Počet cizinců s trvalým pobytem v ČR překročil loni historickou hranici 6%. Také v roce 2021 bylo zjevné, že ČR se bez cizinců už nedokáže obejít. Jen cizích pracovníků absorboval český trh 700 000. V ČR se zvýšil počet osob z bývalých zemí SSSR, snížil se počet Němců či Poláků. Odcházejí podnikatelé z USA, přicházejí Ázerbájdžánci. V čele všech sledovaných kategoriích stojí Ukrajinci. Nejvíce jich je v Praze, mezi cizinci ve školkách i školách.
Ke dni 31. 12. 2021 bylo na území ČR evidováno k legálnímu pobytu (po dobu delší než 90 dnů) celkem 660 849 cizinců. To je o 26 059 osob více než na konci roku 2020. „Počet cizinců meziročně vzrostl o 4,1 %, nárůst počtu cizinců pokračoval i přes nadále probíhající pandemii covid-19, ačkoliv tempo nárůstu bylo o něco nižší než v předchozím roce (o 2,4 procentních bodů). Na konci roku 2021 cizinci tvořili 6,3 % populace ČR. V roce 2021 tak podíl cizinců překročil hranici 6 procent (v roce 2020 to bylo 5,9 %),“ shrnuje hned v úvodu Zpráva o situaci v migraci a integraci cizinců za rok 2021.
ČR přestává být soběstačná, co se týče lidí
Ze Zprávy o situaci v migraci a integraci cizinců za rok 2021 vyplývá, že Česká republika se v současnosti bez cizinců už neobejde. Na celkem 303 stranách Zpráva zveřejňuje statistiky a detailně rozebírá všechny pozitivní i negativní aspekty přistěhovalectví do ČR včetně milionových částek vynaložených na integraci cizinců.
Úplná zpráva je zde.
Česká republika přestává být soběstačná, co se týče pracovníků, i ve zdravotnictví, jak plyne z tabulky úplně poslední stránce Zprávy. „Cizinci mezi zdravotnickými pracovníky jsou zastoupeni 4,6 %, z toho většina připadá na občany Slovenska (69,9 %). Cizinci ze třetích zemí tvoří čtvrtinu všech cizinců ve zdravotnictví (25,9 %),“ cituje Zpráva vnitra Národní registr zdravotnických pracovníků. Protože nejvíce cizinců ze třetích zemí v ČR pochází z Ukrajiny, lze dovodit, že jde právě o Ukrajince v českém zdravotnictví,
„Co se týče jednotlivých zdravotnických profesí, tak z dostupných dat je patrné, že největší podíl tvoří cizinci mezi sestrami, je jich 9,8 % z celkového počtu sester. Dále jsou cizinci nejvíce mezi lékaři, tvoří 9,4 % z celkového počtu lékařů, z toho nejvíce připadá na občany Slovenska (74,9 %). Dále cizinci mezi zubními lékaři tvoří 8,5 %, dále jsou cizinci zastoupeni nejvíce mezi radiologickými fyziky (7,6 %), psychology ve zdravotnictví (6,8 %) a mezi farmaceuty (6,7 %),“ doplňuje zpráva.
Zvyšuje se počet Uzbeků, snižuje počet Němců
Obecně nejčastějšími cizinci s povoleným pobytem na území ČR byli podle Zprávy loni občané Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu. Ti dohromady tvořili 57 % všech cizinců. Ukrajinců trvale žilo loni v ČR 196 875, Slováků 114 640 a Vietnamců 64 851. Za zmínku stojí ještě počet Rusů žijících v ČR, který činí 45 365 osob a obsadil tudíž pomyslnou čtvrtou příčku.
Avšak vůbec největší nárůst počtu cizinců podle země původu tvořili Uzbeci, Íránci, Filipínci a Indové. Naopak se snížil počet Němců, Poláků, Slováků a Bulharů v České republice.
Nejvíce cizinců bylo loni stejně jako v předchozích letech registrováno v Praze, a to 237 120 osob. Následoval Středočeský a Jihomoravský kraj.
Počet pracujících cizinců v ČR je sedm set tisíc
Co u nás cizinci dělají? Jak se živí? Jak chodí do škol? Podle Zprávy bylo nejvíce osob v postavení zaměstnanců – zahraničních pracovníků, a to celkem 701 830 osob včetně rodinných příslušníků z prostoru EU, EHP a Švýcarska a třetích zemí.
