Koronavirové manuály ministerstva školství ohledně nošení roušek ve škole, ošetřovného, neplaceného volna a fakt, že zaměstnavatel neposkytl zaměstnancům roušky, nejsou v rozporu s platnou legislativou. Z manuálů ministerstva není jasné, co je zákon, a co je jen doporučení úřadu. Tato formální nesrozumitelnost není protiprávní, uvedla v odpovědi na stížnost zástupkyně veřejného ochránce práv Monika Šimůnková. Manuál není právně závazný, dodává.
Jak vyplývá ze záznamu stížnosti v databázi ombudsmana, na úřad veřejného ochránce práv se v květnu obrátil zástupce občanů se stížností na Soubor hygienických pokynů pro MŠ, ZŠ a SŠ (tzv. manuály pro školy), které vydalo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).
Občan v podání namítal čtyři hlavní problémy těchto manuálů. „Za prvé nesouhlasíte s tím, že rodiče dětí, jejichž mateřskou školu zřizovatel neuzavřel, nemají nárok na ošetřovné, a považujete to za diskriminaci. Dále považujete za diskriminační tu část manuálů, která hovoří o možnosti neplaceného volna v případě, že zaměstnanec spadá do tzv. rizikové skupiny. Rovněž považujete za diskriminaci, že zaměstnavatel není povinen poskytnout zaměstnanci (pedagogovi) ochranné roušky. K tomu namítáte, že výjimka z nošení roušek pro žáky a pedagogy není uzákoněna. V neposlední řadě nesouhlasíte s tím, že manuály nerozlišují, které části jsou závazné ze zákona a které jsou pouze doporučeními,“ shrnula podnět zástupkyně ombudsmana.
Podle upozornění Šimůnkové, diskriminace není jakákoli nerovnost, ale jde o nerovné zacházení s osobami ve srovnatelné situaci ze zakázaných důvodů, jak je vyjmenovává antidiskriminační zákon.
Ošetřovné je stanoveno zákonem a diskriminační důvod chybí
Poté zástupkyně ombudsmana rozebrala jednu námitku po druhé. Nejprve se vyjádřila k ošetřovnému, které vláda zavedla v souvislosti se zákazem přítomnosti žáků a studentů ve školách, ale nikoli ve školkách. „Do tohoto rozhodnutí nemohu zasahovat, neboť spadá do kompetence vlády, jejíž činnost ochránce není oprávněn šetřit. Ošetřovné je jednou z dávek nemocenského pojištění. Pravidla pro ošetřovné se od března po celou dobu platnosti mimořádných opatření přijatých v souvislosti s COVID-19 měnila,“ shrnula Šimůnková.
„Je zřejmé, že MŠMT nemá vliv na stanovení podmínek ošetřovného. Mám za to, že manuály v tomto ohledu tedy nejsou v rozporu s platnou legislativou. Jelikož jsou pravidla ošetřovného stanovena zákonem, veřejný ochránce práv nemá možnost nastalou situaci změnit, neboť nemá pravomoc měnit zákony. Vaší námitkou nerovného zacházení spočívajícího v rozdílném nastavení podmínek ošetřovného z pohledu zákazu diskriminace, neboť zde absentuje diskriminační důvod podle zákona o veřejném ochránci práv,“ odpověděla na tuto část podnětu místoombudsmanka.
Ochranné pomůcky a neplacené volno jsou jen možnost
Další vyjádření Moniky Šimůnkové se týkalo neplaceného volna a ochranných pomůcek: „Český právní řád umožňuje, aby se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodl na poskytnutí neplaceného volna. Vedle situací vyjmenovaných v zákoníku práce je možné se dohodnout na neplaceném volnu z jakéhokoliv důvodu,“ uvedla Šimůnková.
„Manuály MŠMT doporučují, aby zaměstnanec, který patří do rizikové skupiny, dbal na ochranu svého zdraví. Zároveň by ředitel školy měl zajistit dodržování hygienických doporučení. Manuály poté nastiňují možnosti, jak může ředitel školy se zaměstnancem v rizikové skupině tuto situaci vyřešit: a) distanční výuka, pokud to lze; b) zajištění si efektivnějších ochranných pomůcek; c) neplacené volno. Neplacené volno je tedy jen jedno z možných řešení. MŠMT již také na svém webu doplnilo informace, jak vyřešit situaci, kdy sám zaměstnanec nebo osoba, která s ním žije ve společné domácnosti, patří mezi osoby s tzv. rizikovými faktory,“ shrnula zástupkyně ombudsmana obsah manuálu ve školství.
Poté stěžovateli doporučila obrátit se v případě nezákonného jednání zaměstnavatele na inspektorát práce: „Věřím tedy, že se ředitelé se svými zaměstnanci dohodnou ke spokojenosti obou stran. Pokud budou mít zaměstnanci přesto pochyby, zda s nimi zaměstnavatel jedná v souladu se zákonem, mají možnost se obrátit na oblastní inspektorát práce.“
Ani v tomto případě tedy stěžovatel neuspěl: „Ve vámi popisované situaci se nejedná o nerovné zacházení. Žádná skupina pedagogů není totiž znevýhodněna oproti ostatním. Mám tedy za to, že manuály nejsou v tomto ohledu diskriminační,“ vysvětlila Monika Šimůnková.
Také námitku k výjimce z nošení roušek na obličeji neshledala Šimůnková protiprávní. Výjimka totiž byla účinná dříve, než se všechny děti vrátili do škol, neboť opatření vlády nabylo účinnosti 11. května, zatímco ministerstvo zdravotnictví přijalo mimořádné opatření 5. května a školství vydalo manuály 30. dubna.
„Ačkoli MŠMT vydalo manuály pro školy již 30. dubna 2020, účinnost jednotlivých opatření nastala až v době, kdy se děti a žáci vrátili zpět do škol. Výjimka Ministerstva zdravotnictví tak nabyla účinnosti dříve, než se děti a žáci skutečně vrátili do škol. Manuály proto v tomto ohledu shledávám v souladu s platnou legislativou,“ vysvětluje k tomu Šimůnková.
Manuály nejsou právně závazné, zákony ano
A naposledy se zástupkyně ombudsmana vyjadřuje k závaznosti manuálů a jejich srozumitelnosti. „Chápu Vaši výtku, že znění manuálů není ve všech bodech jasné. Přesto si dovolím vyzdvihnout, že manuály samy o sobě nejsou právně závazné a mají spíše doporučující charakter. Závazné jsou však právní předpisy, z nichž manuály vycházejí (např. zákoník práce) a na něž odkazují (např. příslušná krizová opatření), zdůraznila zástupkyně ombudsmana.
„To, že manuál výslovně nerozlišuje mezi body vycházejícími z právních předpisů a body čistě doporučujícími, může snižovat jeho srozumitelnost pro adresáty. Jde však pouze o formální nedokonalost, kterou se MŠMT nedopustilo žádného protiprávního jednání,“ uzavřela Šimůnková stížnost s tím, že nemá důvod zahájit vůči ministerstvu školství šetření a podnět odkládá.
Irena Válová
