S výrazně politickým projevem předstoupil včera před členy Parlamentního shromáždění Rady Evropy, soudce Evropského soudu pro lidská práva a zástupce členských zemí Rady Evropy papež František. Před politiky a soudci pokládal kontinentu otázky: Kde je tvá síla a odvaha? Kde je ten idealismus, který inspiroval a šlechtil tvoji historii? Kde je tvůj duch výjimečnosti a podnikavosti? Kde je tvá žízeň po pravdě, žízeň, kterou jsi dříve vášnivě sdílela se světem? Evropský soud pro lidská práva pak nazval svědomím Evropy.
Papež před politiky a soudci ve Štrasburku promluvil po šestadvaceti letech, naposledy tak učinil papež Jan Pavel II. v roce 1988. Ve svém výrazně politickém projevu několikrát vyzdvihl Radu Evropy jako instituci, která je schopna a musí pokračovat v misi otců zakladatelů z roku 1949 k zajištění míru, svobody a lidské důstojnosti. Z jeho projevu vyplývá, že cestou k tomuto cíli, který se však v žádné společnosti nikdy nepodaří beze zbytku naplnit, je cesta ochrany lidských práva a základních svobod.
„Mír není toliko absence války, konfliktu a napětí. V představě křesťanů je mír dar od Boha a ovoce svobodného a rozumného lidského jednání s cílem sledovat společné dobro v pravdě a lásce. ,Tento racionální a morální příkaz je založen na rozhodnutí svědomí mužů a žen hledajících harmonii ve vzájemných vztazích s uznáním spravedlnosti pro všechny´,“ citoval papež František z Poselství papeže Jana Pavla II. k 15. světovému dni míru z prosince 1981.
Jak můžeme naplňovat ambiciózní cíl, jakým je mír? Cesta zvolená Radou Evropy je především podpora lidských práv spolu s růstem demokracie a vlády práva, uvedl papež František, který pak citoval italského básníka Clemeta Reboru a jeho báseň o stromu, jehož větve rostou do nebe, ale kořeny umírají a s ním nakonec celý strom. Poté začal před přítomnými pokládat otázky:
„Evropě můžeme položit otázku: Kde je tvá síla? Kde je ten idealismus, který inspiroval a šlechtil tvoji historii? Kde je tvůj duch výjimečnosti a podnikavosti? Kde je tvá žízeň po pravdě, žízeň, kterou jsi dříve vášnivě sdílela se světem?,“ uvedl doslova papež František.
Budoucnost kontinentu podle jeho dalších slov bude záviset na odpovědích, na tyto otázky. Vracejíc se k Reborově podobenství o stromu bez kořenů, který zemře, Evropa by měla reflektovat, zda je její ohromné lidské, umělecké, technické, sociální, politické, ekonomické a náboženské dědictví jednoduše artefakt minulosti, nebo zda je stále schopna inspirovat kulturu a vystavit své poklady lidstvu, podotkl papež František, který vyzval k hledání cesty a zachování historické paměti v Evropě. Tyto cesty musí být hledány, nalezeny a ochraňovány každodenní pamětí, řekl, přičemž opětovně zdůraznil význam Rady Evropy a Evropského soudu pro lidská práva pro současnou Evropu.
„V odpovědi na tuto otázku hraje Rada Evropy s jejími institucemi roli přední důležitosti. Zvláště myslím na roli Evropského soudu pro lidská práva, který jistým způsobem představuje svědomí Evropy. Vyjadřuji svoji naději, že toto svědomí bude pokračovat do dospělosti,“ řekl mimo jiné před tím, než představil dva prolínající se politické koncepty současnosti:
„Dovolte mně zmínit dva aspekty vize: výzva multipolarity a výzva transversality. Historie Evropy by nás mohla vést k jakémusi naivnímu přesvědčení, že kontinent je bipolární neb nejvýše tripolární – což je koncept Řím – Byzance – Moskva – a takto interpretovat současnost a dívat se do budoucnosti.
To však není případ dneška a my můžeme legitimně hovořit o multipolární Evropě. Její napětí je umístěno mezi více kulturními, náboženskými a politickými poli…Dnešní Evropa je multipolární ve svých vztazích a záměrech a je nemožné představit si nebo budovat Evropu, aniž bychom vzali zcela v úvahu multipolaritu,“ uvedl papež František.
„Druhá výzva, kterou bych chtěl zmínit, je transversalita. Zde začnu s mojí vlastní zkušeností ze setkání s politickými vůdci z různých evropských zemí. Zjistil jsem, že mladší politici nazírají realitu rozdílně, než jejich starší kolegové. Možná říkají stejně věci, ale jejich přístup je rozdílný. Je to evidentní u mladších politiků z různých stran. Tento empirický fakt vede k realitě současné Evropy, kdy nemůže být přehlížen program na sjednocení kontinentu a řízení jeho budoucnosti: musíme vzít v úvahu transversalitu utkávající se v každém sektoru. Abychom tak učinili, vyžaduje zapojení do dialogu včetně mezigeneračního dialogu,“ řekl před politiky a soudci papež František doslova.
Papež František oslovil shromáždění soudců, poslanců a zástupců členských států Rady Evropy v úterý ve 12,40 ve Štrasburku, jeho návštěva následovala po soukromé audienci generálního tajemníka RE Thorbjorna Jaglanda ve Vatikánu. Na proslov papeže Františka bylo ještě pozdě odpoledne stále uvaleno embargo.
Svaté stolici byl udělen statut pozorovatele v Radě Evropy 7. března 1970, avšak spolupráce s Radou Evropy začala už v roce 1962. Svatá stolice je rovněž členem orgánů Rady Evropy: Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva, známé jako Benátská komise, Rady Evropské rozvojové banky a Evropského centra pro globální závislost a solidaritu známé jako Lisabonské centrum Sever – Jih.
Irena Válová
