Sněmovna tento týden souhlasila navzdory odporu opozice s tím, že projedná spornou vládní novelu o snížení červnového růstu důchodů zkráceně. Koalice navíc prosadila, že po dvou dnech debat nepovede k návrhu obecnou rozpravu. Zkrácené jednání znamená, že se nebude konat první čtení a finální třetí kolo se uskuteční hned po druhém čtení, v němž chtějí poslanci podávat k předloze pozměňovací návrhy. Postup umožňuje vyhlášený stav legislativní nouze, jehož trvání potvrdila dolní komora ve středu.
Podle ústavních expertů není možné jednoznačně říci, zda je takový postup ústavně konformní. Stav legislativní nouze vyhlašuje předseda Sněmovny na návrh vlády. Podle jednacího řádu dolní komory by se tak mělo stát „za mimořádných okolností, jsou-li zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo hrozí-li státu značné hospodářské škody“. Jaké další podmínky musí splňovat vyhlášení tohoto mimořádného institutu?
– Stav legislativní nouze vyhlašuje předseda Sněmovny na návrh vlády, podle jednacího řádu může být vyhlášen na určitou dobu. Při vyhlášeném stavu legislativní nouze může předseda Sněmovny rozhodnout na žádost vlády, že předložený vládní návrh zákona bude projednán ve zkráceném jednání.
– Ve stavu legislativní nouze je vypuštěno první čtení – návrh zákona přikáže předseda Sněmovny přímo jednomu z výborů a současně stanoví nepřekročitelnou lhůtu, do které mu má výbor předložit usnesení. Sněmovna může navíc vypustit obecnou rozpravu ve druhém čtení a omezit řečnické doby poslanců až na pět minut. Třetí, a tedy závěrečné čtení může následovat bezprostředně po čtení druhém.
– Jednací řád Senátu na rozdíl od Poslanecké sněmovny stav legislativní nouze nezná. Obsahuje sice institut zkráceného jednání, které se ale může v horní komoře použít pouze v případě vyhlášení válečného stavu či stavu ohrožení státu, také pro vyslání české armády do ciziny nebo pobytu spojeneckých vojáků v ČR. Využít ho je možné také v případě prodloužení doby nouzového stavu nebo jeho zkrácení.
– Nyní stav legislativní nouze vyhlásila na žádost vlády předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Dolní parlamentní komora musí nejprve potvrdit, zda podmínky pro zrychlené projednání trvají. Kabinet žádost o vyhlášení stavu legislativní nouze zdůvodnil hrozbou značných hospodářských škod.
– Zatím naposledy schválila Sněmovna zákon zrychleně ve stavu legislativní nouze loni v prosinci. Jednalo se o novelu zákona zvaného lex Ukrajina, který upravuje pravidla prodloužení dočasné ochrany uprchlíků z Ukrajiny. Projednávání předlohy předcházel spor o její schvalování ve stavu legislativní nouze, podle opozice pro takový postup neexistoval zákonný důvod. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) oponoval, že rychlé přijetí novely je nutné z praktických důvodů.
Energie i přídavky na dítě
– Ve stavu legislativní nouze Sněmovna například loni v prosinci schválila i novelu, která zvyšuje přídavky na dítě. Loni v listopadu poslanci zrychleně schválili novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici ceny elektřiny u výrobců, a v září byla ve stavu legislativní nouze přijata novela, která prodloužila platnost snížené sazby spotřební daně u nafty.
– Současná Sněmovna, která byla ustavena po volbách v říjnu 2021, jednala o stavu legislativní nouze osmkrát, několikrát byl i prodloužen. Poprvé jej předsedkyně Sněmovny Pekarová Adamová vyhlásila 25. listopadu 2021 na žádost tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO). Tehdy se jednalo o vládní zákony o úpravách podpor v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii nemoci covid-19.
