Pokud státní zástupci dnes udělají něco špatně, tak vědí, že kromě některých skutků, stanovených judikátem Nejvyššího správního soudu, se jim nemůže nic stát. To je podle nového ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) chyba. „Systém je natolik zapouzdřený, že za chyby se neplatí. A za chyby se musí platit,“ řekl v prvním rozhovoru po svém nástupu do funkce. Pro Českou justici také uvedl, že sociální rozdíly na soudech mezi aparátem a soudci nejsou v pořádku a platy personálu by se měly co nejdříve zvýšit.
Chystáte nějaké personální změny na Ministerstvu spravedlnosti?
Jde o to, zda vláda schválí systemizaci služebních míst. To je podle služebního zákona nutné. Pak lze uvažovat o personálních změnách – tedy dle toho, jak dopadnou výběrová řízení. V tuto chvíli se tedy nedá říci, jaké budu mít náměstky, protože všichni budou muset projít výběrovým řízením.
Počítáte tedy s tím, že systemizace se bude týkat všech pozic náměstků?
Všech pozic ne. Předpokládám, že se nebude týkat ekonomického oddělení, ale v tuto chvíli tu žádný náměstek není a místo je volné a musí se vysoutěžit (odešel ekonomický náměstek Zbyněk Spousta pozn. red.). A předpokládám, že určitě zůstane náměstkyně sekce dohledu a justice Klára Cetlová. Ostatní resorty se budou muset přerozdělovat podle toho, jak to schválí vláda.
Takže budete navrhovat reorganizaci?
Rád bych například, aby zde byl zvláštní náměstek pro zahraniční vztahy a s Evropskou unií, který tu dnes není. A souvisí to nejen s evropským předsednictvím, ale mám zájem, aby se někdo věnoval také vztahům s Polskem a Maďarskem. Abychom lépe rozuměli situaci. V oblasti justice panují zbytečně vyhrocené vztahy.
S politickým náměstkem Tomášem Podivínským počítáte?
Tomáše Podivínského jsem dnes (v pondělí pozn. red) odvolal. Není to nic osobního, ale je to jediná možnost jak si sem některé lidi vzít co nejdříve. Kteří to budou, to je předčasná otázka.
Budete mít jednoho politického náměstka nebo jich bude více?
Měli by být dva. Jeden za ODS a druhý za Piráty a STAN.
Jaké jsou vaše priority pro prvních 100 dnů na ministerstvu spravedlnosti?
Určitě znalci. Právě vyšla vyhláška k novele zákona o soudech a soudcích, která určuje pravidla pro výběr soudců. Dále je to otázka nového předsedy Nejvyššího správního soudu. Je to sice věc premiéra a prezidenta, nicméně předpokládám, že dotazován budu. Čtvrtá věc je naprosto jednoduchá – seznámit se s chodem úřadu a tím, jak to tu vůbec vypadá a v jakém je to tu stavu. A to je asi úplně to nejpodstatnější, co nejvíc hoří.
U znalců se hodně hovoří o nutnosti zvednout jim odměny. Bude to možné vzhledem k přiškrcenému rozpočtu?
Záleží na mých rozhovorech s ministrem financí. Pokud k tomu zvýšení nedojde, tak je ohroženo mnoho nejenom soudních, ale i přípravných řízení. Až tak, že se některá řízení mohou naprosto zpomalit nebo dokonce zastavit. Znalci jsou priorita a dostávám hodně dopisů, že toho chtějí nechat. Ale nejde jenom o zvýšení odměn. Mají spoustu nových povinností a odměny nejsou adekvátní.
A co se týče výběru předsedy NSS, souhlasil byste se jménem soudce Filipa Dienstbiera, kterého navrhovala vaše předchůdkyně Marie Benešová?
