Jde o výjimečné řešení, avšak přijatelné ve veřejném zájmu a přílepek to není, stojí si za svým návrhem ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ten vyvolal pobouření u poslanců výboru pro sociální politiku, když pozměňovacím návrhem k novele zákona o důchodovém pojištění navrhl transformaci České správy sociálního zabezpečení. Reorganizací začnou další změny, vyplývá z odpovědí ministra pro Českou justici.
O projednávání pozměňovacího návrhu ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky poslanci garančního výboru pro sociální politiku Česká justice už dříve informovala. Návrh je před třetím čtením ve sněmovně. Garanční výbor však nedodá sněmovně žádné stanovisko kvůli způsobu, jakým ministr Jurečka návrh předložil. Poslanci ho nazvali „ohavným přílepkem“. „Rozhodně se nejedná o přílepek,“ reaguje ministr Marian Jurečka pro Českou justici.
V čem přesně spočívá předmětný pozměňovací návrh k novele zákona o důchodovém pojištění? Respektive v čem přesně spočívá transformace nebo reorganizace České správy sociálního zabezpečení? Mohl byste krátce popsat nezbytnost navrhované právní úpravy?
Oproti stávajícímu stavu mají mít současné okresní správy sociálního zabezpečení jiný právní status, tuto změnu chceme provést již od 1. 1. 2023. Nově nebudou samostatnými služebními úřady, ale jednotkami vyšších celků, tedy oblastních správ sociálního zabezpečení. Rozšíří se tak místní příslušnost, což představuje výraznou výhodu pro klienty. Ti nově budou moci vyřizovat své záležitosti na jakémkoliv pracovišti oblastní správy. Touto reorganizací zároveň vytváříme podmínky pro další provozní změny, které musíme průběžně dělat. Chceme například zvýšit efektivitu celé administrativy a více se zaměřit na pro-klientský přístup.
Pozměňovací návrh byl údajně předložen tímto způsobem proto, aby nastala účinnost novely od 1. ledna 2023. Jaký by byl dopad, pokud by návrh nebyl schválen?
Vedení ČSSZ i já jednoznačně preferujeme dřívější přijetí. Vytvoříme tím dostatečný prostor na to, abychom mohli reagovat na požadavky například v oblasti digitalizace agend, úprav důchodů nebo personálního zajištění. Pokud úprava přijata nebude, dojde ke zbytečnému zpoždění. Tento čas nám může následně chybět, byť poskytování samotných služeb ČSSZ by tím samozřejmě ohroženo nebylo.
Na výboru pro sociální politiku zněly i hlasy, které způsob podání pozměňovacího návrhu považují za pokus ministra řídit svůj resort změnami zákonů, které si předkládá jako poslanec, aniž by tyto zákony prošly řádným legislativním procesem. Bylo to označeno za nefér v souvislosti s novelou, která je projednávána, podle poslanců jde o „ohavný přílepek“. Považujete takový způsob předkládání změn legislativy za standardní?
Souhlasím s tím, že řešení prostřednictvím pozměňovacího návrhu není ideální. Rozhodně se ale nejedná o přílepek. Návrh úzce a zcela jednoznačně souvisí se zákonem, ke kterému ho přikládáme. Prošel také standardní přípravou a odbornou diskusí, vnitroresortním a meziresortním připomínkovým řízením. Návrh se týká výlučně ČSSZ a nijak nezasahuje do působnosti jiných ministerstev. V tomto případě tedy stojím za tím, že toto výjimečné řešení je vzhledem k veřejnému zájmu na přijetí novely přijatelné.
Irena Válová