Výlučně ze třetích zemí pocházelo 300 454 pracovníků, převážně Ukrajinců, Rusů a Vietnamců v tomto pořadí: Z Ukrajiny (87 232 informačních karet + 107 884 pracovních oprávnění), Ruska (14 868 informačních karet + 4 063 pracovních oprávnění) a Vietnamu (12 868 informačních karet + 3 306 pracovních oprávnění).
Celkem u nás loni na zaměstnanecké karty, modré karty a povolení pracovalo o 9% více pracovníků cizinců.
Z údajů ministerstva průmyslu a obchodu pak vyplývá, že se rovněž zvýšil počet cizinců podnikajících v České republice. Loni tvořili podnikající cizinci 4,9% ze všech podnikajících osob v ČR. „MPO evidovalo ke konci roku 2021 celkem 2 106 539 podnikatelů (tj. o 30 529 více než v roce 2020, tj. +1,5 %). Podnikatelů-cizinců z tohoto počtu bylo celkem 102 422, což je o 4 619 více než na konci roku 2020 (tj. +4,7 %).
Přicházejí Ázerbajdžánci, odcházejí Američané
Podnikatelé-cizinci tak tvořili 4,9 % z celkového počtu podnikatelů na území ČR. Registrováno bylo celkem 3 091 488 živnostenských oprávnění, což je o 67 732 více než v roce 2020. Na cizince připadalo 138 346 živnostenských oprávnění (o 7 191 více než v roce 2020, tj. +5,5 %),“ cituje Zpráva vnitra čísla z ministerstva průmyslu a obchodu.
Mezi cizinci podnikateli je jedna třetina žen, většina všech sídlí v Praze a Středočeském kraji a převládají mezi nimi Ukrajinci, jejichž počet dokonce vzrostl o 1507 podnikatelů. „Mezi podnikateli-cizinci bylo v ČR v roce 2021 nejvíce státních příslušníků Ukrajiny (25 662), Vietnamu (20 584) a Slovenska (21 560). Tyto tři státní příslušnosti tvoří přes 66 % všech podnikatelů-cizinců,“ uvádí Zpráva vnitra.
Kromě nich razantně narostl počet podnikatelů – z Portugalska, Ázerbajdžánu, Indie či Uzbekistánu. Současně ale z ČR odešli podnikatelé z Velké Británie a USA, vyplývá rovněž ze Zprávy vnitra.
Co se týče vzdělávání, už loni pocházelo nejvíce dětí cizinců v mateřských školách i základních a středních školách z Ukrajiny. Pořadí se mění až na vysokých školách, kde studuje nejvíce cizinců v tomto pořadí: Slováci, Rusové, Ukrajinci a Kazaši.
Nejvíce nezletilých je z Afghánistánu
Ukrajinci jsou rovněž na čele žebříčku počtu žádostí o mezinárodní ochranu před Gruzínci a Afghánci. „Pořadí na prvních dvou místech se však v roce 2021 nezměnilo. Nadále bylo nejvíce žádostí podáno od občanů Ukrajiny. Ti podali celkem 377 žádostí o mezinárodní ochranu. Došlo u nich meziročně k mírnému nárůstu o 7,4 % (tj. o 26 žádostí), nicméně téměř 30 % z nich bylo podáno již opakovaně. Celkově občané Ukrajiny tvořili 26,7 % všech žadatelů,“ komentuje situaci vnitro. Nejúspěšnější v získávání azylu v ČR jsou podle Zprávy Afghánci (61,3%).
Z Afghánistánu rovněž pochází největší skupina nezletilých cizinců bez doprovodu, která se podle Zprávy loni ještě zvýšila. „V souvislosti s tímto trendem musely v praxi orgány sociálně-právní ochrany dětí řešit otázku nalezení vhodného umístění pro NBD, a to z hlediska specifických potřeb NBD,“ cituje Zpráva ministerstvo práce a sociálních věcí.
ČR má tisíce nových občanů z Ukrajiny a Ruska
V roce 2021 bylo uděleno státní občanství České republiky celkem 4 298 cizincům (o 1 642 osob více než v předchozím roce), z toho se jednalo ve 26 případech o osoby, kterým byla v ČR v minulosti udělena mezinárodní ochrana formou azylu, uvádí dále Zpráva.
