Úřad 24 hodin denně a všechny důležité zprávy na jednom místě. Tak představovalo před 13 lety ministerstvo vnitra datové schránky, které slouží k elektronickému doručování dokumentů. Ministerstvo vnitra začalo s jejich zřizováním 1. července 2009, kdy vstoupila v platnost příslušná vyhláška. Ta mimo jiné stanovila, že do 1. listopadu téhož roku musí mít datovou schránku všechny povinné subjekty, tedy společnosti zapsané v obchodním rejstříku, úřady a státní instituce. Nyní se okruh povinných rozšiřuje – od 1. ledna 2023 budou datové schránky zřízeny všem živnostníkům (OSVČ), spolkům, bytovým družstvům a společenstvím vlastníků jednotek či nadacím. Datovou schránku tak automaticky dostanou dva miliony držitelů živnostenského oprávnění a asi 200.000 právnických osob, které ji dosud nemají. Nepodnikající fyzické osoby budou moci získat datovou schránku nadále jen na vyžádání.
Podle loni schváleného zákona mělo platit i automatické zřízení datové schránky všem lidem, kteří by se přihlásili například bankovní identitou nebo elektronickým občanským průkazem ke kterékoliv digitální službě státu. Podle vlády ale byl tento plán „příliš ambiciózní“ a zkomplikoval by život lidem s nižšími digitálními dovednostmi. Lidé by sice mohli schránku znepřístupnit, bylo by to pro ně podle kabinetu příliš zatěžující. V prosinci schválená vládní novela proto automatické zakládání schránek občanům rušila. Lidem bude nadále vytvoření datové schránky nabízeno jako možnost, nikoli jako povinnost.
Datové schránky změnily způsob doručování a podávání úředních dokumentů. Datová schránka je elektronické úložiště sloužící k dodávání dokumentů a fungující s maximální mírou ochrany, tedy s ověřením totožnosti vlastníka schránky. Pomocí datových schránek je možné zasílat dokumenty v elektronické podobě orgánům veřejné moci a také je takto od nich přijímat. Zdarma, snadno a rychle tak lze elektronicky komunikovat se státními institucemi a společnostmi, zasílat a přijímat elektronické dokumenty a zprávy, a to odkudkoli a kdykoli.
Způsob komunikace prostřednictvím datových schránek nahrazuje klasický způsob doručování v listinné podobě, protože zákon o datových schránkách zrovnoprávňuje papírovou a elektronickou verzi zasílaného dokumentu. Datové zprávy zůstávají uložené v datové schránce 90 dnů. Lze si však za úplatu pořídit datový trezor, který pak automaticky uchovává zprávy i po této době.
Doposud jsou datové schránky zřizovány automaticky ze zákona všem orgánům veřejné moci a určitým skupinám právnických a podnikajících fyzických osob (například advokátům, daňovým poradcům, auditorům, znalcům, soudním tlumočníkům, notářům), ostatním, tedy i fyzickým osobám včetně cizinců, na základě jejich žádosti. Fyzické osoby mohou podat žádost na zřízení datové schránky online po přihlášení přes identitu občana (například bankovní identita), osobně na kontaktních místech Czech POINT popřípadě i písemně přes elektronický formulář, který je ale nutné doplnit ověřenými podpisy. Žadatel poté obdrží uživatelské jméno a heslo (například poštou nebo e-mailem) a poté se již může hlásit do své datové schránky na mojedatovaschranka.cz. Do datové schránky se lze přihlásit několika různými způsoby, a to jménem a heslem, přihlašování certifikátem, SMS autentizací, mobilním klíčem či přes Identitu občana.
Datové schránky lze využít pro řadu úkonů. Lze přes ně vyřídit osobní doklady, daňové přiznání, zdravotní, nemocenské a důchodové pojištění, komunikovat s katastrálním úřadem (například i zřídit službu sledování změn údajů o nemovitostech) či získat výpisy z Informačních systémů veřejné správy (např. z rejstříku trestů či rejstříku bodového hodnocení řidiče). Prostřednictvím datové schránky je možné i např. zažádat o rodičovský příspěvek, obdržet informaci o přestupku na silnici či o blížícím se konci platnosti pravidelné technické prohlídky vozidla.
Ministerstvo vnitra před časem oznámilo, že počet datových schránek se zvýšil na 1,7 milionu. Od ledna do března se počet zřízených datových schránek zvýší na zhruba 3,9 milionu.
Podle srpnového průzkumu společnosti Ipsos mezi 800 dospělými respondenty datovou schránku v současnosti využívá zhruba 22 procent Čechů, což je přibližně o sedm procentních bodů více než v polovině minulého roku. Více než polovina Čechů (54 procent) nikdy nenavštívila službu Portál občana, která funguje jako rozcestník pro digitální služby státu. Přibližně 53 procent lidí vůbec neví, kde informace o dostupných digitálních službách hledat. Ačkoliv data ukazují, že Češi digitalizaci správních úkonů ve větším měřítku nevyužívají, neznamená to, že by o elektronickou komunikaci s úřady nestáli. Celkem 55 procent lidí si myslí, že jim stát nedává dostatečné možnosti k tomu, aby své úkony mohli vyřizovat digitálně.
(čtk)
