Zvažovaný přechod Havířova od dálkového vytápění z Teplárny Karviná k lokálním plynovým zdrojům se nevyplatí ekonomicky ani ekologicky. Cena zemního plynu se od loňského října drží na vysokých hodnotách, nemluvě o riziku zastavení dodávek z Ruska. Další rizika s sebou nesou vyšší lokální emise oxidů dusíku a jemného prachu.
Zvažovaný přechod Havířova od dálkového vytápění z Teplárny Karviná k lokálním plynovým zdrojům se nevyplatí ekonomicky ani ekologicky. Cena zemního plynu se od loňského října drží na vysokých hodnotách, nemluvě o riziku zastavení dodávek z Ruska. Další rizika s sebou nesou vyšší lokální emise oxidů dusíku a jemného prachu.
Teplárna Karviná, od níž se chce vedení 70tisícového Havířova odpojit, dnes spaluje černé uhlí. Vlastník teplárny, společnost Veolia Energie ČR, se chystá investovat více než miliardu korun do nového kotle, který bude spalovat biomasu a tuhé alternativní palivo, což je fakticky komunální odpad po vytřídění recyklovatelných materiálů.
Dvě výše zmíněná paliva mají jednu výhodu. Jejich cena je stabilní – na rozdíl od zemního plynu, tedy druhé alternativy, o níž v Havířově uvažují. Jen pro připomenutí: cena zemního plynu na evropských burzách za poslední rok vylétla z 18 eur na zhruba 100 eur za megawatthodinu. Trh nervózně reaguje na každé omezení dodávek ze strany Ruska.
Jen pro představu: cena tepla pro domácnosti se dnes v českých městech běžně pohybuje od 680 do 950 korun za gigajoule (včetně DPH). Zcela jiné ceny však vidíme v situaci, kdy na teplárnu dopadl v plné síle efekt rostoucích cen zemního plynu na evropském trhu. Například firma Terea dnes účtuje zákazníkům v Chebu 1661 korun za gigajoule dodaného tepla a v Aši dokonce 1987,70 koruny (včetně DPH).
Až 15krát víc prachu
Hlavním tahounem odporu jsou nyní místní obyvatelé, sdružení například na facebookové skupině Fajny Havířov. Video reportáž „Stop komínům v Havířově“ má již 23 tisíc zhlédnutí, což matematicky odpovídá třetině počtu obyvatel celého měst. i další video, tentokrát na webu skupiny Jsem z Havířova, laicky srozumitelným jazykem upozorňuje na výhody dálkového tepla oproti lokálním zdrojům.
Hlavní obavy u místních lidí vyvolává instalace 19 spalovacích zdrojů přímo uvnitř městské zástavby. Citují hlavní zjištění loňské případové studie, kterou vypracovaly Technické služby ochrany ovzduší Ostrava. Studie uvádí, že nové lokální kotle na zemní plyn by způsobily zvýšení emisí oxidu dusičitého o 60 tun za rok.
Ještě vyšší nárůst by se odehrál u jemného prachu do 2,5 mikrometru (PM2,5), kde má být nárůst emisí až 15násobný oproti variantě odběru z Teplárny Karviná. Právě drobné prachové částice PM2,5 jsou nejvíc nebezpečné lidskému zdraví. Pronikají do plic, kde mohou vyvolat záněty i rakovinné nádory.
Ekonomický deník se dvěma místními aktivisty hovořil, oba však trvali na zachování anonymity zdroje. Nechtějí si prý znepřátelit magistrát, jehož vedení je zejména teď před podzimními komunálními volbami citlivé na kritiku. Aktivisté zmiňují obavy z úbytku zeleně, rozkopání a zadlužení města i nejistotu ohledně perspektivy zemního plynu, který jako palivo musí nejpozději do roku 2050 v zemích EU skončit.
Vedení Havířova na dotaz Ekonomického deníku zopakovalo, že spolupráci s ČEZ ESCO navázalo proto, aby zajistilo konkurenční prostředí při výběru dodavatele tepla do budoucna. „Jedním dechem zároveň říkáme, že nový projekt nesmí znamenat zhoršení životního prostředí ve městě. V tuto chvíli ale není možné cokoliv srovnávat – plány Envezu jsou nyní ve stádiu vzniku, teprve až budou k dispozici údaje, jaký systém a palivový mix projektanti navrhnou, můžeme řešit srovnávací studie,“ zmínila mluvčí havířovského magistrátu Rosalie Seidl Pokorná.