Já bych to řekl jinak. Momentálně jsou ve hře tři jména. Stávající místopředsedkyně Barbara Pořízková, Filip Dienstbier a Karel Šimka. K tomuto tématu se musí sejít premiér Petr Fiala s prezidentem Milošem Zemanem. Tudíž lze očekávat, že jmenování nebude do konce prosince, kdy stávajícímu předsedovi Michalu Mazancovi vyprší mandát. Nicméně škody nehrozí. Pokud bude nový předseda jmenován třeba v únoru, není potřeba nikoho pověřovat výkonem funkce. Soud bude fungovat normálně dál.
Prezident Miloš Zeman už ale dříve vyjádřil souhlas se jmenováním Filipa Dienstbiera. Vy byste do hry tedy vrátil místopředsedkyni Pořízkovou a soudce Šimku?
Nechci nikoho kádrovat, ale náš poslední rozhovor s prezidentem Zemanem probíhal o tom, že má jméno Filipa Dienstbiera. A já jsem mu řekl, že kandidátů je více. On na to řekl, že to probere s předsedou vlády a ptal se mě, zda hrozí nějaká škoda z prodlení při jmenování. Řekl jsem mu, že nikoliv a on souhlasil s tím, že ta věc v zásadě může počkat měsíc, maximálně dva. Myslím si, že jak prezident, tak předseda vlády se budou chtít s těmi kandidáty potkat. Já ani nevím, zda o to ti kandidáti opravdu usilují. Počátkem ledna hodlám navštívit brněnské soudní instituce, včetně Nejvyššího státního zastupitelství. Při té příležitosti se zeptám, zda o tu funkci mají opravdu zájem.
Jak se díváte na možnou změnu justiční mapy? Nejen justice volá po tom, aby soudní soustava byla nějakým způsobem zredukována kvůli větší efektivnosti.
Je nutné svolat kolegium předsedů krajských soudů. V nejbližších dnech se potkám s předsedou Krajského soudu v Praze Ljubomírem Drápalem, který je v oblasti soudnictví absolutní klasik a dle jeho postoje si udělám názor. V tuto chvíli tedy nemohu říkat, jak si to představuji, to by bylo předčasné. Ale justiční mapa se změnit musí. Jak, to se musí rozhodnout krajští předsedové. Chápu, že každá změna, zejména v justici, která je velmi konzervativní, je nevítaná.
Takže nechcete přicházet s nějakým jasným názorem?
V tuto chvilku ho nemám a mít nemohu. S předsedy soudů jsem nemluvil osm let a dělat to bez nich by byla strašná chyba. Určitě vím, že bych nerušil vrchní soudy. Je to o té tzv. nejnižší úrovni. Nerovnoměrnost soustavy je veliká.
Nepřímo s tím souvisí otázka nové systemizace počtu soudců.
To se vracíme na začátek. Nejsem úplně příznivcem novely zákona o soudech a soudcích. Nehodlám ho měnit, protože neustálé změny zákonů jsou problém. Myslím si, že dělat nějaká čísla teď nemá vůbec žádný smysl. Protože jak jsem pochopil, tak bude trvat možná půl roku, než nový systém rozběhneme. A to je další důvod, proč musím mluvit s krajskými předsedy soudů. Jako ODS jsme pro ten systém nebyli, nepřijde nám to úplně vhodné. Beru to tak, že existuje a pokoušet se o změnu nemá vůbec žádný smysl, to by vznikl chaos.
Když jste mluvil o tom, že budete mluvit s předsedou Ljubomírem Drápalem, tak byste možná mohli probírat i platy justičního personálu. Doktor Drápal prosazuje myšlenku zákona o justiční službě, tedy obdoby služebního zákona.
