Jak česká média referovala v uplynulém týdnu o dění v české justici? Ve spolupráci se společností HI-LIGHTS Česká-justice.cz přináší pravidelné týdenní shrnutí důležitých událostí. Zároveň jsme pro vás připravili i přehled očekávané agendy následujícího pracovního týdne.

Čeho se bojí předsedové soudů při stavbě nových justičních areálů? Jak bude vypadat zákon o státním zastupitelství a co vše je na něm špatně? Jaký skandál hýbe státním zastupitelstvím v Českých Budějovicích a co očekávají současní studenti práv od své budoucnosti? I na tyto otázky přinesla odpovědi tuzemská média v posledním předvánočním týdnu.

Jan Januš shrnul pro portál PrávníRádce.iHNed.cz dění v tuzemském právním prostředí za rok 2014. Dynamický vývoj započal s účinností nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích, od kterých se odvíjela největší změna v soukromém právu za poslední desítky let. Ze zástupců kritického pohledu na nové kodexy vzešla především dvě jména, která se snažila úpravu rychle znovelizovat. Robert Pelikán a Petr Čech dávají podle Januše již delší čas najevo, že konzervativní a umírněný nebude ani následující rok 2015.

I když lze s koncem roku očekávat nárůst článků ohlížejících se za rokem 2014, neměl by uniknout pozornosti ani výhled do budoucna. Tím se na svém pondělním jednání zabývala vláda, když schválila plán legislativních prací pro příští rok. Ten obsahuje na 167 legislativních úkolů, přičemž hned třetina z nich vyplývá ze závazků vůči EU. O schválení informoval premiér Bohuslav Sobotka na tiskové konferenci po jednání vlády, zpráva se objevila i na serveru Česká justice.

Petr Fischer se v pondělních Hospodářských novinách dotkl palčivého problému odpovědnosti předsedů soudů za výsledek renovací či výstavby nových justičních areálů. Minulý týden začal proces s šéfem brněnského soudu Jaromírem Pořízkem kvůli předražení tamního justičního paláce a další případy by podle předsedy ústeckého krajského soudu Luboše Dörfla mohly následovat. Dörfl odmítá pravidlo, kdy ministerstvo spravedlnosti poskytne peníze, za výsledek ovšem odpovídá hlava soudu. Např. MF DNES, Hospodářské noviny či server Česká justice pak ve středu informovaly, že o termínu hlavního líčení s Pořízkem se nerozhodlo a čeká se tak, až ho Krajský soud v Ostravě stanoví.

Deník Právo přinesl ve středu informaci o úniku citlivých informací z okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích. Deník má uniklé materiály k dispozici a vyplývá z nich, že se týkají kauz zpracovávaných v roce 2011. Podle informací listu již policejní protikorupční útvar zjišťuje, jak mohlo k úniku dojít, přičemž se nabízejí dvě varianty – buď někdo naboural počítačovou síť, nebo materiály vynesl přímo někdo ze zaměstnanců. První z variant však nepřímo vyvrátil mluvčí nejvyššího státního zástupce Petr Malý, který se nechal slyšet, že „ochrana před útoky je zajištěna nejlepšími v současné době dostupnými technologickými prostředky, které umožňují bezpečný provoz sítě.“

Kritizovaný návrh zákona o státním zastupitelství z dílny ministerstva spravedlnosti se dočká úprav. Vyplynulo to z pondělního jednání vlády, kde se diskutovalo o již zmíněném plánu legislativních změn na rok 2015. Následně se ještě v pondělí večer sešli premiér Bohuslav Sobotka a ministryně spravedlnosti Helena Válková. Informaci přinesl ve středu server novinky.cz, kterému mluvčí ministerstva Kateřina Hrochová řekla, že resort ani po kritice neuvažuje o stažení zákona a návratu k současnému znění. „Paní ministryně si zřejmě uvědomuje, že narazila. A mylně se domnívá, že všichni zapomeneme na její snahy podřídit si sobě coby političce všechny státní zástupce. Svědčí to o nekompetentnosti a podivných poměrech na současném ministerstvu spravedlnosti,“ řekl serveru Česká justice předseda ústavně-právního výboru Senátu Miroslav Antl.