Podobně se k věci vyjadřuje také ČEZ ESCO. „Příprava projektu je teprve v začátcích, v souvislosti s aktuální geopolitickou situací a změnám na surovinovém trhu stále hledáme, jaká varianta pro dodávky tepla do Havířova bude nejvýhodnější. Jisté je, že musí jít nejen o výhody ekonomické, ale zároveň ekologické – to byly hlavní cíle, které stály při založení společného podniku ČEZ ESCO a města Havířov,“ uvedl v reakci na dotaz Ekonomického deníku mluvčí ČEZ Vladislav Sobol.
Primátor slibuje férovou soutěž. Jenže město už loni prozradilo její výsledek
Ekonomický deník se tématu možné změny dodavatele tepla v Havířově věnuje od loňského prosince. Zastupitelstvo města Havířova tehdy schválilo smlouvu o založení společného podniku s ČEZ ESCO s názvem ENVEZ, jehož ambicí je převzít výrobu tepla pro firmy a domácnosti v moravskoslezském městě. Podle informací Ekonomického deníku však tato spolupráce není příliš vyvážená a Havířovu přináší řadu možných rizik a nevýhod.
Série kritických článků přiměla k reakci havířovského primátora Josefa Bělicu. „O tom, jak budou vypadat dodávky tepla do Havířova, musí rozhodnout zastupitelé Havířova, ne redaktoři České justice, respektive Ekonomického deníku. Je neuvěřitelné, že média, od kterých čtenáři očekávají relevantní informace, uvádí doslova bludy, např. že ´má dojít ke změně způsobu dodávek tepla´, ´město se chystá vybudovat desítky nových zdrojů´ nebo ´Havířov chce odpojit obyvatele od centrálního zdroje tepla´,“ uvedl.
O případné změně dodavatele prý ještě nikdo nerozhodl. „K tomu, jak budou pokračovat dodávky tepla po ukončení smlouvy s Veolií v roce 2026, se teprve připravují podklady a výsledek nebude na rozhodnutí města, ale na výsledcích veřejné soutěže,“ napsal Ekonomickému deníku a České justici po zveřejnění zprávy havířovský primátor Josef Bělica.
Postoj města lze tedy shrnout takto: změna dodavatele tepla pro Havířov se může, ale také nemusí odehrát. Bude to záviset na výsledku veřejné soutěže, ve které zvítězí ten, kdo městu nabídne levnější dodávky tepla po roce 2026.
Tato tvrzení však nejsou v souladu s tím, co nalezneme v tiskové zprávě společnosti ČEZ ESCO z července loňského roku. Tady je změna dodavatele tepla pro Havířov zmiňována jako hotová věc. Stejná informace dodnes visí na webu Havířova. „Našim cílem je kvalitně připravit přechod od uhlí k ´zelenějšímu´ teplárenství, abychom zajistili pro dnešní obyvatele i příští generace lepší životní prostředí ve městě, a zároveň zachovat rozvody centrálního zásobování teplem, které umožní dodávat teplo lidem i firmám za dobrou cenu. Ve společnosti ČEZ ESCO, která je lídrem v této oblasti a má bohaté zkušenosti také ze zahraničí, jsme našli toho nejlepšího partnera,“ uvedl tehdy primátor Josef Bělica.
ČEZ je v zprávě, kterou si město vyvěsilo na své webové stránky, dokonce citován i s popisem budoucího řešení. „Rozvody HTS doplníme o decentralizované plynové kotelny, kogenerační jednotky a fotovoltaické elektrárny, aby byl nový systém zásobování teplem efektivnější a ekologičtější. Jako největší poskytovatel energeticky úsporných řešení v Česku máme bohaté zkušenosti s provozováním a modernizací teplárenských soustav, proto městu rádi pomůžeme vykročit směrem k ´ozelenění´ a zlepšení služeb pro obyvatele,“ vysvětlil další postup generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák.
