Místopředseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Šuk potvrzuje, že rezignaci předsedy Krajského soudu v Plzni (KS) Alexandra Krysla předcházela jednání, v nichž se angažovaly špičky české justice. „Rezignace není řešením, ale pouze prvním krokem k němu. Pevně doufám, že pomůže k uklidnění zjitřené atmosféry,“ říká Petr Šuk v rozhovoru pro Českou justici.
Jak hodnotíte rozhodnutí Alexandra Krysla rezignovat na funkci předsedy plzeňského krajského soudu?
S Alexandrem Kryslem jsme o Krajském soudu v Plzni opakovaně jednali. Jeho rozhodnutí rezignovat na funkci předsedy považuji za rozumný krok směřující k řešení situace, jež na tomto soudu panuje. Alexandr Krysl dal jasně najevo, že mu záleží více na soudu a justici jako takové než na sobě samém, čehož si velmi cením.
Čtěte také: Předseda plzeňského krajského soudu Krysl rezignoval
Proč jste se v prosinci rozhodli s panem předsedou Angyalossym za předsedou Kryslem vyrazit na osobní jednání? Co tomu předcházelo a jaký byl průběh této návštěvy?
Nerad bych zde hodnotil poměrně vyhrocenou situaci na Krajském soudu v Plzni a její příčiny. Mohu potvrdit, že jsme ji s panem předsedou Petrem Angyalossym sledovali a považovali jsme za potřebné pokusit se pomoci s jejím řešením. Současně je třeba říci, že jsme nebyli jediní. Mnoho času a energie tomu věnovali předseda Vrchního soudu v Praze Luboš Dörfl i prezident Soudcovské unie Libor Vávra.
V prosinci jsme se opakovaně setkali jak s panem předsedou Alexandrem Kryslem a jeho místopředsedy, tak i se zástupci soudcovské rady a soudců krajského soudu. S ohledem na naši dohodu, že obsah těchto schůzek zůstane neveřejný, nebudu rozebírat jejich průběh. Mohu jen poděkovat všem zúčastněným za jejich přístup a ochotu nalézt rozumné a smírné řešení.
Odkud jste čerpali o situaci na KS v Plzni informace?
Od předsedy i soudců krajského soudu.
Myslíte, že se rezignací problém na KS v Plzni vyřeší?
Rezignace není řešením, ale pouze prvním krokem k němu. Pevně doufám, že pomůže k uklidnění zjitřené atmosféry. Řešení problémů, s nimiž se soud nyní potýká, se bude muset ujmout nový předseda či nová předsedkyně.
Neobáváte se, že se může jednat o precedent, kdy předsedové soudů budou omezeni ve výkonu svých pravomocí a v řízení soudu mírou aktivity a vlivu těch, kdo s jejich působením ve funkci nesouhlasí?
Určitě ne. Situace v Plzni byla poměrně specifická.
Ukázal tento případ na nějakou systémovou vadu zákona o soudech a soudcích?
Nemyslím. Zde nešlo o důsledek nějakého systémového pochybení. Postavení předsedy soudu je velmi odlišné od postavení „šéfa“ jiné organizace. Předseda soudu je sice manažerem, ale současně zůstává „primus inter pares“. Není „nad“ ostatními soudci, a při řízení soudu se neobejde bez úzké spolupráce s nimi. Což s sebou logicky nese i názorové střety a konflikty. To je v pořádku. Ale pokud míra těchto střetů přesáhne určitou hranici, může se stát, že předseda nebude s to soud efektivně spravovat a řídit. Usoudí-li za této situace, že je na místě svoji misi ukončit a umožnit, aby se funkce ujal někdo jiný, nejde o projev systémového selhání, ale o zodpovědný krok.
Petr Dimun
