Před flagrantním porušováním práva na spravedlivý proces a dehumanizací justice vynucenými video výslechy obviněných nebo přítomností obžalovaných prostřednictvím videokonference před trestními soudy, kde často není fyzicky přítomen ani obhájce ani soudce, varuje Evropská komora trestních obhájců (ECBA). Tato nová normalizace justice je přípustná jen v určitých podmínkách. Právo být fyzicky přítomen u svého procesu je součástí práva na spravedlivý proces i sekundárního práva EU.
Na dokument Evropské komory trestních obhájců ECBA, který vznikl jako odpověď na virtuální procesy v době pandemie Covid-19, upozornila Unie obhájců České republiky.
Nová normalizace justice
Podle obou organizací je již zřejmé, že k „určitému posunu směrem ke vzdálené komunikaci se soudy nadále dochází a počítá se s ním již dlouhodobě“. Zapojení techniky do trestního řízení na jednu stranu zkracuje lhůty a eliminuje průtahy, na druhou stranu však podkopává právo na spravedlivý proces.
Jak uvádí dokument ECBA, poslední měsíce s Covidem-19 zasáhly fungování justice na celém světě, a to včetně trestní justice a trestního řízení. Proces před soudem byl v některých zemích nahrazen videokonferencemi bez fyzické přítomnosti podezřelého, obžalovaného, svědka, znalců, obhájců, zástupců žaloby, soudních úředníků, a dokonce i soudců. Reakce na to jsou rozporuplné. „Přesto se zdá, že obecným trendem evropských justičních systémů je protlačování a zvyšování využití dálkových technologií, které nahrazují fyzickou přítomnost spolu s digitalizací, což mění dříve výjimečné nástroje směrem k „novému normálu“.
Vazební jednání bez možnosti člověka poznat?
Zvláště odmítavý postoj zaujímají právníci k dálkovému procesu u domácích případů, na rozdíl od případů se zahraničním prvkem nebo přeshraničních. Podle ECBA trestní video proces například znemožňuje soudci učinit si úsudek o věrohodnosti podezřelého, jeho nebo jejích kompetencích a o psychickém a fyzickém stavu. To ovlivní například vazební jednání, vyplývá z dokumentu.
Vzhledem ke kriticky důležitým slyšením v trestním řízení, s ohledem na právo na obhajobu podezřelého nebo obviněného i s ohledem na judikaturu ESLP i Charty základních práv EU by se tato jednání měla vždy odehrávat za fyzické přítomnosti obžalovaného nebo podezřelého. Fyzická přítomnost obžalovaného před soudem je základní pojistka proti špatnému zacházení. Právo být fyzicky přítomen u svého procesu je rovněž garantováno sekundárním právem EU, a to Směrnicí 216/343/EU, uvádí ECBA.
Naopak dálkový proces, video proces nebo virtuální proces není nikde v legislativě zakotven a nijak definován, upozorňují evropští obhájci.
On-line proces vylučuje spravedlivou a lidskou justici
Jak dále uvádí ECBA, vynesení rozsudku a trestu prostřednictvím videokonference dehumanizuje obžalovaného před justicí, na níž je kladen požadavek být spravedlivá a lidská. To celkově oslabuje proces. Jednání před soudem, které se koná fyzicky, umožňuje konfrontaci mezi obžalovaným, svědky, kdy lze dokonce i veřejně demonstrovat nevinu, nebo přimět viníka uvědomit si svoje nesprávné chování. Toho virtuální soudy nejsou schopny, argumentují mimo jiné právníci z ECBA.
„Ti z nás, kteří vedou nebo s účastní procesů na denní bázi, jako členové ECBA, jsou si velmi dobře vědomi symbolického dopadu soudu pro všechny účastníky, ať už pro obviněné nebo pro oběti. Trestní justice je rovněž o tom, že účastníci ,mají svůj den u soudu´, což znamená, že jejich strana příběhu je slyšena a je jí porozuměno,“ uvádí organizace obhájců doslova.
Poté navrhují přijmout technická a legislativní opatření. „Jasně ustanovit právo obžalovaného na fyzickou přítomnost u jeho nebo jejího procesu a zakázat závaznou účast obžalovaného v jeho nebo jejím procesu video spojením v domácích případech,“ stojí v závěrech.
Video proces místo transportu či vazby na vyžádání
Jiný postoj zaujímají právníci k přeshraničním případům nebo k případům se zahraničním prvkem. Podle dokumentu je v případech s nízkou nebo střední závažností využití dálkové techniky naopak žádoucí. V mnoha případech je totiž nahrazována trestním příkazem k zajištění osoby nebo dokonce dopravení osoby k soudu do zahraničí. ECBA to považuje naopak za nepřiměřené a drahé vzhledem k nízké závažnosti obvinění. Vykonání evropského zajišťovacího příkazu stojí 20 000 liber, uvádí částku právníci. Slyšení videokonferencí je lepší možnost než transport, který by měl být vyhrazen pro závažné případy, uvádí dále obhájci.
„Poskytnutí možnosti obviněnému zúčastnit se videokonferenci jeho nebo jejího procesu by proto mělo být možné, pokud o to obviněný požádá,“ navrhuje ECBA.
Tento závěr ve své krátké informaci rovněž opakuje Unie obhájců ČR. Virtuální realita nenahrazuje skutečný proces. Lze ji využít, ale jen za určitých okolností: „Dle ECBA tedy musí být rozlišováno o jakou fázi řízení se jedná, a rovněž zda jde o vnitrostátní či přeshraniční případ. Následně je nutné posuzovat přiměřenost a důvodnost a nezbytnost přistoupení ke komunikaci na dálku. Je také nutné rozlišovat, zda v konkrétním jednání jde o procesní, či administrativní aspekt, či zda jde o jednání ve věci samé. ECBA má za to, že každému obviněnému musí být v každém případě umožněno účastnit se fyzického jednání, pokud o to stojí, a zajistit mu dopravu i v případě, že by soud preferoval dálkovou komunikaci, například z důvodu velké vzdálenosti,“ shrnuje Unie obhájců ČR dokument ECBA.
Irena Válová
