Okresní soud v Pardubicích by měl v lednu rozhodnout v případu žádosti o rehabilitaci Jiřího Wonky. Bratra disidenta Pavla Wonky Jiřího v roce 1988 zmlátili příslušníci Státní bezpečnosti a Veřejné bezpečnosti. Po zásahu Wonku přivezli na služebnu, kde jej vyšetřila lékařka a doporučila psychiatrické vyšetření. Wonka byl pak dva dny nuceně hospitalizován na psychiatrii. Jeho advokát navrhuje, aby soud vydal usnesení, že je Wonka „účasten soudní rehabilitace ve vztahu k omezení jeho osobní svobody ve dnech 23. a 24. 11. 1988“.
Okresní soud v Pardubicích by měl po více jak třiceti letech 28. ledna rozhodnout v kauze, v níž sehrála roli komunistická Státní bezpečnost StB. Jiří Wonka (bratr disidenta Pavla Wonky, který zemřel za nevyjasněných okolností ve vězení) se dožaduje soudní rehabilitace za zásah StB proti své osobě, který vyvrcholil násilnou dvoudenní hospitalizací na psychiatrii.
Jiří Wonka pochází z rodiny českých Němců. Během bouřlivých poválečných let byla Wonkova matka dvakrát znásilněna příslušníky tzv. rabovacích gard, jeho otec zemřel na zauzlení střev v roce 1953 a matka vychovávala děti Pavla a Jiřího sama. Jiří Wonka se vyučil strojním zámečníkem a při zaměstnání vystudoval večerní průmyslovku. Jeho bratr Pavel se vyučil automechanikem a poté se třikrát hlásil na právnickou fakultu, nebyl na ni však připuštěn. Pavel proto studoval sám a později zájemcům poskytoval laickou právní pomoc, za což si vysloužil silnou pozornost StB.
„Po bratrově odsouzení v roce 1984 Jiří Wonka spolu s ním a svou matkou držel protestní hladovku na Pražském hradě. Roku 1986 pak Jiří a Pavel Wonkovi ohlásili nezávislou kandidaturu při volbách do Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Oba bratry zatkli. Po dvanáctiměsíční vazbě vynesl Městský soud v Praze 26. května 1987 verdikt. Jiřího Wonku odsoudili ke dvanáctiměsíčnímu nepodmíněnému trestu za pobuřování. Během věznění byl mučen a pro trvalé následky mu v roce 1991 přiznali invalidní důchod,“ lze se o Jiřím Wonkovi dočíst na webu Paměti národa.
Po návratu z vězení Jiří Wonka podepsal Chartu 77 a následoval vyhazov z práce. Wonka se proto živil v dělnických profesích. Následně byl několikrát stíhán za protestní dopisy adresované komunistickým úřadům a soudům. 26. dubna 1988 zemřel ve vězení za nevyjasněných okolností jeho bratr Pavel Wonka. Jiřímu Wonkovi se po roce 1989 podařilo zrušit všechny komunistické rozsudky vůči jeho osobě i bratrovi. Nikdo z těch, kteří jeho bratra odsoudili a mučili, nebyl potrestán.
Sešlapali ho do auta
Příběh, kvůli němuž se Jiří Wonka dožaduje soudní rehabilitace, se odehrál v roce 1988, ale začal už o dva roky dříve. Třináctého ledna 1986 byl prováděn takzvaný výkon rozhodnutí Okresního soudu v Jičíně proti bratru Jiřího Wonky Pavlovi v jeho bytě, kde bydlel i Jiří. Při zásahu bylo mimo jiné zabaveno 7 500 korun, o nichž Jiří tvrdil, že nejsou Pavlovy, ale jeho.
Rozsudkem Městského soudu v Praze o rok později byl Pavel Wonka odsouzen mimo jiné za to, že ve svém bytě ve Vrchlabí při provádění výkonu rozhodnutí jičínského soudu uchopil za klopy oděvu a vytlačoval z bytu soudce Jiřího Záveského. Tím se měl dopustit trestného činu útoku na veřejného činitele protože „hrubě urazil veřejného činitele při výkonu jeho pravomoci“. Za to a za další trestné činy byl Pavel odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 21 měsíců byl mu stanoven ochranný dohled v trvání 3 let. V této věci byl odsouzen za jiné skutky i Jiří Wonka.
