aktivními účastníky korupčního jednání a těmi, kteří o ní čtou dnes a denně v novinách, je zarážející.

Na místě je příměr o yettim – každý o něm slyšel, ale kdo jej doopravdy viděl? I oficiální statistiky trestné činnosti tvrzení EK relativizují. Stovky případů ročně vykazují dlouhodobou stabilitu, i přes aktivní zaměřování se státních orgánů na tento nešvar. Problém je spíše ve výši škody, která při tomto jednání vzniká, ale to už souvisí s charakteristikou této trestné činnosti. A jsou skutečně právě veřejné zakázky tím největším problémem v oblasti korupce, nebo je na ně pouze více vidět, protože jde o dnes a denně mediálně propírané téma, hraničí až s hysterií?

Podíl 71 procent firem, které považují korupci za problém ve svém podnikání, spíše svědčí o tom, že mají na mysli především korupci spojenou s překonáváním byrokratických a administrativních překážek. O tomto latentním problému se ale veřejná diskuse příliš nevede.

Pozoruhodná je především věta z tiskového prohlášení, v níž se praví, že „trvajících problémů spojených se zneužíváním veřejných peněz, veřejnými zakázkami a dalšími vztahy mezi podnikatelským a veřejným sektorem si podle zprávy všimly evropské instituce zabývající se čerpáním evropských fondů, ale i další úřady“.

Aby si nevšimly! Právě tyto úřady, a především kohezní politika EU jsou totiž pravou příčinou oné korupce, protože pro ni vytvářejí příležitosti. Systém nesmyslných dotací, které nejenom pokřivují svobodný trh, ale které vytvářejí reálné možnosti protiprávního jednání, je onou nabídkovou stránkou korupce.

Veřejnoprávní cíle? Vždy jen individuální

To, co je dnes skutečnou rakovinou, která rozežírá nejenom naši společnost a celou Evropskou unii, není ani tak klasická korupce, tak jak je definována trestním zákonem, ale tím, co se v ekonomii označuje jako „dobývání rent či rent-seeking“. Rent-seeking nevytváří žádné nové hodnoty, žádné bohatství, ale pouze je přerozděluje na základě politického rozhodnutí, vedoucího ke stejnoměrnému uspokojování určitých sociálních, menšinových a jiných skupin. Často se přitom halí do nejrůznějších frází, evokujících veřejnoprávní zájem, které ale mají pouze zastřít skutečný cíl, a to prosadit nějaký zájem individuální.

Konkrétní příklad pro lepší pochopení: jednou za mnou přišel kamarád, pracující v lobbingu. S tím, zda bych nechtěl napsat zajímavý článek o tom, jak EU přichází s novou směrnicí, podle níž by měly mít pytle například s cementem pouze poloviční váhu, aby se pracovníci tolik nenadřeli. Výborné opatření, že? „A ty teď děláš pro papírny?“ Překvapený pohled byl jasnou odpovědí.

Zřejmě největším průšvihem v oblasti rent-seekingu je dnes ekologický alarmismus, který vede k narušeným a zbytečně vysokým cenám energií. Nejde ale jenom o ekonomické, finanční a morální škody, které to přináší. Je otázkou, do jaké míry na nadnárodní úrovni vznikající virtuální potřeby promítající se do konkrétních finančních penězovodů nenarušují i přirozenou existenci a fungování stranického systému. Ten se vždy dělil podle ideologie na pravici a levici – mimo jiné i na základě vztahu k přerozdělovacím procesům.

Systém evropských dotací, které jdou přes hlavy národních států, ale takové dělení likviduje, neboť dělá z politických stran pouhé administrátory přerozdělování, aniž by jim v demokratické soutěži umožňoval střetávat se o jeho výši. To pochopitelně onou formou korupce, kterou je rent-seeking, EK přímo infikovala významnou část unijní politiky.

EU má dnes korupci přímo ve svém genofondu, i když se tváří, jak proti ní bojuje. Ve skutečnosti ale bojuje pouze s následky, a ne s příčinami, které naopak vydává za blaho. Nelze se pak divit, že volby vyhraje subjekt (osoba), který se se v oblasti korupčních rent-seekingových transferů umí nejlépe pohybovat. Jenže o tom už chytrolíni z Bruselu nepíší.

Previous article Paralely
Next article Za Františkem Vondruškou, který získal v lednu cenu Právník roku in memoriam
Dušan Šrámek se narodil 5. května 1962 v Klatovech. Tam chodil do základní školy a na gymnázium. Před listopadem 1989 se podílel na rozmnožování a kolportování “nelegálních” tiskovin, např. dokumentu Charty 77, Lidových novin, časopisu Sport, Attack, Koruny české a dalších. Po roce ´89 působil jako nezávislý novinář v týdenících Fórum, Profit, denících Lidové noviny, Český deník, Telegraf, Metropolitan. Dnes přispívá do týdeníku Reflex a dalších tištěných i online periodik. Věnuje se politickým kauzám a ekonomicko-podnikatelské problematice.