Česká národní banka kývla ministrovi financí Andreji Babišovi (ANO) na spolupráci na vytvoření Centrálního registru účtů. Centrální banka byla dlouho rezervovaná, získání jejího souhlasu bylo jednou z priorit Babišova postupu. Ve zprávě pro vládu, kterou má Česká justice k dispozici, resort financí uvádí, že v průběhu listopadu se podařilo vyjednat souhlas bankovní rady ČNB s pokračováním projektu. Příslušný zákon by měl vzniknout během roku 2015.
Zřízení registru po legislativní stránce zajišťovat ministerstvo financí, které má být i jeho oficiálním uživatelem. Data v registru budou podle plánu aktualizována minimálně denně. Oprávněné orgány, které nyní při dohledávání informací o existenci bankovních účtů zdlouhavě obesílají desítky bank, záložen a dalších institucí, budou dotazy podávat elektronicky. Odpovědi mají putovat do datových schránek.
Souhlas přišel až v listopadu
Provozovatelem systému má být ČNB, která vždy v plánech ministerstva financí figurovala jako jediná alternativa. Centrální banka však byla k této možnost už za dřívějších vlád rezervovaná. „ČNB se k návrhům projektů na zřízení registru bankovních účtů, které se objevovaly v předchozích letech, vyjadřovala zdrženlivě a měla řadu připomínek. I k současnému návrhu na centralizovaný registr účtů, o němž se v médiích hovoří, zastává ČNB rezervovaný postoj. V tuto chvíli v ČNB očekáváme, že předkladatelé návrhu se na ČNB obrátí s konkrétními rozpracovanými návrhy. Z těchto důvodů vám doporučujeme se obrátit na Ministerstvo financí a Ministerstvo vnitra,“ uvedl letos v březnu na dotaz České justice Tomáš Zimmermann z odboru komunikace České národní banky.
Nyní ČNB ustoupila. „Jednání s guvernérem a dalšími zástupci ČNB proběhlo 12. listopadu 2014 a následně 27. listopadu 2014 bankovní rada odsouhlasila další spolupráci na projektu,“ konstatuje zpráva ministerstva financí.
Evidence, aby se to nepletlo
Ministerstvo financí ihned zahájilo proces vedoucí k přijetí zákona o Centrální evidenci účtů, jak mezitím registr přejmenovalo, důvodem je prý možná záměna s existujícím Centrálním registrem úvěrů, rovněž spravovaným ČNB. Zřízení registru má přijít na 30 milionů korun, dalších 6 milionů by měl stát jeho každoroční provoz. Úspory mají být jak na straně institucí, které žádají o informace na desítkách míst, tak na straně samotných peněžních ústavů, které nyní musejí odpovídat na informace, přičemž ve valné většině jsou tyto dotazy „liché“.
V registru nemají být stavy účtů
Ministerstvo slibuje, že obsahem registru budou jen základní informace o existenci účtů právnických a fyzických osob, vedených úvěrovými institucemi. „Nebude obsahovat žádné informace o stavu účtu. Informace budou ukládány po dobu minimálně pěti let od uzavření účtu,“ plánuje ministerstvo financí.
Legislativní práce by měly začít příští rok, souběžně se má připravovat i technické řešení. Ministerstvo financí nyní žádá vládu, aby ho přípravou projektu pověřila.
Robert Malecký