Vývoji změn v návrhu zákona o státním zastupitelství, kvůli jehož původní verzi prý pravděpodobně přišel o místo bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, se ve čtvrtečním vydání deníku Právo věnoval Josef Koukal. Zatímco Pospíšilův nástupce Pavel Blažek podle Koukala „jasně přelinkoval hřiště“, současná ministryně Válková staví „zcela nové stavení, které by tvůrci toho původního možná ani nepoznali.“

Sám Jiří Pospíšil pak návrh ministerstva kritizoval v pátek v Lidových novinách. Apeloval především na to, aby byl odmítnut návrh, který by v rukou vlády nechával odvolání nejvyššího státního zástupce. V pozadí nezůstal ani Pavel Blažek, který byl v rozhovoru pro server Česká justice obzvláště kritický vůči ministru financí Andreji Babišovi a jeho hnutí ANO. „Vidím v tom preventivní důvody, stejně jako když koupil Mladou frontu a Lidovky. Chce preventivně ovládnout justici, aby se mu náhodou neděly nějaké věci, které nečeká,“ řekl v rozhovoru Blažek.

Většina studentů českých právnických fakult se chystá po dokončení studia do advokacie. Na fakt poukázal průzkum serveru epravo.cz, společnosti Manpower a advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners mezi studenty, kteří nejevili o práci pro stát či kariéru soudců příliš velký zájem. Zejména pak státní správa dopadla mezi dlouhodobými preferencemi budoucích právníku mizerně. „Výsledky mě překvapily. Určitě to není tak tragické, jak se to jeví,“ komentoval průzkum pro Lidové noviny viceprezident Soudcovské unie Tomáš Novosad, podle kterého zájem o místa na soudech dokonce převyšuje nabídku. Z výsledků průzkumu pak dále vyplývá, že přes 77 % současných studentů očekává po pěti letech práce finanční ohodnocení převyšující 40 000 Kč a nejvíce je motivuje uznání od kolegů a klientů.

Pro a proti zvýšení platů soudců rozebrali pro magazín Týden bývalý hradní právník Pavel Hasenkopf a John Bok, který byl v minulosti navrhován do funkce veřejného ochránce práv. Největším přínosem vyššího platu soudců je omezení jejich korumpovatelnosti, myslí si Hasenkopf. Bok s tím nesouhlasí a tvrdí, že korupce je problémem morálním a výše platu na ni nemá vliv. Samotnou novelu o platech ústavních činitelů, díky které si kromě soudců a žalobců si polepší i politici, shrnuly v úterý Hospodářské noviny.

Problematice tzv. cloud computingu se opakovaně věnoval server Česká justice. Nejprve se zaměřil na připomínky Rady evropských advokátních komor (CCBE) ke Zprávě Evropské komise s názvem „Establishing a Trusted Cloud Europe“. Podrobně se pak tématu v souvislosti s dřívějším usnesením Městského soudu v Praze věnoval ve svém článku i Dušan Šrámek. Svou kritiku současného výkladu legislativy opíral i o analýzu dvojice pražských advokátů Jaroslava Karmáška a Lenky Suchánkové zveřejněnou v Bulletinu advokacie.

Rozsáhlý rozhovor s nově jmenovaným předsedou Okresního soudu Praha-západ Petrem Francem otiskly v úterý Lidové noviny. Redaktor Martin Shabu směřoval své otázky na připravovaný zákon o státním zastupitelství, možnou změnu trestního řádu nebo proces výběru nových soudců. Zejména pak akcentoval obtížnost, s níž se lze v Česku zbavit extrémně špatných soudců. „Jsem přesvědčen, že by měla vzniknout nejvyšší rada soudnictví nebo nějaký jiný soudcovský samosprávný orgán, kterému by byla svěřena personální politika,“ nabídl řešení Franc.

