Kolokvium sítě předsedů nejvyšších soudů EU, Právnický sjezd nebo první žena v čele Evropského soudu pro lidská práva. To jsou nejvýznamnější události roku 2022 v tuzemské justici podle osobností oslovených Českou justicí. Přečtěte si jejich odpovědi v tradiční novoroční anketě.
![](https://www.ceska-justice.cz/wp-content/uploads/2022/03/fm1xlaaxmamp1zt-683x1024.jpg)
Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu
Za nejvýznamnější událost české justice v roce 2022 považuji Právnický sjezd, na kterém se v Karolinu UK pod záštitou Jednoty českých právníků sešly po téměř 100 letech všechny české právnické spolky, sdružení a profesní komory.
Petr Angyalossy, předseda Nejvyššího soudu
Jinou odpověď, než Kolokvium Sítě předsedů nejvyšších soudů EU, konané ve dnech 13. – 15. října 2022 v Brně, ode mne snad není možné očekávat. Už v podtitulu této akce jsme jako její pořadatelé uváděli, že se jedná o nejdůležitější justiční akci roku, pořádanou s přispěním Ministerstva spravedlnosti v rámci českého předsednictví v Radě EU.
![](https://www.ceska-justice.cz/wp-content/uploads/2022/10/predseda-ns-cr-petr-angyalossy-jako-hostitel-zahajuje-kolokvium-686x1024.jpg)
V Brně se nakonec sešlo na padesát nejvýznamnějších osobností evropské justice, především předsedů nejvyšších soudů, ale i celoevropských justičních institucí. Mimochodem, právě na této akci se stal pozorovatelem Sítě předsedů unijních nejvyšších soudů i Nejvyšší soud Ukrajiny, čímž historicky nakročil do rodiny evropských nejvyšších soudů.
![](https://www.ceska-justice.cz/wp-content/uploads/2019/12/79601969_1210154575848663_5556481774466367488_n.jpg)
Helena Válková, exministryně spravedlnosti a poslankyně za ANO
Pro mne to bylo zveřejnění návrhu paragrafovaného znění nového trestního řádu na podzim tohoto roku ministrem spravedlnosti. Dále pak i rozhodnutí nás poslanců, že budeme nově definovat trestný čin znásilnění. Oba tyto projekty jsou však na počátku a musíme si pospíšit, abychom je v tomto volebním období ještě stihli. Hlavně kolem nového trestního řádu je riskantní otálet, na což jsem opakovaně upozorňovala ministra spravedlnosti. Slíbil, že to bude v roce 2023 prioritou, tak uvidíme.
Robert Němec, předseda České advokátní komory
Bezesporu „událostí“ letošního roku v tuzemské justici je právě probíhající soud s bývalým premiérem a současným kandidátem na prezidenta ČR Andrejem Babišem, a to nemám na mysli (a už vůbec nikterak nepředjímám) jeho výsledek. Mám spíš na mysli skutečnost, že i tímto způsobem justice vyslala jasný signál veřejnosti, že zodpovídat se jí musí každý, padni, komu padni.
![](https://www.ceska-justice.cz/wp-content/uploads/2021/12/img-1740-web-1024x768.jpg)
A rád bych také připomněl letošní obnovení Sjezdu českých právníků. Po téměř sto letech se na něm sešli zástupci všech právnických profesí – soudci, státní zástupci, advokáti, notáři a exekutoři. Symbolicky jsme deklarovali, že si přes veškeré rozdíly uvědomujeme svou stavovskou justiční sounáležitost a společnou zodpovědnost za budování a kvalitu právního státu, v němž žijeme.
Kateřina Šimáčková, soudkyně Evropského soudu pro lidská práva
V roce 2022 byla zvolena Irka Síofra O’Leary předsedkyní Evropského soudu pro lidská práva. Poprvé se žena stala předsedkyní takto mocného soudu, navíc k tomu došlo ve velké shodě soudců a soudkyň, kteří si svou předsedkyni zvolili. Po její volbě propukla velká mediální i vnitrosoudní oslava hrdosti, že se podařilo najít tak skvělou ženu, aby udělala tento důležitý symbolický krok.
![](https://www.ceska-justice.cz/wp-content/uploads/2021/12/266698139-326571589071836-6028723988269378143-n.jpg)
Zmíněnou hrdost pak pociťovali zejména naši soudní kolegové – muži. Připomnělo mi to nadšení českých feministů – Nálepky, Masaryka a dalších z pokroků ženské samostatnosti a reprezentace v době československé první republiky. To mne vede k důležité otázce, jak inspirovat české muže – právníky, aby byli šťastní a hrdí, když se jim podaří najít a podpořit skvělou ženu, která by jim mohla předsedat a vést je (ať už na českých vrcholných soudech nebo v profesních komorách).
