Ústavní soud (ÚS) ponechal exekuční řád beze změn, návrh senátorů prosazujících teritorialitu dnes zamítl. Exekutora podle současné právní úpravy vybírá věřitel neboli oprávněný bez ohledu na sídlo exekutorského úřadu a bydliště dlužníka. Podle ústavních soudců postrádá požadavek na zavedení teritoriality ústavně právní rozměr. „Problém leží spíše v politické, zájmové rovině,“ řekl soudce zpravodaj Jiří Zemánek.
„Exekuční řád poskytuje dostatečné záruky pro nezávislost a nestrannost výkonu exekuční činnosti soudního exekutora tak, aby byl vázán právem, a nikoliv pokyny oprávněného,“ uvedla k nálezu mluvčí ÚS Miroslava Číhalíková Sedláčková. Zároveň soudci konstatovali, že jsou si vědomi některých excesů a problematických postupů v exekuční praxi. Vyhovění senátorskému návrhu by však podle nich neznamenalo automatickou změnu k lepšímu.
Podle advokáta skupiny senátorů Jana Válka sice kontrolní mechanismy existují, ne vždy jsou však důsledně uplatňovány. „Realita bohužel funguje jinak. Je potřeba se zamyslet nad tím, do jaké míry jsou zákony dodržovány a formálně vymáhány jak z hlediska ministerstva spravedlnosti, tak ze strany soudů,“ řekl Válek.
Senátorka Adéla Šípová (Piráti) souhlasí s tím, že případné zavedení principu „jeden dlužník, jeden exekutor“ je spíše politickou záležitostí a bude se snažit změnu prosadit. „Hrozí, že chudoba určité skupiny obyvatel bude spíše narůstat a problémy se budou zvětšovat. Myslím, že bychom před tím neměli zavírat oči,“ řekla ČTK.
Podle ředitele Institutu prevence a řešení předlužení Radka Hábla existuje vedle ústavně právního pohledu i pohled sociální a ekonomický. „Nález Ústavního soudu je pro nás velkým zklamáním, protože mohl konečně ukončit obchod s exekucemi. Nezbývá ale než jej respektovat,“ sdělil Hábl ČTK. Institut chce dál usilovat o to, aby dlužník měl jediného exekutora, kterého by určoval soud. Podle experta na dluhovou problematiku Daniela Hůleho ze společnosti Člověk v tísni je systém výběru exekutora spíš politická než právní otázka. Míní, že by nová vláda měla pravidla pro dlužníky dál upravovat.
Skupina 25 senátorů se na ÚS obrátila už v roce 2018. Navrhli zrušit části dvou ustanovení, která zakotvují volbu konkrétního soudního exekutora věřitelem, a potlačují tak princip teritoriality. V praxi může kterýkoliv exekutor vymáhat pohledávky kdekoliv v Česku. Podle senátorů je současná úprava v rozporu s principem právního státu, právem na soudní ochranu a právem na zákonného soudce.
Hlavním argumentem senátorů bylo to, že neomezená volba soudního exekutora oprávněným jde proti nosným principům exekuční činnosti, kterými jsou nezávislost, nestrannost a spravedlivost. „V právním státě si nelze představit soudce, který by byl volen a placen pouze jednou stranou sporu. Není zřejmé, proč by mělo být na soudce nahlíženo jinou optikou než na soudní exekutory,“ stálo v návrhu. Podle ústavních soudců však neexistuje ústavně zaručené právo na zákonného soudního exekutora. Navíc exekutor nemá stejné postavení jako soudce.
Podle senátorů systém otevírá prostor pro nekalé praktiky, klientelismus a korupci. Senátorům se nelíbí ani to, že exekutoři o pohledávky v podstatě soutěží na pomyslném trhu s exekucemi, přičemž velcí věřitelé typu operátorů, pojišťoven, distributorů energií nebo správců pohledávek spolupracují s konkrétními exekutorskými úřady na desítkách tisíc exekucí.
Případná teritorialita exekutorů a její parametry jsou dlouhodobým tématem diskusí v právních a politických kruzích. Letos v září Senát podpořil další projednávání novely, která má zavést místní příslušnost exekutorů podle krajů. Úpravu exekučního řádu, kterou předložila senátorka Šípová, podle rozhodnutí horní komory posoudí její ústavně-právní výbor. Podobný návrh Parlament zkraje léta odmítl.
Zavedení teritoriality dlouhodobě podporuje Exekutorská komora. Princip místní příslušnosti by podle ní výrazně pomohl stabilitě systému vymáhání práva. Naopak část exekutorů a Česká asociace věřitelů s teritorialitou nesouhlasí. Obávají se, že systém bude fungovat hůře než v současnosti.
(čtk)