Beru to jako dobrou myšlenku, ale je to o penězích a těch moc není. Sociální rozdíly na soudech mezi aparátem a soudci jsou nenormální. Absolutně nenormální a myslím, že jsou i nespravedlivé. Když to vyhrotím a přirovnám justici k nemocnici, tak když v nemocnici přijde lékař o deset minut později, nic se nestane, ale když přijde později sestra, systém se zhroutí. Bez pomocného aparátu justice fungovat nemůže a podhodnocení je příliš velké. Tady je na místě sociálně-mravní výtka, že když soudci bojovali za své poměrně vysoké platy, tak podobně nebojovali za svůj aparát.
Jaké máte informace o přípravách nového trestního řádu?
Seznámím se z dosavadními výsledky. Záleží, jak je to politicky zaměřeno. Politické zadání, které tam je, mi musí vyhovovat. Nechápejte to ve špatném slova smyslu. Jde o to, kam zákon bude směřovat. Podle mě musí být v trestním řádu naprostá rovnost stran a absolutně ctěno právo jednotlivců, což musí pochopit každý, i kdyby nestudoval práva. Jsem také pro to, aby zůstal institut stížnosti pro porušení zákona, kterou může podávat ministr. Podle mě mají smysl. A v návaznosti na to musí být vytvořena novela zákona o státním zastupitelství. Pokud návrh nebude vyhovovat ideovým záměrům této vlády, tak vůbec neslibuji, že ho stihneme předložit v tomto volebním období.
A jak hodnotíte složení komise, která na novém trestním řádu pracuje?
Někteří lidé mi tam chybí. Třeba doktor Vladimír Král z Vrchního soudu v Praze. To byl vždy tahoun legislativního procesu.
Co se týče vzniku nového občanského soudního řádu, původní komise přišla s myšlenkou, aby dovolání bylo řádným opravným prostředkem. Souhlasíte s tím?
Ne. Já Myslím si, že jeden řádný opravný prostředek stačí.
Vaši předchůdci se snažili o schválení zákona o hromadných žalobách. Budete se snažit na ně navázat?
Pro to já nejsem a není pro to ani ODS. Je to typický moderní institut, který rozvrátil USA.
Evropský parlament ale již přijal směrnici o hromadných řízeních, čili ten zákon budeme muset nějakým způsobem implementovat.
Chtěl bych ten dopad minimalizovat. V médiích ty myšlenky zní hezky, ale v praxi to přináší chaos a rozvrat. My jsme se v koalici dohodli, že nebudeme měřit svou výkonnost množstvím zákonů, které předložíme.
Přečtu vám jednu větu: „Prokázal absolutní neznalost ústavního práva, základů demokracie a dělbu moci, stal se jednoznačným škůdcem demokracie. Každý den, kdy v tom pokračuje, škodí českému státu.“ Víte, kdo to řekl a o kom?
Asi já o Ivo Ištvanovi.
Ano a zopakoval jste během sedmi let v různých obměnách několikrát. Přesto dnes říkáte, že personální otázky ve státním zastupitelství nechcete řešit.
Ne, ne, to je věc titulků v médiích. Já všude říkám, že zákon je nastavený tak, že ministr nemůže odvolávat ani vrchního, ani krajského státního zástupce
Což ale není pravda.
Je. Jedině na návrh. To není tak, že ministr může odvolávat. Za další si myslím, že v podstatě jsme se bavili i v koalici, že ideální řešení je změna zákona. Nastavit všem stejné podmínky a zavést funkční období státních zástupců.
Je zde případ ostravské státní zástupkyně Tamary Kornasové, která pravomocně uspěla s žalobou na stát kvůli bossingu a šikaně. Během řízení vyplynulo, že o problémech věděl jak vrchní státní zástupce Ivo Ištvan, tak tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Nedávno soud konstatoval, že došlo k excesivním, cíleným a difamačním únikům informací v případu Libora Grygárka ze strany orgánů činných v trestním řízení do médií. To jsou přece jasné signály o selhání, které by měly vést minimálně k úvaze o podání kárné žaloby.