![](https://www.ceska-justice.cz/wp-content/uploads/2022/11/simka-1024x683-1.jpg)
Karel Šimka, předseda Nejvyššího správního soudu
To, že se v ní nic dramatického nestalo. Solidně funguje a je snesitelně personálně i finančně zajištěna. Díky za každý takovýto rok!
Petr Novák, předseda Krajského soudu v Ostravě
Za událost v tuzemské justici v roce 2022 považuji realizaci výběru nových soudců podle nových pravidel stanovených vyhláškou č. 516/2021 Sb. na podkladě zákona č. 6/2002 Sb. Přes všechny komplikace byla výběrová řízení úspěšná v tom smyslu, že jejich prostřednictvím byli vybráni uchazeči na pozici soudců, kteří byli posléze do svých funkcí jmenováni. Zda, a případně jak, se výrazná změna koncepce výběru soudců projeví z hlediska jejich kvality teprve ukáže čas.
![](https://www.ceska-justice.cz/wp-content/uploads/2019/10/dsc_0035-1024x683.jpg)
Václav Čapka, předseda Vrchního soudu v Olomouci
Rok 2022 byl událostmi v justici přímo nabitý. Nemyslím tím jen personální změny, zejména na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci a na trestním oddělení Krajského soudu v Brně, ale i diskuzi nad novelizací vyhlášky č. 516/2021 Sb., týkající se (zkráceně) výběru nových soudců a práci na přípravě celé řady dalších předpisů, rozhodnutí Ústavního soudu o věkové hranici 70 let pro výkon funkce soudce a v neposlední řadě i tolik diskutovanou milost prezidenta republiky, udělenou polským manželům, odsouzeným v souvislosti s kauzou „ayahuasca“. Za nejvýznamnější pro justici však považuji konkrétní jednání představitelů justice s členy vlády k řešení podhodnocených platů soudního personálu. V současné době totiž justice není konkurenceschopným zaměstnavatelem, což vede k odchodu kvalitních odborníků, jejichž práce je pro fungování justice naprosto nezbytná. Pozitivně vnímám ochotu ministra spravedlnosti a vlády tuto situaci řešit.
Tomáš Valášek, ředitel společnosti Insolvence 2008
Za největší událost loňského roku bych označil hon na Sberbank, který skončil jejím krachem. Řada insolvenčních správců měla z historických důvodů ve Sberbank účty majetkové podstaty, byli totiž v minulosti klienty rakouské Volksbank. Spolu s uzavřením poboček a odejmutím licence ruské bance tak bylo potřeba vyřešit, komu bude garanční fond vyplácet prostředky na účtech majetkové podstaty. Hrozilo totiž, že budou vyplaceny přímo dlužníkům, což by správcům přidělalo vrásky.
![](https://www.ceska-justice.cz/wp-content/uploads/2021/10/tomvalek01insolvence2008-1.jpg)
Vše nakonec dopadlo v rámci možností dobře a zvítězil zdravý rozum. Přesto to pro dotčené insolvenční správce znamenalo několik týdnů práce, kdy zajišťovali nové účty v jiné bance a administrativně zpracovávali celou agendu.
![](https://www.ceska-justice.cz/wp-content/uploads/2020/06/ceplova_.jpg)
Lenka Ceplová, předsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem
I pro českou justici považuji za nejdůležitější událost roku 2022 bezprecedentní porušení mezinárodního práva, tím že Rusko vpadlo na Ukrajinu.
Luboš Dörfl, předseda Vrchního soudu v Praze
Vyzdvihl bych zejména zajištění prostředků pro spravedlivý růst platů justičního personálu. Závěrem roku se justičním představitelům podařilo za podpory ministra spravedlnosti vyjednat prostředky pro postupné zvyšování platů administrativních pracovníků, a to navzdory úsporám napříč státním rozpočtem. Vzhledem k současné ekonomické situaci i velkému rozdílů ve srovnání s jinými státními zaměstnanci, právě to považuji za nejdůležitější justiční událost končícího roku.
![](https://www.ceska-justice.cz/wp-content/uploads/2019/10/portret-jpg.jpg)
Rok 2022 byl také rokem prvních výběrových řízení na pozice justičních kandidátů a soudců dle pravidel stanovených novelou zákona o soudech a soudcích. Oceňuji množství dobré práce, kterou výběrové komise odvedly a vnímám tato výběrová řízení jako krok k otevřenější justici.
Eva Paseková