Muž, který vystudoval Univerzitu Palackého v Olomouci jako žena, opakovaně žádal, aby mu škola vydala diplom s opravenou identitou. U různých orgánů univerzity jakožto i u ministerstva školství se ničeho nedomohl. Podal nečinností žalobu, kterou krajský soud zamítl. Na základě kasační stížnosti však bude muset o stejnopisu soud rozhodnout znovu i bez jasné legislativy, kritérií a zákonných lhůt, rozhodl Nejvyšší správní soud (NSS).
Příběh shrnuje NSS takto: „Žalobce na filosofické fakultě žalované absolvoval studium v bakalářském a poté i magisterském studijním programu. Následně podstoupil a dokončil proces změny pohlaví z ženy na muže. V roce 2020 se obrátil na studijní oddělení filosofické fakulty žalované s žádostí o vydání stejnopisů svých vysokoškolských diplomů tak, aby odpovídaly jeho identitě. Žalovaná žádosti žalobce nevyhověla, neboť pro to neměla zákonný podklad.“
Muž se u správního soudu domáhal nečinnosti předmětné školy. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu, muž se na studijní oddělení opakovaně obrátil už v roce 2020. „Jeho vedoucí mu sdělila že po předání žalobcova e-mailu právníkům studijního oddělení rektorátu se jí dostalo stejné odpovědi jako v minulosti, kterou již žalobci sdělila v průběhu předchozího telefonního hovoru, a to odpovědi zamítavé,“ popisuje události soud.
Úplné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti z konce listopadu je zde.
Ministerstvo reaguje na nečinnost nečinností
Následně se muž e-mailem obrátil na rektora, ovšem rektor předal jeho žádost zpátky studijnímu oddělení, které odpovědělo, že „nenalezlo cestu, jak žádosti vyhovět“. Což následně potvrdil i rektor písemným sdělením.
Ani u ministerstva školství, kam se muž obrátil se žádostí o opatření proti nečinnosti olomoucké filozofické fakulty, nebyl úspěšný. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zvolilo jako opatření proti nečinnosti nečinnost. Na žádost muže ze října roku 2021 vůbec nereagovalo.
Krajský soud: Nečinný byl sám žalobce
Muž se začal domáhat ochrany proti nečinnosti u správního soudu. Vzhledem k množství různých činností i nečinností musel správní soud zkoumat, kterou z činností nebo nečinností lze považovat za „poslední úkon“. Na rozdíl od žalobce Krajský soud za poslední úkon považoval sdělení ze dne 14. 9. 2020., kdy vedoucí studijního z pověření rektora sdělila, požadované stejnopisy žalovaná nevystaví, a svůj závěr odůvodnila.
To vedlo ovšem k závěru, že i sám muž – žalobce – byl nečinný: „Od tohoto dne běžela jednoroční lhůta k podání žaloby na ochranu proti nečinnosti žalované, která marně uplynula dne 14. 9. 2021. Žaloba podaná dne 12. 11. 2021 je proto opožděná,“ stojí doslova v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
Ministerstvo není příslušné k opatření proti nečinnosti
Krajský soud označil komunikaci z roku 2021 za komunikaci „mimoprocesní“, která na běh lhůty na ochranu proti nečinnosti nemůže mít vliv. V opačném případě by bylo možné běh žalobní lhůty donekonečna znovuobnovovat jakoukoli žádostí o přehodnocení již jednou sděleného stanoviska správního orgánu k vydání osvědčení, k jehož vydání zákon nestanoví lhůtu, případně urgencí, na kterou by správní orgán zareagoval a zopakoval své stanovisko, odůvodnil rozhodnutí krajský soud.
Podle krajského soudu na běh lhůty nemá vliv ani žádost o přijetí opatření proti nečinnosti adresovaná ministerstvu. „Ministerstvo totiž nelze považovat za nadřízený správní orgán, který by byl příslušný k přijímání jakýchkoli opatření proti nečinnosti podle § 80 správního řádu ve vztahu k vydávání vysokoškolských diplomů,“ uvedl krajský soud s s odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu.