– V předchozím volebním období poslanci jednali ve stavu legislativní nouze například o řadě návrhů zákonů souvisejících s řešením dopadů koronavirové pandemie. Například v únoru 2021 Parlament schválil zákon o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19, známější pod označením pandemický zákon, který měl pomoci v boji s pandemií poté, co měla tehdejší Babišova vláda ve Sněmovně potíže s prosazením dalšího pokračování nouzového stavu.
– Sněmovna ve stavu legislativní nouze také zvýšila schodek státního rozpočtu pro rok 2020 z původních 40 miliard na 300 miliard korun (později byl navýšen až na 500 miliard). Zrychleně byl přijat také vládní protikrizový balíček, který změnil několik daňových zákonů, upravil elektronickou evidenci tržeb (EET) či zavedl úpravy v sociálním zabezpečení.
– V historii České republiky byl stav legislativní nouze vyhlášen v řadě případů, ne vždy ovšem kvůli přírodní pohromě či z podobně vážných důvodů. V některých případech jej předseda Sněmovny na návrh vlády vyhlásil spíše z politických důvodů, případně kvůli tomu, aby se kabinetem připravené zákony stačily schválit v termínu podle jeho představ.
– Například v roce 1997 v červnu Sněmovna ve stavu legislativní nouze projednala novelu rozpočtových pravidel, a umožnila tak zvýšení limitu na zadlužení státu u České národní banky, který stát v té době již vyčerpal, a státní zaměstnanci marně čekali na své výplaty. V podstatně dramatičtější atmosféře jednali poslanci začátkem července téhož roku v období zničujících záplav a bleskově umožnili vládě získat mimořádné peníze pro postižené oblasti.
– Ničivé záplavy stály za schvalováním zákonů ve stavu legislativní nouze také v následujících letech. Například v srpnu 2002 po nejničivějších povodních v novodobé historii ČR Sněmovna odsouhlasila několik zákonů umožňujících poskytnout finanční pomoc oblastem, lidem a firmám postiženým záplavami. Také v dubnu 2006 schválili předlohy, které umožnily státu získat pět miliard korun na krytí povodňových škod, podobně postupovali i v květnu 2010.
– Z jiných důvodů než přírodní pohroma byl stav legislativní nouze využit třeba v lednu 2001, kdy Sněmovna v době takzvané televizní krize schválila novelu zákona o České televizi. V září 2009 pak poslanci přijali takzvaný Janotův balíček úsporných rozpočtových opatření. V listopadu 2010 Sněmovna schválila balíček úspor v sociální oblasti, vláda prosadila i další tři zákony týkající se úspor v rozpočtu, mezi nimi i novelu omezující státní podporu stavebního spoření.
– Snížení podpory stavebnímu spoření se přitom stalo jedním z případů, kdy se užitím stavu legislativní nouze zabýval Ústavní soud (ÚS). Ten novelu v dubnu 2011 zrušil s tím, že bylo nepřípustné omezit tímto způsobem diskusi, když jediným důvodem byla i podle vládní většiny nutnost schválit rozpočet. O rok později se ÚS zabýval stavem legislativní nouze při schvalování zdanění fotovoltaických elektráren, v tomto případě ale návrh skupiny senátorů na zrušení sporných paragrafů zamítl.
– Loni v září ÚS zamítl návrh 57 poslanců opozičních hnutí ANO a SPD na zrušení několika částí pandemického zákona. Novela z února 2022 rozšířila a upřesnila některé nástroje v boji proti šíření koronaviru. Dolní komora schvalovala novelu zákona kvůli senátnímu vetu dvakrát. V obou případech pro novelu hlasovali poslanci koaličních ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů. Opozice kritizovala v prvé řadě proceduru přijetí zákona, ale také některé konkrétní body novely. Soud se problematikou zabýval zhruba půl roku, nakonec nenašel důvod k zásahu. „Stav legislativní nouze nebyl podle názoru ÚS zneužit k tomu, aby byla potlačena práva parlamentní menšiny,“ řekl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa. Šlo podle něj o řádný legislativní proces, přestože rychlý, možná až překotný nebo „divoký“.
(čtk, epa)