Dále přinesly Lidové noviny zajímavý článek o ruském právním trhu a jeho specifikách. Zástupci několika významných mezinárodních kanceláří popsali pro deník prostředí, ve kterém není lehké se prosadit. Zmíněna byla lokální negativa i pozitiva, která by mohla nově příchozí právníky překvapit. „Obecný trend vývoje legislativy určitě není negativní a v mnohém reflektuje požadavky trhu a investorů. Pravidelně je také kodifikována ustálená judikatura nejvyšších soudů,“ podotkl Jiří Štěrba z ruské pobočky BBH.

Deník Právo se na svých stránkách ve středu a ve čtvrtek zmínil o judikatuře Ústavního soudu. Ten odmítl stížnost bývalého reprezentanta v mototrialu Jaroslava Šrédla, odsouzeného za vydírání partnerky a výrobu drog. Šrédl si stěžoval na nepřípustnost některých svědectví a důkazů, jež ve své kauze navrhoval, ovšem ÚS žádné pochybení nenašel. Nálezem potom ÚS vyhověl zaměstnanci z české pobočky německé firmy, když v případu jeho výpovědi nadřadil ochranu slabší strany v pracovněprávních sporech nad ochranu soukromí osob.

Na novou verzi příběhu sledování zaměstnanců GIBS poukázaly ve čtvrtečním vydání Lidové noviny. Podezřelý systém Meraki v telefonech mohl sloužit k ochraně přístrojů před nechtěnými aplikacemi nebo možným odcizením choulostivých dat. To však dosavadní vyšetřování nepotvrdilo ani nevyvrátilo a stále tak existuje varianta, že skrze Meraki šlo do telefonů dostat mnohem více podezřelých aplikací, o kterých jejich uživatelé nemuseli tušit.

K tématu možných odposlechů zaměstnanců GIBS se vyjádřil v rozhovoru pro týdeník Ekonom advokát Lukáš Trojan. Viceprezident Unie obhájců poukázal na díru v zákoně, kdy se státní moc například u odposlechů vykonává bez jakékoli kontroly. „Pokud je pořízen odposlech a není nijak využit, jsou ti, kteří ho pořídili, povinni odposlouchávaného informovat,“ zdůraznil Trojan, zároveň však podotkl, že tato povinnost se fakticky neplní.

Novou manažerkou PR a médií v advokátní kanceláři Havel Holásek & Partners se stala Veronika Ryšávková, která dříve pracovala jako mluvčí ministerstva spravedlnosti. Ve středu o tom informoval deník Právo. Personálním přesunům v tuzemských advokátních kancelářích se věnovaly i Hospodářské noviny, které v pondělí zmínily nového partnera v CHSH Kališ & Partners Martina Kartnera (insolvenční právo a restrukturalizace).

S ohledem na vánoční svátky bude další vydání Justičních HI-LIGHTS publikováno v pondělí 5. 1. 2015. Jménem společnosti HI-LIGHTS bychom Vám tímto rádi popřáli klidné Vánoce a mnoho dobrých zpráv v roce 2015.

 

OČEKÁVANÁ AGENDA:

22.12.2014 10:00	Pokračuje 23. schůze Poslanecké sněmovny. Mezi pevně zařazené body patří hlasování o zákonech vracených Senátem. Poslanci tak budou mj. rozhodovat o změnách v DPH a doprovodných zákonech.
22.12.2014 13:00	Na své poslední letošní schůzi se sejde vláda. Projednávat bude mj. často diskutovanou novelu zákona o dětských skupinách, která by zaváděla jejich dobrovolnou registraci.
1.1.2015	V účinnost vstoupí mj. zákon o státní službě. Kompletní harmonogram nastávajících účinností předpisů je k dispozici zde.