Stát za současné legislativy a stavu bezpečnosti ve školách neumí eliminovat rizika, která by mohla vést k opakování zářijové tragédie na učilišti ve Žďáru nad Sázavou. Vyplývá to ze závěrečné zprávy, které s přispěním ministerstev zdravotnictví a školství vypracoval resort spravedlnosti. Kompletní zprávu má Česká justice k dispozici, vláda by se jí měla zabývat v pondělí.
Zpráva připravená ministryní spravedlnosti Helenou Válkovou (ANO) doslova konstatuje: „Po věcné stránce bylo po provedených šetřeních všemi rezorty zjištěno, že v současné době ani na poli bezpečnosti ve školách a školských zařízeních a ani v rozhodovací praxi ve věcech ochranné léčbě neexistuje sjednocený postup vedoucí k naplnění účelu zákona a omezení rizik spojených jak s bezpečností škol, tak i s problematikou ochranné léčby.“
Každé ze zapojených ministerstev připravilo vlastní sadu nutných legislativních a praktických opatření, které by měly situaci zlepšit. Jde o vyhlášku o minimálním standardu bezpečnosti na školách a vytvoření Fondu pro podporu zabezpečení škol, z něhož by měly čerpat školy, které na nákladné bezpečnostní prvky nemají finanční prostředky. V resortu spravedlnosti by mělo dojít ke sjednocení rozhodovací praxe soudů v řízeních o ochranné léčbě. Za nutnost označuje zpráva povinné předkládání znaleckého posudku ve vymezených případech, a zejména přijetí nového zákona o výkonu ochranné léčby.
Spravedlnost: Chybí zákon o ochranné léčbě
Ministerstvo spravedlnosti mělo k dispozici jak závěry vlastních prověrek, tak stanovisko Nejvyššího státního zastupitelství. Dospělo k závěru, že v konkrétním případě žďárské tragédie došlo ke kombinaci systémových vad s osobními selháními. „Úroveň rozhodování jednotlivých soudů v rámci zkoumaných typů řízení jsou rozdílné, přičemž jsou ovlivněny jak přístupem jednotlivých předsedů senátů k dané problematice, tak i postupem jednotlivých zdravotnických zařízení, na základě jejichž návrhu se řízení zahajuje, a do značné míry i aktivitou intervenujících státních zástupců,“ konstatuje zpráva.
Ministerstvo navrhuje přijetí nového zákona o výkonu ochranné léčby a připomíná, že pracovní skupina k jeho vzniku byla založena již před žďárskou tragédií. Samotný zákon by měl být v gesci ministerstva zdravotnictví.
Mezi navrhovanými opatřeními je i zavedení povinnosti vypracovat znalecký posudek v případě přeměny ústavní péče na ambulantní. „Ministerstvo připraví novelu trestního zákona zavádějící povinnost, aby byl v řízení o změně způsobu výkonu ochranného léčení z ústavního na ambulantní, v řízení o změně ústavního ochranného léčení na zabezpečovací detenci a v řízení o propuštění z ochranného léčení ve vymezených případech (s ohledem na závažnost stanovené diagnosy a její prognózu a škodlivost jednání), vždy vypracován znalecký posudek nezávislým znalcem,“ uvádí se ve zprávě.
O výsledcích mimořádné prověrky byli už minulý týden informováni předsedové krajských soudů. Zejména byli upozorněni na rozdílný rozsah dokazování prováděného soudy v řízení o změně psychiatrického a sexuologického ochranného léčení z ústavní na ambulantní formu, a byli vyzváni ke sjednocení rozhodovací praxe soudů, v jejichž obvodech se nacházejí psychiatrická zařízení.
Školství chce stanovit minimální standard bezpečnosti
V resortu školství se analýzy ujala Česká školní inspekce. Ta navrhuje sadu opatření, z nichž k důležitým patří stanovení minimálního standardu bezpečnosti na školách, ten by měl mít formu závazného právního předpisu. Školy by finanční prostředky měly čerpat z nově zřízeného fondu. Finanční náklady ale podle inspekce zatím není možné vyčíslit.
Žáci i učitelé by pak měli dostat do rukou centrálně vytvořený manuál popisující chování v mimořádných situacích.
Zdravotnictví: Změny v hospitalizaci proti vůli pacienta
Psychiatrické nemocnice postupují při podávání návrhů změny ochranného léčení ústavního na ochranné léčení ambulantní v souladu s platnými zákony, konstatuje zpráva resortu zdravotnictví. „Nicméně postupy v jednotlivých psychiatrických nemocnicích vykazují jednotné prvky, přestože forma a obsah nemusí být zcela jednotné,“ píše se dále.
V praktické rovině by mělo například dojít ke zjednodušení předepisování tzv. depotních antipsychotik, tedy léků, které díky svému dlouhodobému uvolňování umožňují lepší kontrolu pacienta.
Další návrh z dílny ministerstva zdravotnictví se týká změny možnosti hospitalizovat pacienta proti jeho vůli. Podmínkou hospitalizace by nadále nemělo být pouze bezprostřední a závažné ohrožování vlastní osoby nebo okolí formou fyzické agrese, ale také například ohrožení svého společenského statusu či vlastního nebo cizího majetku. Zpráva nicméně konstatuje, že v tomto bodě je pro kolizi s občanským zákoníkem o věci nutné dále jednat s ministerstvem spravedlnosti.
Resorty spravedlnosti a zdravotnictví se shodují v potřebě zákonem upravit pravidla ochranné léčby i v potřebě nezávislých posudků před ukončením léčby. Shoda naopak nepanuje nad návrhem ministerstva zdravotnictví na využití detenčních ústavů i pro uvalení vazby na duševně nemocné osoby, které jsou trestně stíhány a je nutno je izolovat od společnosti. Dalším sporným bodem je navrhované stanovení lhůty pro rozhodnutí soudu, a to například 48-hodinovou, podobně jako tomu je u uvalení vazby.
Ministerstvo zdravotnictví dále navrhuje zavedení centrálního registru pacientů v ochranné léčbě, který by byl přístupný soudům, státnímu zastupitelství a poskytoval by informace rovněž poskytovatelům zdravotních služeb. Drobným detailem by pak mohl být příspěvek na dopravu, pokud pacient cestuje za svým ambulantním lékařem.
Robert Malecký
