Ke konci letošního roku předložilo Ministerstvo kultury Vládě České republiky novelu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „autorský zákon“) a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, kterou se do českého právního řádu transponují evropské směrnice týkající se autorských a souvisejících práv na jednotném digitálním trhu (dále jen „novela“). Jedná se o rozsáhlou novelu autorského práva, která má do českého právního řádu zanést řadu změn a dle nynějších odhadů by měla nabýt účinnosti přibližně ve druhé polovině roku 2021. Pojďme se v této sérii článků zaměřit na vybrané oblasti připravované novely, přičemž první z nich se bude věnovat problematice výjimek z výlučných autorských práv (tzv. zákonných licencí), se zaměřením na vytěžování textů a dat, jakožto úplné novinky v českém právním řádu.
Vytěžování textů a dat
Novela autorského práva zavádí do autorského zákona novou definici tzv. vytěžování textů a dat, neboli „data miningu“, kterým se rozumí „jakákoli automatizovaná činnost, jejímž cílem je analyzovat text a data v digitální podobě, za účelem získání informací a která zahrnuje mimo jiné vzory, tendence a souvztažnosti“. Vytěžování textů a dat lze z pohledu laika v oblasti informačních technologií chápat jako jakési automatizované získávání informací z databází (včetně například textů, zvuků, obrazů a podobných dat v digitální podobě) a jejich následná analýza. Technologie vytěžování textů a dat většinou umožňují zpracovávání velkého množství informací, za účelem získávání nových poznatků a objevování nových tendencí a typologických souvztažností z dat. Vytěžování textů a dat se v praxi využívá jako v komerční sféře (např. v marketingu), tak i ve sféře neziskové, zejména pak pro účely vědeckého výzkumu (např. při analýze a vyhodnocování genetických informací) a samozřejmě také v dalších oblastech.
Do výčtu zákonných licencí se připravovanou novelou do autorského zákona vkládá zcela nová licence, která má za cíl umožnit užití díla pro účely vytěžování textů a dat, a to jednak pro účely vědeckého výzkumu, jakož pro jakékoli jiné účely, včetně těch komerčních. Dle předkladatelů návrhu autorskoprávní novely a textu důvodové zprávy by zakotvením těchto výjimek a omezení práv pro účely vytěžování textů a dat mělo údajně dojít ke zvýšení právní jistoty jak na straně nositelů autorských práv, tak i na straně samotných uživatelů autorských děl. Zůstává však otázkou, konkrétně v jakém smyslu bude tato právní jistota posílena, zejména pak ve vztahu k nositelům autorských práv.
Podle nového ustanovení § 39c odst. 2 autorského zákona, upravujícího licenci vytěžování textů a dat kterýmkoliv subjektem a pro jakýkoliv účel, by v každém případě mělo nově začít platit, že do práva autorského nezasáhne ten, kdo zhotoví rozmnoženinu autorského díla za účelem vytěžování textů a dat. Takovou oprávněně zhotovenou rozmnoženinu bude však dotyčný povinen uchovat pouze po dobu nezbytnou pro účely vytěžování dat, přičemž k jakýmkoliv ujednáním vylučujícím nebo omezujícím tuto zákonnou licenci se nebude přihlížet. Předmětné ustanovení, upravující obecnou licenci vytěžování textů a dat dle § 39c odst. 2 autorského zákona, by se nemělo aplikovat jen na rozmnoženiny takových děl, jejichž užití si autor vhodným způsobem výslovně vyhradil (např. strojově čitelnými prostředky).
Licence týkající se vytěžování textů a dat pro účely vědeckého výzkumu by podle připravované novely měla umožnit výzkumným organizacím nebo institucím kulturního dědictví legálně vytvářet a zhotovovat rozmnoženiny autorských děl, za účelem vytěžování textů a dat pro účely vědeckého výzkumu, a takovéto rozmnoženiny pro účely vědeckého výzkumu i dále uchovávat – samozřejmě při vhodné úrovni zabezpečení. Za výzkumnou organizaci by pak podle připravovaného znění zákona měla být považována vysoká škola, výzkumný ústav nebo podobný subjekt, jehož hlavním cílem je výkon vědeckého výzkumu (popř. vzdělávací činnost, jejíž součástí je vědecký výzkum). Vedle univerzit a obdobných institucí vysokoškolského vzdělávání by tak mezi výzkumné organizace měly spadnout i subjekty, jako jsou výzkumné ústavy či nemocnice provádějící vědecký výzkum.
Užití digitálních děl pro účely vyučování
Novela autorského zákona se celkově zaměřuje na úpravu zákonných licencí k užití autorských děl především pro potřeby vědy a výzkumu, neopomíjí však ani digitální vzdělávání. Jako další vcelku praktickou zákonnou licenci tak novela do autorského zákona vkládá oprávnění škol, vysokých škol a jiných školských či vzdělávacích zařízení digitálně využívat autorská díla pro „vzdělávací a ilustrační účely“ během vyučování. Využívání autorských děl by samozřejmě mělo být prováděno vždy v rozsahu odůvodněném sledovaným edukačním účelem a současně za podmínky, že takovéto užívání autorských děl bude probíhat v prostorách vzdělávacího zařízení (popř. na obdobných místech nebo prostřednictvím zabezpečeného elektronického prostředí) a výhradně vůči jeho studentům. Současně by mělo být vhodným způsobem doplněno o uvedení zdroje autorského díla (vč. jména autora, je-li to možné).
Zákonná licence k užívání autorských děl pro účely vyučování by se dle textu novely zákona neměla vztahovat na užití děl primárně určených pro vzdělávací účely a na hudební či hudebně dramatická díla, pokud budou na trhu snadno dostupné vhodné licence poskytující oprávnění k výkonu práv k takovýmto dílům, odpovídající potřebám a specifikům vzdělávacích zařízení. V tomto směru je velkým otazníkem, zda nebude předmětná zákonná licence snadno zneužitelná, zejména pak s ohledem na vágnost daného ustanovení v části týkající se podmínky snadné dostupnosti vhodných licencí na trhu, odpovídajících potřebám a specifikům vzdělávacího zařízení. Tím by se veškerá autorská díla určená právě pro vzdělávací zařízení mohla na základě této zákonné licence lehce dostat do režimu bezplatného užívání ze strany vzdělávacích zařízení, což by bylo značně nežádoucí.
Závěr
V tuto chvíli je otázkou, jaké budou reálné dopady novely autorského práva v části týkající se úprav zákonních licencí v praxi. Odpověď na tuto otázku se dozvíme již za nedlouho. V každém případě je však už nyní zcela jasné, že se bude jednat o proměny zásadního charakteru.
JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LLM.