Není to jediný otazník nad spoluprací Havířova s ČEZ ESCO. Otázkou je, jak chce vedení města vypsat férovou soutěž na budoucího dodavatele tepla, když s jedním ze dvou vážných uchazečů založilo společný podnik a smluvně se zavázalo k plné součinnosti s ním.
Podobná kritika se ozývá například z řad České pirátské strany. „Smlouva je problematická hned v několika ohledech. Podle našeho právního řádu není možné uzavřít smlouvu na dobu neurčitou, kterou nelze vypovědět. Město se také nemůže zavázat k tomu, že pro Envez zajistí potřebné změny v územním plánu. Takový závazek je neplatný pro rozpor se zákonem a současně zakládá možnou systémovou podjatost úředníků, kteří budou o změně územního plánu rozhodovat. Pokud jde o práva a povinnosti smluvních stran, považuji smlouvu za velmi nevyváženou v neprospěch města,“ uvedl v lednu Marian Babic, právník a místopředseda krajského sdružení Pirátů v Moravskoslezském kraji.
Zvýhodňování ČEZu zahalené tajemstvím
Na počátku května weby Česká justice a Ekonomický deník upozornily na podání podnětu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Stojí za ním předseda Samostatné odborové organizace Teplárny Karviná Ladislav Kugler. Chce prověřit smlouvu města se společností ČEZ ESCO, která podle odboráře narušuje hospodářskou soutěž.
Ekonomický deník měl možnost do podnětu pro ÚOHS nahlédnout. Narušení hospodářské soutěže odbory vidí hned v několika případech. Například v tom, že město, respektive Havířovská teplárenská společnost, předá kontrolu nad svým majetkem. Dojde také k zajištění změny nástrojů územního plánování a k umožnění investiční a výstavbové činnosti ENVEZ a zejména skupiny ČEZ, která tak bude moci postavit kogenerační jednotky a související infrastrukturu.
Město se také zavázalo, že ve prospěch soukromé společnosti ENVEZ a zejména skupina ČEZ změní územně plánovací dokumentaci a umožní postavit kogenerační jednotky a související infrastrukturu. Podezření odborů jde v důsledku utajování detailů kontraktu ze strany města a energetické společnosti ve stížnosti ještě dál.
„Je přitom dále možné, že při zřejmé stávající snaze o anonymizování a důvěrnost obsahu těch částí Akcionářské smlouvy, jejichž předmětem je toto diskriminační zvýhodnění, dochází či může dojít k dalším jednáním, jež mají za cíl zvýhodnit soutěžitele ENVEZ či skupinu soutěžitelů ovládaných skupinou ČEZ v rámci hospodářské soutěže na relevantním trhu obecně, resp. v rámci budoucích zadávacích řízení. Účastník, jako orgán veřejné moci neumožňuje pouze získání výhody v rámci jednoho zadávacího řízení, umožňuje skupině ČEZ v lokalitě města Havířov dlouhodobé působení za přispění veřejných prostředků, ovlivněním své činnosti jako orgánu státní správy (který má ze své podstaty vykonávat svoji činnost nestranně a nezávisle na tržních subjektech) a bez jasného rámce toho, jaký prospěch to Účastníkovi přinese (absence veřejného zájmu). Riziko neúspěchu investičního záměru v podobě neúspěchu v zadávacím řízení pak skupina ČEZ přenáší na Účastníka a nutí ho tím ke krokům, které jsou za hranou nejen pravidel hospodářské soutěže, ale rovněž z pohledu regulace energetického práva a práva spotřebitelského (HTS dodává teplo nejen Účastníkovi, ale i dalším subjektům, z nichž někteří jsou v postavení spotřebitele)” píše se ve stížnosti k ÚOHS.
Koneckonců již při výběru samotné společnosti ČEZ pro stávající kontrakty s Městem Havířov k žádnému otevřenému výběrovému řízení nedošlo a ČEZ byl jednoduše zvolen na základě politického rozhodnutí komunálních politiků bez transparentní a přezkoumatelné soutěže.
David Tramba, Ekonomický deník
