Pořizování audiovizuálního záznamu z podání vysvětlení považuje za nutnost obhájce Roman Koucký. Presumpce správnosti úředního záznamu skončila, upozorňuje na novou závažnou realitu. Důsledkem takového stavu je fakt, že se vzhledem k časté nevěrohodnosti úředního záznamu jako obhájce nemůže zodpovědně rozhodnout, zda předvolat svědka či nikoli, když předestření záznamu je vyloučené. Před soud se tak nedostává celkový a pravdivý obraz událostí, o kterých má soud rozhodnout.
Podle slov obhájce Romana Kouckého trestní řád nepočítá s lidským faktorem, jenže s ním pracují lidé, a zejména policisté se už při sepsání úředního záznamu často dopouštějí chyb, ať už je to sepsání úředního záznamu při dopravní nehodě nebo závažné kriminalitě. Děje se to obvykle tehdy, když není na místě přítomen advokát. „Když je u podání vysvětlení obhájce, tak si policisté zdaleka nedovolí to, co si občas dovolí v jeho nepřítomnosti,“ tvrdí Roman Koucký. Policie podle jeho slov opakovaně nepoučuje, že lidé mají právo na přítomnost advokáta při podání vysvětlení.
Podle advokátových slov velmi záleží na tom, jak je výslech veden, zda pokládané otázky nejsou návodné, zda policista neklade otázky pouze ve prospěch, nebo naopak v neprospěch nějaké osoby, zda zjišťuje celkový kontext. Policisté nejsou právníci, což se do úkonů často promítá. „Zažil jsem, jak bylo do úředního záznamu zapsáno, že dotyčný se choval násilně, přičemž svědek vypověděl pouze, že dotyčný na místě byl,“ uvádí příklad Roman Koucký. Z dalšího svého případu vybírá případ znásilnění, kde policista rezignoval na otázky týkající se způsobu života, morální způsobilosti a dalších okolností v případu. Opačným problémem je svědek, který změní svůj názor, když původní vysvětlení na záznam je pravdivé. Pak začne dotyčný přemýšlet a změní výpověď.
„Já tvrdím, že úřední záznam může být dobrým sluhou, ale zlým pánem. V podstatě jde o problém, nakolik úřední záznam o podaném vysvětlení, to znamená protokol, odpovídá tomu, co svědek opravdu vypověděl. U úředních záznamů zaznamenávám ten problém, že mnohdy policejní orgán ani není schopen se doptat na veškeré skutečnosti potřebné pro rozhodnutí, jelikož sám ve smyslu zásady „zjišťujeme jenom okolnosti v neprospěch obviněného“ vynechává okolnosti, které by mohly svědčit ve prospěch. Někdy je to i nedůsledná protokolace, kdy policejní orgán domýšlí některé skutečnosti, aniž by je tato osoba uvedla bez ohledu na úmysl protokolujícího policisty. Někdy dokonce ani obsahu úředních záznamů nerozumím,“ uvedl Roman Koucký v rámci debaty k rekodifikaci trestního řádu, kterou veřejně otevřela Unie obhájců.
Výsledkem časté nespolehlivosti úředního záznamu je situace, kdy obhájce není schopen odpovědně posoudit, zda je záznam správný, nebo nikoli, a zda má svědka nechat předvolat. V případě, že svědek bude před soudem hovořit jinak, než hovořil podle úředního záznamu, nemá obhájce možnost podle trestního řádu původní výpověď předestřít. „Presumpce správnosti úředního záznamu skončila,“ shrnul situaci pro Českou justici Roman Koucký.
„Problém je v tom, že jako odpovědný obhájce nejsem schopen posoudit, do jaké míry je výpověď svědka pravdivá či nikoliv s ohledem na stupeň ovlivnění výpovědi policejním orgánem a odpovědně se rozhodnout pro to, zda úřední záznam číst či si konkrétní osobu nechat předvolat jako svědka k hlavnímu líčení, což je nebezpečné v tom, že svědek se může od obsahu úředního záznamu odchýlit a dle ust. §158 odst. 6 trestního řádu nemám možnost předestřít výpověď takového svědka učiněnou na úřední záznam,“ uvádí v rámci debaty Roman Koucký. Podle něho je nesprávný úřední záznam stále častější jev. Situaci považuje za absurdní: V 21. století se používají postupy jako za Rakouska-Uherska, uvedl pro Českou justici doslova.
„Možností je, že policejní orgán bude provádět audiovizuální záznam celého podávání vysvětlení, který bude součástí spisového materiálu, což již s ohledem na 21. století, kdy se nahrává v podstatě všechno, považuji až za nutnost. Pak by se i stupeň ovlivnění policejním orgánem dal lehce prokázat. Obsah výpovědi by potom byl zaznamenán na audiozáznamu. Obhajoba by se potom také mohla odpovědněji rozhodovat v tom, zda bude úřední záznam číst či si svědka předvolá, jelikož z audionahrávky podání vysvětlení příslušného svědka si udělá obrázek o tom, co svědek říká či nikoliv a může pečlivě zvážit, zda bude souhlasit se čtením úředního záznamu či přehráním takové nahrávky nebo si takovou osobu nechá předvolat jako svědka,“ navrhuje Roman Koucký.
O obsahu vysvětlení, která nemají povahu neodkladného nebo neopakovatelného úkonu, se sepíše úřední záznam. Úřední záznam slouží státnímu zástupci a obviněnému ke zvážení návrhu, aby osoba, která takové vysvětlení podala, byla vyslechnuta jako svědek, a soudu k úvaze, zda takový důkaz provede. Úřední záznam lze v řízení před soudem užít jako důkaz pouze za podmínek stanovených tímto zákonem. Je-li ten, kdo podal vysvětlení, později vyslýchán jako svědek nebo jako obviněný, nemůže mu být záznam přečten, nebo jinak konstatován jeho obsah, uvádí předmětný odst. 6, §158 trestního řádu.
Irena Válová
