Ministerstvo spravedlnosti zaslalo do připomínkového řízení podkladový materiál k ratifikaci návrh na ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí. Pro dokument se vžil název Istanbulská úmluva. Resort vládě navrhuje tři varianty postupu včetně možnosti schválení dokumentu odložit. „Po připomínkovém řízení bude materiál předložen vládě,“ řekl České justici mluvčí resortu Michal Pleskot.
Pro Istanbulskou úmluvu resort nyní navrhuje tři varianty postupu. „První variantou je zaslání Úmluvy Parlamentu ČR k případné ratifikaci, druhou je odložení předložení materiálu vládě o rok s cílem poskytnout další čas na politickou debatu a třetí variantou je zrušit zcela úkol předložení materiálu k ratifikaci vládě (to ovšem neznamená, že by se materiál nemohl vládě kdykoliv později předložit). V tuto chvíli nelze předjímat pozici vlády a bude zcela na ní, k jaké z variant se přikloní (nebo učiní jiné rozhodnutí)“,“ řekl České justici náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) České justici na počátku roku sdělil, že by byl spíše pro odložení schválení Istanbulské úmluvy. Není na ní totiž politická shoda. „Já jen připomenu, že tato vláda funguje rok. A vzpomínám si na jedno jediné rozhodování, kdy vláda nebyla schopná rozhodnout hlasováním, a to bylo tehdy, když francouzské předsednictví plánovalo zavedení zločinu z nenávisti a vláda se neshodla. Nedokážu si představit, že by se vláda shodla na nějakém stanovisku k Istanbulské úmluvě,“ uvedl ministr Blažek. Státy Evropské unie přitom nedávno oslavily již 10 let od vzniku dokumentu.
„Je ostuda, že šest členských zemí stále neratifikovalo Istanbulskou úmluvu,“ řekla nedávno v Evropském parlamentu Estonka Yana Toomová a konkrétně zmínila Česko, Maďarsko, Slovensko, ale i Polsko, kde konzervativní vláda ohlásila záměr od úmluvy odstoupit. Španělka María Soraya Rodríguezová Ramosová ke zmíněným zemím ještě přidala Bulharsko, Litvu a Lotyšsko a hovořila o této skupině jako o „nejvíce reakcionářských státech“.
Česká republika dokument sice v květnu 2016 podepsala, aby dokument ale začal platit, musí ho ratifikovat Sněmovna a Senát a podepsat prezident. Podle kritiků, k nimž patří konzervativci či katolická církev, není taková dohoda potřeba a postavila by muže a ženy proti sobě. Výrazný odpor v minulosti vyjádřili i lidovci. Podle zastánců by naopak zdůraznila nepřijatelnost násilí a rozšířila prostor pro poskytnutí pomoci obětem. Bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO) jednání o úmluvě také odložil.
Istanbulská úmluva je přelomový dokument, který zavedl definici pohlaví nikoli jen jako biologický fakt, nýbrž také jako společenský konstrukt. Státy se Úmluvou zavazují bojovat s genderově podmíněným násilím spolu s neziskovými organizacemi i prostřednictvím školské výuky, informovala už dříve Česká justice.
Někdejší vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková původně nepatřila k zastáncům dokumentu, na podzim 2019 ale řekla, že je jeho ratifikace v ČR potřeba.
V připomínkovém řízení už dříve odborný nesouhlas z hlediska práva vyjádřily Nejvyšší soud a Nejvyšší státní zastupitelství, podle kterých například nemá být nucený sňatek pojat jako privilegovaný trestný čin. Právní profesionálové dále upozorňují, že všechna nežádoucí jednání popsaná ve Smlouvě jsou už nyní v ČR trestná a jsou součástí trestního zákona.
Eva Paseková
