Oběti trestných činů by se v budoucnu měly snadněji domoci odškodnění. Ministerstvo spravedlnosti připravilo zákon, podle kterého vznikne fond z prostředků zabavených při trestním řízení nebo z uložených sankcí, z něhož budou nároky poškozených uspokojovány. Vedle nich by měly z fondu čerpat policie, státní zastupitelství a soudy, které si podle předem stanovených pravidel budou moci z propadlých prostředků pořizovat počítačové vybavení nebo školení.
Zákon vznikl jako doprovodná norma v komisi pro rekodifikaci trestního řádu. Její předseda Pavel Šámal na konci listopadu České justici řekl, že zákon je připraven v paragrafovém znění a není důvod ho neuvést v život samostatně. „Výnos veškerých vyslovených majetkových trestů, a to z propadnutí majetku, peněžitého trestu a propadnutí věci, ale i ze zabrání věci, by nesměřoval jako dosud do státního rozpočtu, ale ve prospěch obětí. Vytvořil by se fond, z něhož by se vyplácely náhrady obětem,“ řekl Šámal.
Mezitím proběhlo připomínkové řízení. „Zákon nyní odešleme do Legislativní rady vlády a pak by o něm bez dalších odkladů měla jednat vláda,“ řekl České justici náměstek ministryně spravedlnosti Robert Pelikán.
Hlavním cílem předkládaného zákona je odstranit situace, kdy osoby poškozené trestným činem, kterým byl přiznán nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy, na odškodnění nedosáhnou z důvodu nedostatku majetku pachatele, přestože v daném trestním řízení byl majetek zajištěn. Nově tak peněžní prostředky získané z uložených majetkových sankcí v trestním řízení nebudou příjmem státního rozpočtu, ale budou soustředěny na zvláštní účet ministerstva spravedlnosti.
Podobnou úpravu má řada zemí v zahraničí. Zvláštní fondy, jejichž příjmy tvoří mimo jiné zkonfiskované výnosy z trestné činnosti a jiný majetek pocházející z trestního řízení, např. peněžité tresty nebo jiné platby, jsou známy z USA, Kanady, Austrálie, Velké Británie, Finska, Belgie nebo Itálie. Většina prostředků z uvedených fondů je využívána ve prospěch obětí trestné činnosti.
V některých státech je pak určitá část prostředků z fondů využívána i pro potřeby orgánů činných v trestním řízení či pouze policie, například na technické vybavení, zlepšení operativní činnosti nebo vzdělávání. Podobně to mát být i v Česku. Zbudou-li na zvláštním účtu peněžní prostředky pocházející z majetkových sankcí uložených v konkrétním trestním řízení, 2 % bude moci využít policejní orgán, který vedl trestní řízení, a po jednom procentu pak státní zastupitelství a soud.
Ministerstvo přitom zvažovalo, zda tato „hmotná zainteresovanost“ policie nemůže vést ke střetu zájmů. „Kdyby to šlo na odměny lidí, kteří se na tom podílejí, tak by to problém byl. Ale i vzhledem k minimálnímu procentu se tohoto efektu neobáváme. My jsme to samozřejmě zvažovali i z tohoto hlediska a myslíme si, že toto nebezpečí nehrozí,“ uvedl náměstek Pelikán.
Kvůli novému zákonu mají zároveň vzniknout dva nové rejstříky, které povede ministerstvo spravedlnosti. V prvním budou soustředěny údaje o peněžních prostředcích pocházejících z majetkových sankcí, druhý bude evidovat nároky poškozených.
Robert Malecký