Podle mě by kárná žaloba v tomto případě byla neúspěšná. Zatím je judikatura taková, že NSS není v těchto věcech tak přísný. Lepší by bylo připravit novelu zákona, která zavede funkční období a bavit se o celkovém personálním obsazení státního zastupitelství.
Ten stávající zákon je dobře vymyšlený. Ministr může vést debatu s nejvyšším státním zástupcem, jestli není čas na to, aby navrhnul odvolání vedoucího státního zástupce. Nejvyššího státního zástupce ale může odvolat pouze vláda a stejně tak jen vláda může na návrh ministra jmenovat nového nejvyššího státního zástupce. To znamená, že bude jmenován a pokud možno to v soustavě nebude znamenat významnější odpor. Odpor nevadí. Významnější ano. Tak to je.
Platí, že budete chtít změnu zákona o státním zastupitelství ve vztahu k nejvyššímu státnímu zástupci, aby ho bylo možné odvolat pouze v kárném řízení?
Takto se vede debata v koalici. Pokud tam budou jasně vymezené důvody – nikoliv jako ve známém rozhodnutí NSS ohledně Vlastimila Rampuly – které mohou vést k odvolání, tak si to dokážu představit. Musí tam být víc důvodů, než nám dovoluje NSS dnes ve správním řízení. Říkám, že si to dovedu představit, žádná dohoda na tom ale není. Zatím pozice ODS byla vždy taková, že by se to měnit nemělo. Ale pokud by se přijal kompromis v tomto, že bude odvolán v kárném řízení z určitých důvodů, mnohem širších, než jsou dnes v – jak já nepřesně říkám Lex Baxa – tak si to dokážu představit. Je to politika a věc kompromisu.
Když jsme u kárných řízení: budete přemýšlet o nějaké změně kárného zákona minimálně ve vztahu ke státním zástupcům? Protože říkáte, že budete chtít zvýšit odpovědnost státních zástupců za jejich excesy a pochybení, což podle současné úpravy lze jen výjimečně.
Odpovědnost státního zastupitelství musí začít promyšleným systémem, aby sami pocítili odškodnění, které stát a ministerstvo musí vyplácet za škodu, kterou způsobili. Malinko to vysvětlím. Za prvé, je v dnešním systému chyba, že se neomlouvá ten konkrétní státní zástupce za pochybení, ale omlouvá se ministerstvo. Za druhé, pokud tu škodu způsobil státní zástupce, řekněme na okresním státním zastupitelství tam, či jinde, mělo by to konkrétní státní zastupitelství zaplatit ze svého rozpočtu. Nikoliv ministerstvo. Aby mu ostatní kolegové říkali, že díky němu a tomu, jak špatně vykonává svou práci, nemají na spoustu věcí. Takže se to týká více odpovědnosti ekonomické než právní. Bez toho to nejde. A za další jde o tom, aby i kárné senáty cítily jasnou vůli, že není správné, když výkon kárné pravomoci, je, lidově řečeno, příliš měkký. Má to své důsledky a má to své důsledky na státní rozpočet i systém spravedlnosti v tomto státě. A ještě poslední věc. Je to primárně odpovědností vedoucích státních zástupců. Dnes je situace taková, že ať tu práci dělají jakkoliv špatně, tak vědí, že pokud se nedopustí některých závažnějších věcí, a to ještě jen některých, vyjmenovaných v tom zmíněném judikátu NSS, že se jim nemůže vůbec nic stát. Čili i šéf musí vědět, že se mu může něco stát, pokud svou práci nevykonávají dobře. A tak to dnes není. A je to taková prapodivná výjimka, která v systému státu existuje. Nechci v žádném případě říct, že všichni vedoucí SZ tu práci dělají špatně. Ale pokud se stane, že někdo tu práci dělá špatně, nebo vůbec, tak se nic neděje a ani dít nemůže. A to je ten problém: Systém je natolik zapouzdřený, že za chyby se neplatí. A za chyby se musí platit.
Eva Paseková, Petr Dimun
