Ministr pro legislativu a lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) zásadně nesouhlasí s tím, aby stát zpoplatnil podání žaloby o náhradu škody způsobené při výkonu veřejné moci. Zavést poplatek ve výši 2000 korun navrhuje v novele zákona o soudních poplatcích ministerstvo spravedlnosti. Proti se postavilo rovněž ministerstvo práce a sociálních věcí, návrh tak putuje k projednání ve vládě s rozporem.
Dienstbier připomněl, že i stát je při výkonu veřejné moci povinen nahradit škodu způsobeno jejím výkonem, navíc jde o ústavně zaručené právo. „Proto by osoby neměly být od tohoto kroku nijak odrazovány, a to ani soudními poplatky,“ píše ve svých připomínkách k návrhu Dienstbier.
Návrh ministerstvo zapracovalo do novely zákona o soudních poplatcích. Dosud jsou podle něho osvobozeny od poplatku žaloby ve věcech náhrady škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření nebo nesprávným úředním postupem. Ministerstvo tvrdí, že hlavním důvodem pro změnu je zamezit podávání šikanózních žalob. „Žaloby jsou velmi nadužívány, o čemž svědčí vysoký nepoměr mezi ukončenými spory, v nichž je žalobce procesně úspěšný a spory, v nichž tomu tak není,“ řekla České justici mluvčí ministerstva spravedlnosti Kateřina Hrochová.
Jenže právě poměr úspěšných žalob, který se dlouhodobě pohybuje kolem 20 procent, nesmí být podle Dienstbiera kritériem při posuzování vhodnosti zákonné úpravy. „Pokud ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že tyto žaloby jsou často podávány neúspěšně, jsou jeho statistiky dosti jednostranné, neboť sledují úspěšnost pouze u tohoto typu žaloby a nikoliv u žalob jiných. Neúspěšnost žalob může být spíše způsobena celkově nízkým právním vědomím společnosti a neexistencí přístupné právní pomoci pro široké vrstvy obyvatel, která by právě mohla přispět k osvětě a k omezení nedůvodných či nerealistických žalob,“ tvrdí Dienstbier. Další příčina se podle něho může skrývat i v činnosti samotných správních orgánů jako např. nedostatky při předchozím projednání nároků, na což upozorňuje dlouhodobě i veřejný ochránce práv.
Pouhé zpoplatnění těchto žalob rozhodně podle ministra Dienstbiera situaci nezlepší. „Pokud veřejnost postupuje chybně, je řešením vytvořit jí možnosti a poučit jí o postupu správném, nikoliv jí od jakéhokoliv postupu odradit,“ říká Dienstbier s tím, že ani možné šikanózní zneužívání institutu není důvodem pro praktické omezení práva.
Ve stejném duchu se proti návrhu ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) postavilo i ministerstvo práce a sociálních věcí vedené Michaelou Marksovou Tominovou (ČSSD). Podle ní je odůvodnění návrhu zvela nepřesvědčivé. „Skutečnost, že dotčeným návrhům je soudem vyhovováno pouze v 18%, není pro otázku, zda má být řízení zpoplatněno nebo nikoli, rozhodující. Za rozhodující považujeme přístup ke spravedlnosti veřejnosti resp. jednotlivých fyzických osob, které jsou vůči autoritativnímu rozhodování orgánů veřejné moci v jednoznačně slabším postavení,“ namítá ministerstvo práce a sociálních věcí.
Zavedení soudního poplatku by tak představovalo další překážku nejen pro uplatňování práva, ale i veřejné kontroly výkonu veřejné správy, která je, jak podle MPSV výstižně uvádí správní řád, „službou veřejnosti“. „Proto také nástroje kontroly výkonu moci mají být svázány s co nejmenším počtem omezení. Návrh však jde v této věci směrem přesně opačným,“ varuje ministerstvo práce.
Návrh zákona je po vypořádání připomínek, právě Dienstbierovy a Marksové se ministerstvo spravedlnosti rozhodlo neakceptovat. O rozporech tak bude muset rozhodnout vláda.
Robert Malecký