Kvůli zabavení částky sedmi a půl tisíc korun podal Jiří Wonka následně žalobu, kterou řešil Okresní soud Pardubice. Jednání bylo nařízeno na 23. listopadu 1988. Wonka se k němu dostavil. Soud žalobu zamítl. Po jednání k Wonkovi přistoupili dva příslušníci Státní bezpečnosti Josef Nepovím a Josef Počta. Aniž se příslušníci StB prokázali jakýmkoli oprávněním, důrazně požadovali, aby šel Jiří Wonka s nimi.
Wonka to odmítl, chytil se rukama radiátoru ústředního topení a začal křičet o pomoc. Přivolaní příslušníci Sboru národní bezpečnosti (SNB) to vyhodnotili jako narušování veřejného pořádku a použili vůči Wonkovi hmaty a chvaty. Nasadili mu pouta a odnesli do služebního vozu, kterým ho odvezli ho odvezli na Okresní správu SNB v Pardubicích. Tam přivolali lékařku Evu Plškovou, která doporučila Wonkovo vyšetření na psychiatrickém oddělení Okresního ústavu národního zdraví v Pardubicích.
Jiří Wonka tam byl dovezen příslušníky SNB v podvečer v 17 hodin. Při příjmu uvedl, že je „celý zmlácený a má chromé horní končetiny“. Stěžoval si na „brutální zákrok policie“, při němž mu příslušníci SNB „pohmoždili ruce“ a „sešlapali ho do auta“.
Wonka byl z nemocnice propuštěn následující den, když lékaři konstatovali: že je „duševní choroba vyšetřením neprokázána, z psychiatrického hlediska práce schopen“. O průběhu hospitalizace podali lékaři zprávu Krajské správě SNB.
83 korun za den trýznění
Usnesením Městského soudu v Praze ze srpna 1990 byla odsuzující rozhodnutí z roku 1987 zrušena, pokud jde o trestný čin pobuřování. Jiří Wonka byl rehabilitován plně, ve vztahu k bratru Pavlovi byl za trestné činy rehabilitací nedotčené uložen trest odnětí svobody v trvání tří dnů.
Usnesením téhož soudu v roce 1991 byl zrušen rozsudek i v části, která zůstala předchozí rehabilitací nedotčena. Zároveň byla zrušena všechna navazující rozhodnutí, mimo jiné i výrok o trestu odnětí svobody v trvání tří dnů. Následným rozsudkem byl Pavel Wonka zproštěn obžaloby podle § 226 písm. b) trestního řádu.
Usnesením Okresního soudu v Pardubicích z dubna 1991 byla povolena obnova řízení u Jiřího Wonky a byl zrušen rozsudek z roku 1988. Následným rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích bylo Wonkově žalobě vyhověno a Československému státu – ministerstvu spravedlnosti bylo uloženo, aby žalobci Jiřímu Wonkovi vyplatil částku 7 506,40 korun s příslušenstvím.
Jiří Wonka se dnes u soudu domáhá rehabilitace za to, že byl 23. až 24. listopadu 1988 omezen na osobní svobodě. „A to nejprve tím, že byl bez právního podkladu nucen, aby šel s příslušníky Státní bezpečnosti, a následně byl násilně hospitalizován na psychiatrickém oddělení Okresního ústavu národního zdraví v Pardubicích údajnému pobuřování násilí proti veřejnému činiteli. Proti navrhovateli však nebylo v této konkrétní věci vedeno trestní řízení a navrhovatel v této věci nebyl nikdy nijak odškodněn,“ stojí v návrhu na vyslovení soudní rehabilitace.
„Jiří Wonka se dožaduje uznání, že zásah Státní bezpečnosti proti němu, který vedl k jeho dvoudennímu pobytu na psychiatrii, byl nezákonný a proto je účasten soudní rehabilitace. Tedy, že mu soud vysloví morální satisfakci za příkoří, které mu bylo učiněno,“ sdělil České justici Wonkův advokát Lubomír Müller. Pokud by Wonka u soudu uspěl, není vyloučeno, že Wonka bude žádat i odškodnění. „Za každý den takto násilného zadržování, ať už ve věznici, psychiatrické léčebně nebo ve vazbě, ministerstvo spravedlnosti dává za každý den velkorysé odškodnění 83 korun 33 haléřů,“ odpověděl s nadsázkou na otázku České justice na možnost odškodnění Lubomír Müller.
Jan Hrbáček
