Žádný krok transformace nebyl v rozporu s právem, nebyl v rozporu s legislativou, která se neustále průběžně upravovala, uvedl v pořadu České televize Hyde Park bývalý předseda vlády, předseda Poslanecké sněmovny a prezident České republiky Václav Klaus, který byl do pořadu pozván v rámci rozhovorů dvacet pět let po změně režimu. Otázka týkající se práva padla jako první. „Já protestuji,“ uzavřel svoji odpověď Václav Klaus.
Proč jste nechtěli vytvořit nejprve právní prostředí a teprve poté spustit privatizaci? Tak zněla hned první otázka pořadu na dnes již mýtické výroky o útěku ekonomů před právníky během transformace státního socialistického hospodářství v hospodářství kapitalistické. „Žádný krok transformace nebyl v rozporu s právem, nebyl v rozporu s legislativou, která se neustále upravovala průběžně,“ zdůraznil Václav Klaus.
Podle něho tyto výroky šíří právě ti, kteří sami v rámci nového režimu nesli odpovědnost za právo, jako například někdejší předseda Legislativní rady vlády a současný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nebo exministr spravedlnosti Jan Kalvoda. Veškerá legislativa podle jeho slov procházela Legislativní radou vlády za předsednictví Rychetského. Jsou to pouze vize, které tito lidé šíří. „Já protestuji,“ uzavřel odpověď Václav Klaus.
Redaktor poté Václavu Klausovi ocitoval výrok bývalého ministra Jana Stráského: “Chtěli jsme privatizovat, ale nikdo neměl kapitál. Jednou možností je nechat lidi krást.“
„Nikdy jsem nic takového nestalo, nic takového jsem neslyšel, ať nelžou, že taková myšlenka byla vůbec vyslovena,“ odpověděl Václav Klaus. Podle něho jeho vláda řešila takřka neřešitelný úkol privatizovat celou ekonomiku země, kde skutečně reálně nebyl kapitál a současně společnost by nepřipustila výprodej země do zahraničí. Proto podle něho byla při transformaci použita kombinace různých způsobů privatizace od tzv. malé až po kupónovou, která tvořila pouze 20% všeho privatizovaného průmyslu nebo privatizace obcím.
Zatímco Margaret Thatcherová privatizovala tři čtyři podniky za rok, my jsme museli privatizovat tři čtyři firmy za hodinu, uvedl Václav Klaus. Změna byla provedena rychle, nedošlo k chaotizaci ekonomiky, nedošlo k hyperinflaci jako v některých jiných státech, nedošlo k drastickému zvýšení nezaměstnanosti, řekl dále bývalý prezident, který odpověděl i na otázku, „kam zmizely peníze z privatizace“:¨„Účelem privatizace nebylo maximalizovat výnosy, protože nebylo z čeho, neboť zde ten kapitál nebyl,“ řekl s tím, že tyto peníze šly převážně do sanace škod na životním prostředí nebo šlo o náklady, které transformace nesla.
Na další citaci výroku Jana Stráského, že „banky musely ve velkém dávat úvěry, přestože bylo jasné, že nebudou splaceny“, uvedl Václav Klaus, že Stráský „lže“. Banky podle něho musely úvěrovat, pokud se chtěly podílet na ekonomice, nikoli proto, že by jim to někdo nařídil, přičemž u toho dělaly chyby „Nebyla žádná jiná metoda – kromě zastavit, zničit, zavřít ty podniky,“ vysvětlil. „Považuji za neštěstí, že banky jsou plně zahraniční,“ vyjádřil se poté k současnému stavu.
Na dotaz, proč v roce 2003 spolu s Vladimírem Špidlou jako euroskeptik podepsal v Aténách přístupovou dohodu s EU, odpověděl, že respektoval názor české společnosti. „Neměl jsem mandát nepodepsat,“ řekl.
K otázce politických stran a hnutí jako marketinkových projektů bez politického programu a myšlenek uvedl, že tento fenomén dostala republika do vínku již na samém začátku před pětadvaceti lety, kdy být straníkem bylo bráno jako něco špatného a propagátorem myšlenky nestranictví byl Václav Havel.
-ire-
