Lidé nikdy v minulosti neměli a ani dnes nemají povinnost schovávat si účetní doklady o zakoupených věcech, transakcích nebo službách. Pro mnoho lidí bude nyní nemožné, aby zpětně prokázali, jak historicky majetek nabyli. Terčem nové normy jsou výhradně ti, kteří svůj majetek rozmnožují, což je základ podnikání. Na tato fakta upozorňují v souvislosti s návrhem o prokazování původu majetku předloženém ministerstvem financí Svaz průmyslu a dopravy a Hospodářská komora. Odbory návrh naopak podporují, avšak při nesprávném použití jej považují za likvidační.
Podle Hospodářské komory České republiky jsou za potenciální kandidáty k výzvě, aby prokázali vznik, původ a další skutečnosti související s nárůstem jmění, považováni výhradně ti, kteří svůj majetek rozmnožují. S takovým výběrovým přístupem k lidem zaměstnavatelé nesouhlasí, zvláště proto, že rozmnožování majetku je principem kapitalismu a podnikání.
„Za potenciální kandidáty osob, zatajujících své příjmy, jsou považováni výhradně ti, kdo zhojňují své jmění. Z hlediska Hospodářské komory ČR je tento selektivní přístup zvláště neakceptovatelný, neboť dlouhodobě udržitelný rozvoj podnikání není myslitelný bez kumulace kapitálu,“ upozorňuje v připomínkách k zákonu Hospodářská komora ČR „V selektivní problematizaci a případné penalizaci a možné kriminalizaci právě a jenom tvořivého ekonomického chování vidíme hlavní slabinu návrhu,“ uvádí.
Pozor na retroaktivitu
Podle stávajícího návrhu normy „správce daně vyzve poplatníka k prokázání vzniku a původu příjmů a dalších skutečností souvisejících s nárůstem jeho jmění v případě, že a) má důvodné pochybnosti o tom, zda příjmy poplatníka oznámené nebo tvrzené správci daně odpovídají nárůstu jeho jmění, a nejsou mu známy jiné skutečnosti, které by tento nárůst jmění ozřejmovaly, a b) po předběžném posouzení dojde k závěru, že rozdíl mezi těmito příjmy a nárůstem jmění poplatníka přesahuje 5 000 000 Kč.“ Poplatníci, tedy lidé a firmy, jsou pak povinni prokazovat, že k majetku přišli legálním způsobem. Pokud to nedokáží, zaplatí podle návrhu 100% penále z tohoto majetku podle zvláštního ocenění správcem daně. Že dokázat legálně nabytý majetek bude pro některé lidi i firmy nemožné, uvádějí oba zaměstnavatelské svazy.
„V této souvislosti poukazujeme na skutečnost, že fyzické osoby nemají a v minulosti nikdy neměly povinnost schovávat si účetní doklady (např. o zakoupených věcech), v případě právnických osob se účetnictví archivuje po dobu 10 let. Vzhledem k uvedeným skutečnostem tak bude v mnoha případech nemožné, aby fyzické, ale i právnické osoby zpětně prokázaly nabytí majetku a unesly tak důkazní břemeno ve smyslu navrhované právní úpravy. Dochází tak k zjevnému porušení principu, že nikdo nemůže být zavázán k nemožnému (ad impossibilia nemo obligatur). Dokazovat takové příjmy může vést k situaci, která postihne i někoho, kdo příjmy poctivě získal a nedokázal je prokázat, protože ani reálně nemohl – žádná archivační či evidenční povinnost neexistovala,“ uvádí v připomínkách Svaz průmyslu a dopravy České republiky.
Také Hospodářská komora poukazuje na retroaktivitu: „Retroaktivní účinek může nastat zejména proto, že poplatník, vycházeje ze stávající úpravy, neschraňuje doklady, jimiž by dokumentoval historické, za horizontem prekluzivní lhůty, příjmy,“ uvádí ve svých připomínkách s tím, že obecně by předkládaná norma mohla být funkční, pokud by se například u fyzických osob zohledňovaly příjmy a majetek celých domácností, nikoli pouze každého jednotlivce.
Svaz průmyslu a dopravy pak v souvislosti s prokazováním původu majetku osoby na výzvu daňového správce prostřednictvím soupisu majetku upozorňuje, že povinnost v soupisu uvádět nemovité věci od výše 20 tisíc korun je problematická. Bude to znamenat v případě knihovny předložit správci daně soupis knih? „Hodnota je stanovena velmi nízko. Např. poplatník budu mít věc hromadnou, kterou je i knihovna, takže pak bude poplatník povinen, pokud v souhrnu knihy přesahují 20.000,- Kč v prohlášení uvést i tuto věc?,“ ptá se Svaz průmyslu a dopravy.
Jde o ustanovení §38 Poplatník není v prohlášení o majetku povinen uvést a) movitou věc, jejíž hodnota nepřesahuje 20 000 Kč, b) peněžitý dluh nepřesahující 1 000 000 Kč.
Zatímco Svazu průmyslu a dopravy se zdá příliš nízká hodnota movité věci 20 tisíc, ministerstvu vnitra se zase zdá milionový peněžitý dluh příliš vysoký a navrhuje jej snížit na pouhých 100 000 korun, jak jsme již informovali.
Svaz průmyslu a dopravy dále navrhuje, aby se norma vůbec nevztahovala na firmy, neboť tyto, jak je všem známo, už nyní vedou povinně rozsáhlé výkaznictví o majetku a příjmech. „Nedomníváme se, že je účelné vztahovat právní úpravu i na právnické osoby, pro které to bude přinášet jen další administrativní zátěž bez významného přínosu. Právnické osoby již dnes mají spoustu daňových a účetních povinností. Majetek určený k podnikání musí být evidován a následně vykazován v rámci účetní závěry. Finanční správa má možnosti prověřovat, zda účetní výkazy odpovídají skutečnosti a ukládat sankce,“ upozorňuje Svaz průmyslu a dopravy.
I odbory jsou opatrné
Pochybnosti, zda návrh může vůbec dostát záměru, vyjadřuje ve svých připomínkách také Českomoravská konference odborových svazů, která lituje, že zákon není plošný, má obavu o osoby správců daně před nátlakem dotčených poplatníků, ale také stejně jako ministerstva, Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud poukazuje na nekonkrétnost, chybějící definice času a nebezpečí svévole, což může být důvod likvidace poplatníka.
„Bude muset být např. jasně definována otázka důvodné pochybnosti, běhu času, opravných prostředků, odvolání proti rozhodnutí a podobně uvádějí odbory podle kterých se „může při nesprávné aplikaci stát pro daňového poplatníka fakticky likvidační“. „Je naprosto zřejmě, že pro užití této kompetence správce daně musí existovat nějaká objektivní měřítka,“ uvádí ve svých připomínkách Českomoravská odborová konfederace.
Irena Válová