Škola: Akademický senát to vůbec nemůže řešit
S takovou argumentací muž ovšem nesouhlasil. Závěry krajského soudu považoval za formalistické a domnívá se, že jeho žádost ministerstvu o ochranu proti nečinnosti „přerušila běh lhůty pro podání nečinností žaloby“. Sdělení rektora, že po analýze právního stavu nemůže podle platné právní úpravy muži po změně identity vydat diplom se změněnými identifikačními údaji, považoval žalobce za sdělení podle správního řádu. Ministerstvo školství mělo jeho žádost odmítnout, nikoli na ni vůbec nereagovat.
Žalobce navíc podle podání absolvoval v září 2020 schůzku s prorektorem a poté se obrátil na akademický senát a rektora, které požádal o přezkoumání rozhodnutí nevydat diplom s novou identitou. Pokud by byla jakákoli běžná komunikace (např. ve formě e-mailové zprávy odeslané správním orgánem) způsobilá zahájit běh lhůty pro podání žaloby proti nečinnosti správního orgánu, vedlo by to ke značné právní nejistotě účastníka řízení. Ten navíc musí vyhodnocovat mnohdy nejasnou povahu úkonu.
Univerzita na to argumentovala tím, že akademický senát nemá pravomoci věc řešit, oddělení pro studium není ve vztahu k rektorovi v pozici podřízeného orgánu a obnovením komunikace se žalobcem po roce nebylo založeno „nové právo na cokoliv na základě žádosti o přehodnocení již jednou (v tomto případě opakovaně) sděleného“.
NSS: Diplom není výsledek správního řízení
NSS souhlasil s krajským soudem, že „pokud je řízení o vydání a o zrušení vysokoškolského diplomu podle § 156 odst. 2 správního řádu výkonem samostatné působnosti veřejné vysoké školy, je jím z povahy věci také vydání stejnopisu vysokoškolského diplomu“. „Tento závěr je významný pro posouzení, zda měl stěžovatel k dispozici prostředky na ochranu proti nečinnosti, které by mohl adresovat nadřízenému orgánu,“ uvedl NSS. Podle judikatury je nutné, aby celé správní řízení provedla sama škola bez zásahu státní moci. Připuštění pravomoci orgánu státu by popíralo samosprávný charakter veřejných vysokých škol,“ píše ve svém rozhodování soud.
Podle NSS je povahou vysokoškolský diplom osvědčení. Potvrzuje fakt, že osoba absolvovala program a získala titul. Diplomem nejsou ukládána práva ani povinnosti. „Osvědčení je tzv. jiným úkonem podle části čtvrté správního řádu, jímž se autoritativně potvrzují úředně známé skutečnosti. Osvědčení není výsledkem správního řízení a nenabývá právní moci. Z tohoto důvodu lze o vydání osvědčení žádat opakovaně, aniž by tomu bránila překážka věci rozhodnuté jako projev materiální stránky právní moci rozhodnutí spočívající v jeho nezměnitelnosti a nezrušitelnosti,“ uvedl v rozhodnutí o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud.
Po shrnutí, kolikrát muž žádal o vydání diplomu s novou identitou, soud tuto otázku uzavřel: „Nečinnostní žaloba, doručená krajskému soudu dne 12. 11. 2021, proto byla podána včas.“
Nejasnost zákona nemá jít k tíži adresáta
O žalobě tak bude muset znovu rozhodnout Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci. Soud bude muset nahradit chybějící legislativní kritéria: „O vydání stejnopisu (osvědčení) se nevede správní řízení. Žadatelé se tak obracejí na studijní oddělení vysoké školy v rámci postupu, který není upraven zákonem a nestanoví jasná kritéria nebo lhůtu pro vydání stejnopisu. Absence (přehledné a předvídatelné) právní úpravy se pak negativně promítá i do postavení žadatele, který se rozhodne proti postupu vysoké školy bránit u správního soudu,“ uvedl v závěru rozhodnutí Nejvyšší správní soud.
„Nejasnost a neúplnost právní úpravy by však zásadně neměla jít k tíži účastníka (či obecněji vzato adresáta veřejnoprávního působení), který se domáhá ochrany ve správním soudnictví,“ uzavřel rozhodnutí o kasační stížnosti NSS.
Irena Válová
