Nález Ústavního soudu o zrušení části omezení pro maloobchod v době koronaviru neznamená, že soud otevřel maloobchod. Podle soudce zpravodaje Vojtěcha Šimíčka nález neznamená ani to, že vláda nesmí zakázat maloobchod. Nelze však ze strany státu libovolně zasahovat do práv jednotlivce, lze to činit pouze v odůvodněných případech a nezbytně nutné míře, řekl dnes Šimíček novinářům. Podle soudu je nutné každý takto robustní zásah konkrétně a racionálně vysvětlit. Soud ve svém nálezu uvedl, že část omezení zrušil kvůli nedostatečnému odůvodnění. Rozhodnutí bude mít podle ústavního právníka Jana Wintra dopad i na další krizová vládní opatření, která nejsou dostatečně odůvodněna.
Ústavní soud upozornil na to, že se rozhodnutí týká opatření zavedených 28. ledna, která přestala platit 14. února a nahradila je nová. Soud o nich rozhodoval 9. února. Podle zákona však rozhodnutí o návrhu na zrušení právního předpisu nabývá vykonatelnosti publikací ve sbírce zákonů, což si vyžaduje nejméně týden. „Soud si byl už při svém rozhodování vědom, že zrušení se neprojeví v tom, že by se otevřel maloobchod. Primárně šlo o výklad ústavních limitů vydávaných do budoucna. Je to tedy vzkaz do budoucna, nikoliv zpětně,“ uvedl Šimíček. Stejně odpověděl i na otázku odškodnění podnikatelů, že rozhodnutí platí od nynějška do budoucna, ne zpětně.
Podle Šimíčka si soud nepřivlastňuje právo hodnotit, zda je na místě, aby bylo otevřeno například květinářství, nebo byl zakázaný prodej textilu a knih. „Není to na Ústavním soudu, ale je to politické rozhodnutí vlády,“ poznamenal Šimíček. Podle něj může vláda vydávat krizová opatření a řídit stát, ale Ústavní soud musí chránit základní práva a svobody. „Do práv jednotlivce nelze ze strany státu zasahovat libovolně, nýbrž pouze v odůvodněných případech a nezbytné míře. Takto robustní zásah je nutno pečlivě, konkrétně a racionálně vysvětlit,“ řekl Šimíček.
Podle soudu vláda zvolila řešení spočívající v paušálním zákazu maloobchodu a služeb, ale současně stanovila velké množství výjimek, které s 36 položkami připomínalo „telefonní seznam“. „Základním deficitem je okolnost, že z žádného relevantního zdroje není patrné, na základě čeho vláda dospěla k tomuto řešení. Ani praktická nejistota nebo nedostatek informací neznamenají, že vláda může učinit cokoliv a spoléhat na instinkt či politický kompromis. Rozhodnutí vlády se musí opírat o vhodná odborná doporučení a znalosti nemoci,“ řekl Šimíček. Podle soudu navíc měla vláda oproti loňskému březnu, kdy pandemie začala, nyní dostatek času, aby opatření lépe promyslela a zdůvodnila.
Ústavní soud obdržel návrh na zrušení omezení pro maloobchod od skupiny 63 senátorů. Podle nich je zákaz nepřiměřený a iracionálně zasahuje do základních práva svobodně podnikat. Kritizovali zejména přístup k podnikatelům podle prodávaného zboží, kdy bylo možné například prodávat květiny, ale nikoliv knihy nebo textil.
Stejná vada u omezení pohybu
Rozhodnutí bude mít dopad i na další krizová vládní opatření, která nejsou dostatečně odůvodněna. Myslí si to ústavní právník Jan Wintr. Stejnou vadou podle něj trpí například opatření o omezení volného pohybu. Vláda by je proto měla výhledově upravit.
Wintr upozornil, že Ústavní soud zrušil opatření, které platilo do 14. února. „Smyslem rozhodnutí je spíše do budoucna vymezit určité požadavky, jak mají krizová opatření vlády vypadat,“ řekl právník. ÚS podle něj dal důraz na to, že když vláda omezuje základní práva a svobody, musí to odůvodnit. „Je tam naznačeno, že ta odůvodnění musí ukázat, o co se vláda opírá, o jaké odborné podklady, a že dostatečně zvážila, jestli to opatření je nezbytné a jestli třeba není diskriminační,“ dodal.
I když soud zrušil již neplatné opatření, podle Wintra je protiústavní i aktuální opatření. Vláda by ho proto měla co nejdříve zrušit nebo nahradit novým opatřením, které požadavkům ÚS vyhoví.
Wintr upozornil, že rozhodnutí soudu podle něj dopadá i na další vládní opatření, především na opatření o volném pohybu osob a o provozu škol. „Všechna tato opatření trpí stejnou vadou, že vlastně neobsahují žádné odůvodnění,“ poznamenal. „Ústavní soud říká, že přímo ten akt odůvodnění obsahovat nemusí, ale má být doprovozený nějakým odůvodněním, které je veřejně přístupné a ze kterého jsou seznatelné ty důvody, které vládu k tomu omezení vedly, a které tedy vysvětlují, že je splněna podmínka, že je to opatření jenom na nezbytnou dobu a v nezbytné míře,“ dodal. Vláda podle něj má čas na změnu opatření několik dnů. Současně platná vládní opatření by měla skončit s nouzovým stavem, vláda je proto musí tento týden podle dohody s opozicí měnit podle nového pandemického zákona.
(čtk)