Původ nových občanů České republiky byl loni ponejvíce na Ukrajině a za druhé v Rusku: „V roce 2021 bylo uděleno státní občanství České republiky nejvíce státním příslušníkům Ukrajiny – 1 483 (o 547 osob více než v předchozím roce). Dále bylo státní občanství České republiky udělováno nejvíce státním příslušníkům Ruska – 917 (o 406 osob více než v předchozím roce), Slovenska – 585 (o 220 osob více než v předchozím roce), Vietnamu – 173 (o 84 osob více než v předchozím roce) a Běloruska – 139 (o 33 osob více než v předchozím roce),“ stojí dále ve Zprávě.
Jak dále vyplývá ze zprávy, integrace těchto cizinců stojí stovky milionů ze státního rozpočtu i z fondů EU, které spotřebovává především ministerstvo vnitra, v jehož působnosti je migrační politika a různé nevládní a neziskové organizace. Ty dostávají řádově jednotky až desítky milionů korun na různé programy zaměřené na život cizinců v ČR.
Nejvíce vyhoštěných je Ukrajinců
Ukrajinci ovšem obsadili i první místo v nelegálních pobytech. Za nimi následují Moldavané a Afghánci. V souvislosti s legalizací pobytů na území se opět objevily účelové sňatky a účelová otcovství, tedy institutu souhlasného prohlášení o otcovství a zapsání otcovství do rodného listu občana EU – za úplatu.
Co se týče příkazu k opuštění území a správního vyhošťování cizinců, opět obě kategorie vedou Ukrajinci. „Z počtu 64 státních příslušností vedených ve statistice převládají opět výrazně občané Ukrajiny (318 osob, tj. 28,8 %), kdy téměř polovina je vykázána u KŘP Praha,“ komentuje Zpráva rozhodnutí o opuštění území. Za Ukrajinci následují Moldavané.
„Nejvíce zastoupenou skupinu cizinců s vydaným pravomocným rozhodnutím o správním vyhoštění, kteří byli evidováni v roce 2021, tvořili stejně jako v předchozích letech občané Ukrajiny (2 718 osob),“ dodává druhou kategorii nucených odjezdů Zpráva.
Také soudy udělily tresty vyhoštění v trestním řízení ponejvíce občanům Ukrajiny: „V roce 2021 bylo evidováno celkem 1 288 osob, kterým byl soudy v trestním řízení uložen trest vyhoštění, což představuje meziroční navýšení o 54 osob (tj. +4,4 %). V této kategorii opět dominovali občané Ukrajiny (496 osob, tj. 38,5 %), dále následovali občané Moldavska (152 osob, tj. 11,8 %) a Slovenska (115 osob, tj. 8,9 %),“ stojí ve Zprávě.
Také počet trestně stíhaných Ukrajinců roste
Jak dále uvádí Zpráva, v ČR bylo v roce 2021 trestně stíháno 69 373 fyzických osob, cizinci se na tomto celkovém počtu podíleli 6 434 osobami. Ve srovnání s rokem 2020 bylo stíháno o 67 cizinců více, což představovalo nárůst o 1,1 %. Cizinci v roce 2021 tvořili 9,3% podíl na celkovém počtu stíhaných osob, přičemž v porovnání s rokem 2020 se tento podíl zvýšil, a to o 0,8 procentního bodu.
S nárůstem počtu Ukrajinců roste logicky i jejich podíl na trestné činnosti v ČR. „Z pohledu státních příslušností tvořili v roce 2021 nejpočetnější skupiny trestně stíhaných cizinců státní příslušníci Slovenska s počtem 2 199 osob (-33, tj. -1,5 %), Ukrajiny 1 730 osob (+195, tj. +12,7 %), Polska 378 osob (-28, tj. -6,9 %) a Rumunska 295 osob (-26, tj. -8,1 %). Následují státní příslušníci Moldavska s 277 osobami (+44, tj. +18,9 %), Vietnamu s 231 osobami (+20, tj. +9,5 %), Bulharska s 215 osobami (-27, tj. -11,2 %), Ruska se 124 osobami (-9, tj. -6,8 %), Německa se 112 osobami (-4, tj. -3,4 %) a Maďarska s 81 osobami (+1, tj. +1,3 %). Největší početní nárůst byl zaznamenán u státních příslušníků Ukrajiny,“ komentuje situaci vnitro.
Irena Válová
