Stát v současnosti dluží České poště 6 miliard korun za úhradu nákladů na poskytování univerzální služby v letech 2018 až 2021. Kvůli dluhu si pošta musí půjčovat a platit vysoké úroky. Do nákladů se nyní velmi negativně promítá rostoucí inflace. „Obsluha dluhu se nám nyní zvedla na částku 256 milionů korun ročně. Pro srovnání, loni jsme se vešli do částky 100 milionů korun ročně,“ uvedl generální ředitel České pošty Roman Knap na Kulatém stolu České justice a Ekonomického deníku „Ekonomické a právní aspekty základních poštovních služeb.
Pošta má na úhradu čistých nákladů na poskytování základních služeb stanovených v poštovní licenci nárok ze zákona, a to až do výše 1,5 miliardy korun ročně. Kompenzaci za základní poštovní službu schvaluje (tzv. notifikuje) Evropská komise. Kvůli výhradám konkurentů se schvalovací proces léta táhne a Pošta peníze od státu už od roku 2018 nedostává. „Už budeme mít polovinu roku 2022, takže je to už 6,75 miliardy. Zákonný limit je 1,5 miliardy ročně. To je jen do zákonného milionu, ale zákonný limit byl v některých letech vyšší,“ uvedl generální ředitel České pošty s tím, že konkurence tak omezila rozvoj a možnost investic České pošty. Knap odejde z čela státního podniku ke konci září. V pondělí se na tom dohodl s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN).
Partner ve společnosti Deloitte Advisory Marek Kouřil uvedl, že Poštu poškozují i podnikatelské praktiky některých konkurentů. „Drtivá většina České pošty jsou zaměstnanci. Konkurence má osobní podíl nákladů nižší. Troufám si říci, že využívají tzv. švarc systém a podobně,“ upozornil. Podle něj je pošta na straně výnosů na volném trhu a na straně nákladů je znevýhodněná vůči konkurentům.
Mezi základní služby, které musí držitel licence poskytovat na celém území za regulovanou cenu, patří například doručování obyčejných či doporučených dopisů nebo poštovních poukázek. Výši úhrady schvaluje ČTÚ na základě výkazů od pošty.
Nárok v posledních letech vždy převyšoval maximální možnou částku. „Univerzální službu dnes není možné poskytovat v tom zákonném dotačním limitu. A ztráty pošta musí dotovat ze svých výnosů,“ upozornil partner advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS Petr Kadlec. I když podle něj Pošta peníze zpětně získá, bude to s výrazným zpožděním a poškozuje to cash flow celé společnosti. Notifikace, čili potvrzení dotací pro Českou poštu u Evropské komise nyní v praxi trvá více než dva roky. I proto by výběrové řízení na držitele nové licence od roku 2025 mělo začít co nejdříve.
To, zda Pošta nedostává od státu příliš velké kompenzace za poskytování povinné poštovní služby, zkoumá Evropská komise. Komise zkoumá, zda částka až 7,5 miliardy Kč, kterou české orgány poště na období let 2018 až 2022 hodlají přidělit, neporušuje unijní pravidla o státní podpoře. Brusel reaguje na stížnost dvou konkurenčních podniků a může Česku nařídit omezení podpory.
Český telekomunikační úřad nyní vypsal tendr na nového držitele poštovní licence pro roky 2023 a 2024. Přihlásila se pouze Česká pošta. Držitel nové licence nově nebude muset nabízet základní službu doručení balíku do deseti kilogramů.
Česká pošta v posledních letech hospodaří se ztrátou. Loni měla ztrátu zhruba 800 milionů Kč, což je však zhruba o půl miliardy korun nižší propad než o rok dříve. Pošta provozuje 3200 poboček a zaměstnává okolo 27.000 lidí.
Eva Paseková
