Nejvyšší soud (NS) vyložil, jak má justice chápat ustanovení nového občanského zákoníku o plných mocích. Pro právní jednání vyžadující notářský zápis, třeba pro účast na valné hromadě firmy nebo při zápisu firmy do rejstříku, není podle NS nezbytná notářsky ověřená plná moc. Stačí, když je udělena písemně a s podpisem úředně ověřeným třeba na radnici, případně i v zahraničí. Ujasnění je pro právní zástupce a advokáty velmi důležité, řekl mluvčí NS Petr Knötig.
Dosavadní praxe byla podle NS rozkolísaná. Nový občanský zákoník říká, že k právnímu jednání, pro něž zákon vyžaduje zvláštní formu, musí být plná moc udělená v téže formě. Pokud tedy právní jednání vyžaduje notářský zápis, vzniká potřeba notářsky ověřené plné moci. V praxi to vyvolávalo značné problémy, a to zejména v oblasti obchodního práva a ve sféře mezinárodních korporací, jejichž představitelé pobývají v zahraničí.
Otazníky se vznášely také nad použitelností starších plných mocí. Zároveň nebylo zřejmé, jaké právní důsledky má nedodržení zákonem požadované formy plné moci.
Nejvyšší soud nyní rozhodl, že plná moc udělená k právnímu jednání, pro které zákon vyžaduje formu notářského zápisu, není neplatná pro nedostatek formy jen proto, že není notářsky ověřená. Nesmí však být pochybost o tom, kdo plnou moc udělil.
„V praxi to znamená, že i tehdy, je-li plná moc udělována k právnímu jednání, které musí mít formu notářského zápisu, postačí, je-li udělena písemně a je-li současně podpis zmocnitele úředně ověřen,“ uvedl Knötig.
Nový občanský zákoník v praxi vyvolává řadu interpretačních problémů. Podle tvůrců důležité normy je nutné dát soudům čas, aby všechny sporné body překonaly svou judikaturou. Úkol sjednocovat judikaturu má v Česku právě Nejvyšší soud. Zveřejněný výklad je prvním, který k novému občanskému zákoníku publikoval. Už v březnu ale soud dokončil metodiku k náhradě nemajetkové újmy na zdraví.
-čtk-
