O nedostatcích zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích a jeho vyhlášky, která upravuje odměňování, toho bylo napsáno již poměrně dost. Diskuse na toto téma pokračuje. Kromě nadměrné represivnosti vůči tlumočníkům a překladatelům poukazují kritici zvláště na nedostatečné odměňování této vysoce odborné profese.
V případě některých plánovaných úkonů před soudem se odměna tlumočníka blíží sazbám instalatéra nebo opraváře praček, nehledě na „společenský význam“ tlumočení, o němž bývá tlumočník před soudem poučen. Tlumočník dále např. nemá právo účtovat přípravu na tlumočení, která spočívá ve studiu spisového materiálu nebo alespoň obžaloby. Ke skutkově složitým kauzám u MS nebo KS by tedy raději neměl chodit vůbec, přijít nepřipravený a odvolávat se na tuto skutečnost, anebo se připravit a risknout, že soud tuto přípravu zaplatí v rámci vyššího počtu hodin.
Tlumočníci si již také zvykli na neexistenci plánované elektronické evidence úkonů. Je to v zásadě problém státu, že nemá přehled o evidenci úředních úkonů, při nichž se používá razítko se státním znakem. Ani povinné zprovoznění druhé datové schránky i pro ty, jež již mají datovou schránku jako fyzická osoba, a přesto si ještě tu a tam vyzvedávají úřední zásilky na poště, nepředstavuje významnou komplikaci.
Co ale tvoří zásadní problém zvláště pro tlumočníky, kteří poctivě chodí tlumočit na policii a k soudům (a není jich zas až tolik), je nový Seznam soudních tlumočníků a překladatelů, který nedávno v elektronické formě zveřejnilo Ministerstvo spravedlnosti. Mezi osobními údaji tlumočníků a překladatelů se v novém seznamu automaticky objevila adresa jejich trvalého bydliště. Většina z nich podniká jako OSVČ a jejich sídlo je totožné s touto adresou. Tato informace je tedy nyní povinně veřejná a je možné ji během minuty zjistit. Ve starém seznamu, který vedly krajské soudy, existovala rovněž tato kolonka, ale na žádost tlumočníka byly údaje o bydlišti skryty a zveřejněna pouze jím vybraná doručovací adresa. Krajské soudy znaly problematiku soudního tlumočnictví a chápaly, že tlumočník nechce, aby závadové osoby, pro které tlumočí např. u soudu, znaly adresu, kde bydlí on a jeho rodina.
Ministerstvo spravedlnosti má ale jiný výklad. Na moji žádost, aby z bezpečnostních důvodů vymazalo moji domácí adresa a nahradilo ji oficiální doručovací adresou – P.O. Boxem, smluvně zřízeným na poště, jsem dostal zamítavou odpověď. Sídlo je prý povinný údaj. Součástí odpovědi byla ale i rada, že si sídlo můžu „zřídit na jiné adrese, odlišné od místa trvalého bydliště.“ Jak jsem se informoval na úřadě, přesunutí sídla fyzické osoby je úkon složitější než samotná změna trvalého bydliště. Přicházelo by tedy v úvahu pouze zřízení virtuálního sídla za poměrně vysokou úplatu. Jak by ale působilo na pověst soudního tlumočníka, kdyby měl sídlo na adrese, kde fiktivně sídlí desítky firem, které často mají reálný důvod skrýt své faktické sídlo? Anebo by bylo řešením přihlásit se k pobytu na obecním úřadu a vykonávat funkci tlumočníka jako svobodné povolání?
Celá situace je o to absurdnější, že v trestním řízení se dbá na nezveřejňování osobních údajů. V případě tlumočníka je tomu ale jinak. Jeho adresa z tohoto seznamu a další osobní údaje se propisují do opatření o přibrání tlumočníka, ke kterému mají v rámci prostudování spisu přístup i obvinění. Je to vlastně takové pozvání k sobě domů.
Touto novinkou budou dotčeni v první řadě tlumočníci, kteří poctivě tlumočí pro OČTŘ z jazyků zemí bývalého Sovětského svazu a Balkánu. Podstatná část jejich tlumočnických úkonů se týká násilné a organizované trestné činnosti. Jejich obava o vlastní bezpečnost je odůvodněná. Mnozí z nich se ve své praxi setkali s vyhrožováním nebo obviňováním ze špatného tlumočení ze strany pachatelů. Na druhou stranu se tato nová skutečnost příliš nedotkne tlumočníků, kteří pro OČTŘ vůbec netlumočí a jejich zápis v novém seznamu je opět pouze formální. V konečném důsledku na tom ale budou nejhůře OČTŘ, které se zase budou hodinami provolávat seznamem tlumočníků, protože kromě „spících tlumočnických duší“ si i „tlumočníci srdcaři“ rozmyslí, jestli je za této situace pro ně bezpečné tlumočit. Na toto jsme tak dlouho čekali?
Milan Skála
